Smutné

Prepáč mi to...

Keď som sa zobudil posteľ už bola prázdna. Zavŕtal som sa do perín ešte hlbšie, vychutnávajúc príjemný pocit ktorý vo mne doznieval zo včerajšej noci.

Dodatek autora:: 

V poslednej dobe mám dosť zvláštne nálady, ak niesom podráždena tak som melancholická, a hoci je to otrasný pocit byť v takej nálade, ja to zbožňujem, pretože iba vtedy dokážem písať. Napríklad toto som vypotila za poslednú polhodinu. Čo ma však najviac udiveuje je zistenie, že už nedokážem napísať poriadnu poviedku kde je pár(baba x chalan) príde mi to už také všedné, podľa mňa to už nemá takú iskru ako keď je pár (baba x baba) ale hlavne (chalan x chalan ... čo je u mňa populárnejšie) keď vidím take anime v takom tóne až ma zahreje pri srdci. S človekom to viac pohne aspoň podľa mňa... xD

Keď si to tak čítam o šesť hodín neskôr prídem mi to úplne deprimujúce... nemyslela som si, že až tak... až odstupom času keď som si to ešte prečítala kôli chybám som si to všimla... xD

To by šlo...

Kolikrát ti mám říkat, aby ses ke své sestřičce nepřibližoval!“
„Eh…?“ hnědovlasý chlapec se zelenýma očima překvapeně zamrkal.
„Ublížíš jí, hlupáčku!“

Abys nezapomněla...

Po rozlehlém domě se ozýval dětský smích. Ale bylo to něčím podivné…

Dog Soldier - Chapter 0 - OFFF

Dog Soldier
Chapter 00 - OFFF...

Dodatek autora:: 

Tak poupravená verze mojí povídky do soutěže (čistě jsem opravila moji nejvážnější chybu a přidala efekt kurzívy do přímé řeči - jinak nic vážného)

Enjoy :3

„Byla jsi mi sestrou, prosím, postarej se o mé dva bratry.“ - 20

„Takže to všechno je na popud Itachiho?“

***

[i]Stáli jsme na polní cestě. Přes koruny stromů prosvítalo slunce.

„Jsme nedaleko Konohy,“ konstatovala jsem a zadívala jsem se na svého společníka.

Kouzlo kávy

Z-z-zvuk budíku mne vytrhl z rozjímání. Téměř fanaticky jsem jej zamáčkl a převalil se při tom na svou společnici.

Dodatek autora:: 

Omlouvám se, že je povídka tak krátká, ale myslím, že bych už nevymyslela smysluplné pokračovaní, a snad je to takhle i lepší... Moc doufám, že se bude aspoň trochu líbit.Smile
(P.S.:Když se to libit bude,možná pokračování dodělám^^;)

„Byla jsi mi sestrou, prosím, postarej se o mé dva bratry.“ - 19

Dny plynuly, Kakashi na tom byl den ode dne snad ještě hůř a Sakura se Saiem je trávili v nekropolské obrovské knihovně, kde se marně snažili najít popis toho, jak se dá léčit lidská duše.

Dodatek autora:: 

Tak, je tu poslední díl této části a já doufám, že se líbil. V další části, každý díl vypráví někdo jiný a první díl vypráví opět -Sama. Opjetně se omlouvám za chyby, ale nentokrád se omlouvám na druhou. Tak nějak mi zkolaboval počítač i se všema datama, takže jsem nakonec byla ráda, že jsem zachránila alespoň tu trošku, co se dalo.

„Byla jsi mi sestrou, prosím, postarej se o mé dva bratry.“ - 18

„-Sama vy jste přeci –Sama ne?“ nechápal Sai.
„Nejsem ani poloviční –Sama. –Sama o které mluvím je zakladatelka v naší vesnici tohoto titulu, moje předchůdkyně a mistr, mistr všech ve vesnici. Naučila mě vše, co umím a znám. Já tu mluvím o vědmě. O ženě, která tu byla a která před několika lety odešla společně s

„Byla jsi mi sestrou, prosím, postarej se o mé dva bratry.“ - 17

Ucítil jsem, jak mi podklouzly nohy. Šel jsem ze svahu a než jsem stačil něco podniknout, tak jsem nešel, nýbrž se kutálel po štěrkovém kamení dolů. Tvrdě jsem spadl na zem a ujelo mi několik sprostých slov na adresu svahu. Poté jsem však strnul a protřel jsem si oči, jestli se mi to nezdá.
Ne, byl jsem zpět, zpět na tom místě, co před rokem. V Orochimarově doupěti v zničeném sklepení. Tam kde jsem před rokem potkal po dlouhých dvou letech poprvé Sasukeho. Podíval jsem se na místo, kde předtím stál, jako bych čekal, že tam i teď bude.

Překvapeně jsem zalapal po dechu.

Dodatek autora:: 

Tak, jsem tu s dalším dílem, a doufám, že se vám alespoň trochu líbí. Omlouvám se za chyby, a že tento díl není dost akční, a ani další nebude. Příběh se blíží ke konci druhé části a mě toho zbývá ještě tolik, co vysvětlit. Nicméně určitě si napětí ještě užijete.Smile Další díl můžete očekávat jako vždy v průběhu příštího týdne.

„Byla jsi mi sestrou, prosím, postarej se o mé dva bratry.“ - 16

„Narutóóó!“ zaječela ještě Sakura naposled mé jméno a poté všechno zmizelo v třpytivé záři mlhy.

***

Spadl jsem na břicho na tvrdou zem, odřel si celou tvář a vyrazil jsem si na chvíli dech. Pořád jsem cítil ten podivný chlad a vůni jahod. Namáhavě jsem se postavil.

Syndikovat obsah