Smutné

„Byla jsi mi sestrou, prosím, postarej se o mé dva bratry.“ - 15

Malé částečky mě pustily a shlukly se přede mnou. Nejdříve jsem si myslel, že jen do beztvarého shluku, ale pak jsem rozeznal ženský obličej. Lehce se pousmála, cosi vyslovila, ale já ji slyšet nemohl. Částečky, co její obličej tvořily, se poté rozprchly a mě obklopila temnota.

***

První co jsem ucítil, bylo něco mokrého a slaného na mých rtech a poté slunce, co mě hřálo na těle.

„Naruto! Naruto!“ uslyšel jsem Sakuřin křik.
Přiblble jsem se uculil. Sakura o mě měla strach. Ležel jsem na zemi, hlavu na jejím klíně. Otevřel jsem oči a zadíval se do jejich zelených a ubrečených. Když si všimla, že jsem se už probral a mého hloupého úsměvu, rovnou mi jednu vrazila.

Vampire Princess 02.

"Kami?Hej, Kami, počuješ ma?"
Je mi mizerne.Som unavená,bolí ma hlava a ...
" Kamií!" "Hm?" Kto ma vyrušuje keď sa práve sťažujem sama sebe.

„Byla jsi mi sestrou, prosím, postarej se o mé dva bratry.“ - 14

Pak tu však bylo ještě něco. Byla tu ještě něčí chakra, ne to není dobře řečeno.
Chakra to nebyla, bylo to něco na ten způsob, ale něco jiného a tak mohutného a mocného, stejně velkého a mocného jako samotná síla země. Ne ta síla byla s tou přírodní tak úzce spjata, že se navzájem prolínaly, utvářely se, ale já jsem do svého nitra mohl vstřebat jen přírodní sílu. Přesto jsem cítil, jak kolem mě pluje, ne, cítil jsem, jak kolem mě proudí, teče. Teče, jako nějaká řeka, chladná nemilosrdná, schopná každého uchvátit, strhnout, ale zároveň dávající ochranu a život.

Odcházím

Odešels, navždy jsi šel,
ale já zpátky přivést tě chtěl.

Bylo mi jedno, jak dlouho to potrvá, jedno kolik let,
byl jsem si jistý, že dovedu tě zpět.
Tolik jsem tě miloval,
ale zároveň si neuvědomoval,
že ty nejsi hoden mé lásky.

Změnil ses,
zabít toužils mě,
ale já slepě za tebou šel.
Doufal jsem ve šťastné shledání,
po dlouhé době hledání.

Teď už vím, že ty jsi mě taky miloval,
jinak bys tohle nedokázal.

Ležím na chladné zemi a umírám,
ty stojíš nade mnou a třeseš se,
ten co mi tě sebral, stojí za tebou a ledově se usmívá.

Naposledy ta sladká slova zašeptám,
"Miluji tě, Sasuke," a cítím, jak navždy usínám.

Padáš na kolena vedle mě,
a na tvář mi padají slzy tvoje.
Viníš se z toho, co jsi udělal?
Ani já tenhle konec nečekal.

Moje jméno voláš,
ale můj konec neodvoláš.

Cítím chlad a než tě navždy opustím,
stisknu tvoji ruku, ale tvá slova už neslyším.
Neslyším, jak tvé rty mé jméno volají,
ale vidím tvé oči, jak si zoufají.

Poslední slovo, které slyším, než naposledy vydechnu je zoufale volající,
přec tak sladce znějící.

"Naruto!" slyším, ale má mysl vrátit se odmítá
Mé srdce se v hrudi vzpírá a pak utichne provždy.
Chlad se mě zmocnil a já se do temnoty propadl navždy.

Žádal jsem snad moc za pár dnů navíc s tebou?
Kdo ví.
Na tuhle otázku mi už nikdo neodpoví.

Můj život vyhasl.
Co mě čeká teď?
Peklo? Ráj?
Vím, že jsem zůstal sám.

Co se semnou stalo, se už nikdo nedoví.
Osud jim to nedovolí.

