Yondaime

„Kde jste byli?‘‘ Optal se jich Sai a na chvíli nechal balení stanu. Nauto se začervenal, Sakura se tvářila trochu rozpačitě a snažila seza ním skrýt. Ani jeden z nich neodpověděl, jen přešli ke svému stanu a začali ho balit stejně jako ostatní. Ovšem ostatní už pomalu končili.

Vstávej Naruto!
Buch, buch, ozývalo se domkem. Ovšem jeho obyvatel zvuky nevnímal a spokojeně si pochrupoval dál. Nic nevnímal ani nepořádek kolem sebe, ten už dokonce dosahoval úrovně jeho postele. Pár se jich dokonce dostalo i do jeho postele, ale ani to nevnímal. Podle všech přepočtu by se měl přesně za den v odpadkách topit. Rychlost znečištění byla nepřekonatelná. Ale tomu tak bylo stále, pokaždé když mu Sakura vynadala a on si uklidil, neuběhl však ani den a vše bylo při starém. Ale to tu už byl jiný problém.

Její výrok všechny rozbouřil.
„Takhle o Hokagovi mluvit nemůžeš,“ vykřikl někdo z přítomných. Bývalé vůdkyně vesnice se na ně nevěřícně dívala.
„Vždyť ani nevíme, jestli Uzumaki říká pravdu! Beztak nás jen chtěl postrašit,“ vůbec nechápala, jak to někdo může říct.
„Děláte, jako by jste Naruta neznali! Jde si v každé situaci tvrdě za svým,“ okřikl je Kakashi. Staronový Hokage se zasmál a řekl:
„Tak to budu muset rychle skoncovat se synáčkem, než jeho organizace ještě zesílí.“

" Naruto! Naruto! Vstávej! Volá nás Tsunade!" Naruto se vyhrabal z postele velice rychle, dlouho totiž nebyli na žádné misi. Fiasko se Sasukem zasáhlo celý tým, ovšem neztráceli naději, že ho přivedou zpět.
Sai již na oba dva čekal před budovou páté Hokage.
"Kakashi tu ještě není?" zívl Naruto směrem k Saiovi.
"Jako bys ho neznal. Chodí vždycky pozdě a navíc z ošetřovny ho pustili teprve nedávno. Jistě se zotavuje."
"Zotavuje? To určitě. Zase si čte tu hloupou knížku. Nechápu co na ní pořád má. Musí ji mít přečtenou nejmíň 30 krát."