Celá místnost opět ztichla. Všichni věděli, že Shikamaru má pravdu. Kdyby jim řekl, že Naruto zmizel někde na severu, tak by všeho nechali a šly ho hledat.
„Kdy máme vyrazit?“ přerušil ticho Kakashi.
„Co možná nejdřív. Musíme vědět na čem jsme. Jestli nám pomohou, a nebo ne….“ odpověděl mu Shikamaru.
„Rozumím. Týme sedm, za dvacet minut se sejdeme u brány. Rozchod!“ rozkázal Kakashi a zůstal s Hokagem sám v místnosti.

Byl to pro něj vzrušující pocit znovu stát na vodě. Udělal prvních pět kroků, při tom poslednim zavrávoral a upadl. Nebylo to nedostatkem chakry v jeho chodidlech, nýbrž vlnami. Tato voda nebyla stála jako třeba jezero nebo rybník. Vlny a vlnky způsobovali pohyb, takže bylo jasné, že musí šlapat do míst, kde jsou vlnky minimální a pohybovat se rychle.

Kakashi se Shikamarem se na něho udiveně podívali.
„Veď nás, půjdeme za tebou,“ rozkázal Shikamaru. ANBU jenom přikývnul a vedl je k jejich cíly. Běželi městem a všichni si je udiveně prohlíželi a divili se kam tak spěchají. Skupinka se zastavila před velkou budovou. Byla to nemocnice. Vběhli dovnitř. Hned ve dveřích potkali Tsunade, která po tom co se vzdala titulu Hokage se ujala nemocnice.
„Co se děje Tsunade-sama?“ zeptal se hnedka Shikamru.

Poté co Naruta pohltilo Amaterasu se objevil u Kyuubiho. Liška si ho vyděšeně prohlížela.
„Naruto, co budeme dělat?“ ptala se ho s udiveným výrazem ve tváři a dodala: „Kdysi, předtím než jsem napadl vaši vesnici, tak jsem se při pustošení jedné vesnice setkal s Madarou. Kdybych ho nechal spát, tak by se nic z tohohle nastalo. Ale já jsem ho svým řáděním vzbudil, a on dostal nápad. Pomstít se za všechno co se mu kdy stalo Konoze. A tak ke mně přišel a začal po mě metat techniky. Dlouhou dobu jsme spolu bojovali až použil tenhle smolný oheň. Myslel jsem si, že se mi nic nestane a tak jsem se nechal zasáhnout, ale mýlil jsem se. Tam oheň mě tak moc uškodil, že jsem se musel potom týden léčit. A to je s mými léčícími schopnostmi opravdu hodně. Kvůli tomu to už nikdy nechci zažít a vím zcela určitě, že ty bys to nepřežil.“ Domluvil vyděšený démon a čekal jak bude reagovat Naruto. Na jeho tváři se nepohnul ani nejmenší nerv. Bylo vidět, že nad něčím přemýšlí.

1. kapitola - Únos

info Dvě ženy, dva různé osudy... Náhoda je spojí, avšak jejich cesty jsou plné bolesti a ztrát. Potom však někoho potkají a jejich osudy se změní... A ony změní život mnoha lidem... Ať už v dobrém nebo zlém smyslu...

Povídku píše sorafay a Leonyda Styron

[=15]Předem upozorňuju, že ti co nemají rádi verše a smutné či procítěné děje, tak si to radši ani nečtěte.V opačném případě, kdo má rád v takovýhto příbězích i nějaký ten verš, a prožívá všechno co čte ohledně představivosti do hloubky, tak ať si radši k této ff přistrčí kapesníčky.
Takže předem chci říct,že nepočítám S tím, že by tato má jednorázovka na někoho nějak zapůsobyla, protože se za ní docela i stydím. Ale na přesvědčení jisté osůbky jsem se jí rozhodla vydat veřejně.

Shana se vrátila z velmi náročné mise do svého bytu a šla se po dlouhé době osprchovat v krásně teplé vodě. Poté, co se vrátila ze sprchy zpět do ložnice, čekalo ji tam milé překvapení. Z šoku z toho co vidí, si zapomněla dále přidržovat ručník co měla ovinutý kolem svého ještě mokrého těla a ten ji pomalu z klouzl po jejím těle na zem.

„Jsi krásná jako vždy má lásko.“
„Sa-Sasuke co ty tu děláš? Já-já…“