------------------
Odcházím, pomyslel jsem si ve zlomku vteřiny před smrtí a odešel jsem…

Dodatek autora:: 

No,trochu starší,ale byla jsem dokopána kámoškou to sem dát. Takže pokuď se vám tahle básnička nelíbi,tak gomen. Smile

„Byla jsi mi sestrou, prosím, postarej se o mé dva bratry.“ - 13

Odrazil jsem se od další větve. V hlavě jsem měl tisíce myšlenek. Do poslední chvíle se mi do Nekropole nechtělo, ale zrovna teď jakoby mě něco táhlo.

Dodatek autora:: 

Tak je tu další dílek, a já doufám, že se vám líbil. Jinak nic neslibuji, ale zařekla jsem se, že se pokusím tuto povídku vydávat každý týden. Jako vždy se omlouvám za chyby a těším se na komentíky. Smile

Konečně spolu

Dodatek autora:: 

Za tuto povídku může depresevní stav mojí mysli Laughing out loud

Zdvihni svoju zbraň a zakrič: Za silu mena a lásky 5

U tety Shizuko som strávila už tri dni. Vďaka nej som aspoň na chvíľu dokázala prestať myslieť na všetky ťažkosti a trápenia, ktoré mi plnili hlavu.

Dodatek autora:: 

Toto bol posledný diel. Snažila som sa vžiť do prostredia ako to len šlo, a dúfam, že sa to podarilo aj vám.
Najhoršie na celom príbehu bolo, že hneď na začiatku sme všetci vedeli, ako to skončí... Sad Písanie mi pomohlo lepšie si predstaviť Itachiho... pred tým. Jeho milú povahu a osobnosť, do ktorej je také jednoduché sa zamilovať Smile

„Byla jsi mi sestrou, prosím, postarej se o mé dva bratry.“ - 12

Chtěl mi ji vrátit, ale já odmítla. „Sněz ji celou!“
Kakashi pokrčil rameny a znovu se zakousl do čokolády.

Najednou slunečnice přede mnou oživla. Otočila se na mě svým květem. Shýbla se k zemi a svým listem utrhla několik stébel trávy. Ta se pak změnila na listy papíru. Podala mi je a já je vděčně přijala. Na slunečnici přestala působit síla, která ji obživla, a už zase byla pouhou slunečnicí.

Dodatek autora:: 

No, je tu další dílek a já nevím, co mi na něj řeknete.:-/ Doufám, že jsem vás alespoň trochu šokovala, znejistila, nebo co já vím. Já osobně jsem měla dost zvláštní pocit. "Koho jsem to dopitle stvořila? Je zlá nebo dobrá? Co tedy zamýšlí? Z toho, co teď udělala, mi je zle, jak by to mohlo být pro něco dobré"
No nic, jako skoro po každé se omlouvám za chyby a těším se i na vaše postřehy, komentíky a názor.:-)Tedy pokud si to vůbec někdo přečte.Sad

„Byla jsi mi sestrou, prosím, postarej se o mé dva bratry.“ - 11

„Ne to není jen tak obyčejná léčba. Co do mě ten haj*l dostal?“
„Modrý chlad,“ odpověděla jsem klidně a pozorovala Kakashiho údiv.
„Ty, ty dokážeš vyléčit něco takového?!“
„Zklamala jsem,“

Dodatek autora:: 

Tak prázdniny, už definitivně zkonšily a já přicházím snad s útěchu, doufám, ne s pohromou. Vím, že jsem slíbila, že přijdu hned s několika díly na jednou, ale prostě mi to nějak nevychází. Sad Zato příští díl je premiérový je vcelku dlouhý a hlavně, myslím si, že tvoří jeden ze zlomů povídky, a uzavírá celou jednu její část. Jinak se samozřejmě omlouvám za chyby a těším se na vaše komentíky. Každý komentář potěší. Smile

Spi sladce... navždy

Smutně se podívala na svou vesnici. Na lidi v ní.
Nikoho neznala a nikdo neznal ji. Byla cizinec a odsouzenec.

Dodatek autora:: 

Viník, který způsobil, že toto dílo vzniklo: velevážený pan Gary Jules.
Proč jen jsem u toho předtím bulela? No, depka to byla strašná, čili toto je naprostá pocitovka.
A kdo je Fū? Jistá Jinchuuriki sedmiocasého démona. A protože trpím Jinchuuriki obsesí, musela jsem o ní napsat.

Syndikovat obsah