Popis 2

Tento svět je špatný, ubohý a bídný. Neschopný přijmout nevinného tvora zrodil z lásky a pěstovat v něm květ něhy či porozumění. Předhazuje mu naopak spráchnivenú mršinu mizerné existence, která čistou duši tráveno a rozvíjí v něm zvrácený keř nenávisti k životu. Jedinou možností vyhnout se mučivou bolest v duši, je otupit všechny smysly, nic nevidět a nic necítit, stát se mnohem strašnější jako peklo, které nás pohltilo. Tato děsivá vize patří jednomu z nejbrutálnějších a nejkrutějších animovaných seriálů, který se stal pro tyto vlastnosti opěvovaným i zatracovaným zároveň. Nahlédněte však společně pod skořápku předsudků a nechme se unášet kouzlem "Písně elfů".
Děj Elfen Lied se začíná poměrně netradičně a již v prvních okamžicích divákovi servíruje pravý smysl slova "brutalita". Z neznámého výzkumného zařízení utíká nahá hlavní hrdinka Lucy s ocelovými zábranami na hlavě, masakrujúc jakousi neviditelnou zbraní všech strážců, kteří se marně pokoušejí zabránit jejímu úniku z komplexu, pomalu se měnícího na jatka. Pár metrů od vytoužené svobody ji bohužel zasáhne sniper a ona padá z útesu do rozbouřeného moře.
Druhý den se nedaleko zmiňovaného místa odehrává úplně jiná situace. Dospívající dívka Yuka čeká na svého bratrance Koutech. Má menší trému, protože ho několik let neviděla a je do něj tajně zamilovaná. Jaké je však jejich společné překvapení, když na pláži najdou zraněné, nahé děvče, neschopné mluvit. Dlouho tedy neuvažují a milou slečnu vezmou k sobě domů netušíc, že prichýlili tvora s názvem Diclonius, který oplývá na pohled zřetelnými rohovitými výrůstky na hlavě, obrovskou ničivou silou a nenávistí k lidské rase. Mají však štěstí, protože následkem střely do hlavy trpí Lucy menší schizofrenií, která z vraždící bestie dělá milé, přítulné, dobrosrdečné a citlivé dívka s duší děvčete.
Musím přiznat, že můj první dojem ze seriálu, ve kterém nahé děvče pobíhá mezi čtyřmi stěnami a vyžívá se v trhání svých obětí na kusy, byl velmi rozporuplný a evokoval ve mně vidinu trapného puberťačkou hentai. Vystřízlivění z omylu však přišlo velmi rychle. Děj je poměrně dobře zpracovaný a má zajímavou myšlenku, kterou autoři zpracovali s velkou péčí do nejmenších detailů. Postupem jednotlivých částí seriálu se děj zamotává, komplikuje, na povrch se dostávají nové skutečnosti v podobě častých flashbacků a celá sláva je ukončena neočekávaným rozuzlením.
Brutalita a krvavosť jednotlivých scén je jen prostředkem celkového poselství Elfen Lied, které je založeno na snaze autorů podat šokující, nezkreslený obraz záporných stránek lidského chování s celou jeho zvráceností, krutostí a bezcitnosti, které zanechávají na nevinných bytostech, dětech, doživotní ránu na duši. K vylíčení falešné ideologie morálky současné společnosti přistupují v některých scénách až naturalisticky, nenávistnou interpretací skutečnosti bez kompenzace kladnými stránkami života. Deziluze člověka je občas vedena až do extrémů, které i když balancují na hranici snesitelnosti, jsou často výjevy z reálného života ao to více působí na psychiku diváka vyvolávajíc znechucení, smutek i hněv.
V jiných případech naopak figuruje působení na citlivou strunu lidské sounáležitosti dojímavý situacemi, které mi svým zpracováním a prvotřídní atmosférou nejednou vehnaly slzy do očí. Na rozdíl od ostatních seriálů podobného ladění však Elfen Lied nepoukazuje jen na naši ubohost, ale pokouší se tímto bizarním způsobem io jakousi formu moralizácie. Vytlačuje sice do popředí negativa společnosti, ale přesto ukazuje, jak je lze překonat a právě díky nim se radovat z každé nové možnosti, z každé šance začít nový den a hledět na budoucnost s nadějí. Temný pesimismus střižen všeobjímající vitalizmom ... Nemohu také opomenout komediální prvky s nádechem Ecchi (slabší hentai), které se v menší či větší míře nacházejí v celém anime a nutí diváka zamyslet se nad psychologickými způsobilosti autorů dělat z tragédie komedii. Tyto dva elementy se však prolínají natolik elegantně a plynule, že děj vůbec neruší a dělají ho pestřejším. Některé scénky jsou zpracovány s takovou precizností a "nadsázkou", že při jejich sledování zajisté zažijete pár záchvatů nekontrolovatelného smíchu.
Toto dílko by se však nedokázalo plně vyjádřit, nebýt do nejmenších detailů propracovaných postav, které vedou diváka krok za krokem k pochopení záměru autorů. I když se převážná část příběhu odehrává v blízkosti Lucy, nelze ji považovat za nejdůležitější postavu seriálu. Každá postava má totiž velmi silnou osobnost, která je ve výsledné kompozici nenahraditelná a bez kterékoliv by byl celek výrazně ochuzen. S našimi hrdiny se zpočátku setkáváme jako s cizinci, nejde totiž o žádné prototypy, ale o reálné zobrazeny duše lidí, s nimiž se divák postupně ztotožňuje a snaží se jejich pochopit.
Grafické zpracování seriálu je na velmi dobré úrovni. Barvy jsou výrazné a dynamické, matnými se stávají pouze ve flashbacích a snových lokacích. Vyobrazení postav a jejich emocí je věrné skutečnosti a určitě bude vyhovovat i ne-anime divákům (tedy až na velké oči). Jedinou připomínku mám k zobrazovanému množství krve, kde autoři jaksi zapomněli, že dospělý člověk jí má jen něco kolem pěti litrů, přičemž v některých scénách stříká na hektolitry. Souboje mají úchvatnou choreografii, která po těžké, temné atmosféře příjemně osvěží. Atmosféru nakonec dotváří hudba, která je výborná a rozhodně ji doporučuji i na běžné poslech. Dynamické, rychlé skladby se prolínají s pomalými, jemnými, vytvářejíc tak nádhernou kompozici vhodnou na odpolední odpočinek.
Sečteno a podtrženo, Elfen Lied navzdory svému kontroverznímu zpracování a neskrývané brutalitě nabízí v třinácti dílech docela dobrý návod na strávení všedního večeře pro všechny lidi, kteří rozptylovat oči od krutostí tohoto světa a navzdory nim jim zůstal dostatek odvahy překrýt jejich čímsi krásnějším.