Povídky NEWS!

VK (2. séria) 1- Bolesť samoty

Zložila som ruky do lona a zahľadela sa von malým oknom. Farby, ktorými hýrila záhradka mi pripomínali krásu svojho vlastného domova. Milovala som nekonečne obrovské záhrady kvetov, štíhlych stromov a zvuk udierania ťažkých labutích krídel pri jazere môjho sídla. Zatvorila som oči a myslela som na šťastie, ktoré mi to miesto prinášalo. No tiež som uvažoval nad utrpením, čo ma obklopovalo tu.
Viac ako štyri roky ma sužoval prisilný pocit samoty. Aj keď som pri sebe mala svojich najbližších, to najdôležitejšie chýbalo. Koľko veľa a ako ťažko som bojovala, aby som ho chránila, aby som s ním ostala už navždy... S mojím bábätkom.
Objali ma silné ruky. Nepočula som ho prichádzať...

Dodatek autora:: 

Prekvapenie! Smile Šťastné a veselé vám všetkým Wink

Zdvihni svoju zbraň a zakrič: Za silu mena a lásky 3

Po tichom zaklopaní sa dvere otvorili. Moju zvedavosť okamžite vystriedal úsmev, keď som zbadala vchádzať Itachiho.

Chci cítit tvůj dotek...ale srdce ti nedám II.

To, co se mnou dělal on nedokázala ani má bývalá přítelkyně. A to musím říct, že jsme pomalu dali celou kamasutru.

Dodatek autora:: 

Ahojda...tak tady je již druhý dílek povídky Chci cítit tvůj dotek...ale srdce ti nedám
Jak jsem říkala je již o dost peprnější (fakt o dost proti té první) a snad i o něco delší, i když se mi pořád zdá krátká. No snad se bude líbit i tato.
Jo a ještě chci dodat ,že děkuji všem kteří mi napsali jakýkoli komentík...vážně potěšily

P.S. dodatek pro Swooki: pokoušela jsem si už dávat větší pozor na čárky ale určitě tak budou nějaké ty chybky(jak se znám) xD

Anděl a démon (9.)

______________________________________________________________
MASAHIRO
______________________________________________________________

Dodatek autora:: 

Zlom, ale nikoli konec.
Omlouvám se, že je to po takové době, ale opravdu mám problémy s rukou a špatně se to píše. Snad se bude líbit. Příběh se odvíjí dál a komplikuje. Objevuje se další postava. A hádejte - je to chlap. xD

Svet splnených snov 01

Svet splnených snov 01

Stála som na zábradlí vysokého mosta a podo mnou tiekla rozdivočená rieka, ktorá na prvý pohľad roztrhá všetko čo jej vojde do cesty.

Dodatek autora:: 

originál poviedky nájdete na http://mio-wow.blog.cz/

túto poviedku som písala ja, tak prosím žiadne sťažnosti, ak sa niekomu nezdá že mám inú prezývky tak sorry no

další diel bude len čo prejde menšou úpravou Wink

Bleach Europe – Netradiční vodník z kašny 01

Daleko od všeho dění,
kde Kurosaki a jeho přátelé město brání,
píší se daleko jiné příběhy
a možná s jinačími průběhy.

Ve středu Evropy,
kde zlé duše mají jiné drápy,
kdo chrání lidi a převáží mrtvé na druhou stranu
přes mrtvých bránu?

Dodatek autora:: 

Tak jsem tu spět s tolika slíbenou sérií, avšak více než série je toto soubor povídek inspirovány jednou myšlenkou.
Kdo pomáhal zemřelým na druhou stranu ve světě Kurosakiho v Japonsku, všichni dobře víme, avšak bylo tomu tak i v jiných zemích? Po staletí si lidé představoval bohy smrti a pouze jejich atributy se lišily kontinent, země, oblast od oblasti. Proč však ne? Proč by nemohli být rozdílní a také stejní, vždiď takoví jsou i lidé.
Vzala jsem Kurosakiho svět, přehoupla jsem se v něm do Evropi a zjistila z pustu zajímavých a nečekaných faktů.
Doufám, že vás pochmurný, smutný, ale také nádherný svět smrtek zaujal tak jako mně. Smile

Spravedlnost jsem já! 1. kapitola

L. Lawliet - "L"

Dodatek autora:: 

První série na Death note...

Změna našich srdcí 3, Že by konečně normální člověk?

[i]Kdyby tady nebyla taková kosa, neřeknu ani půl slova, ale tohle? Lituju, že jsem se kdy probudila. Chci pryč. Tma, vlhkost, zima... horší sestavu jsem v životě nezažila.

Dodatek autora:: 

Konečně se našel čas. Wink

Chyba, které nelituji

[i]Sakra, ať mi příště netvrdí takový blbosti! Pořád mi mlátil o hlavu tou svou proslulou větou: ‚Umění je trvanlivé a trvá věčně. Umění jsou loutky.‘ Che! No to určitě.

Anděl a démon (8.)

__________________________________________________________
SPASITEL
__________________________________________________________

Dodatek autora:: 

Tento díl je věnován vysvětlování, Spasitely a Kouheiovi. Neukamenujte mě, pls!
(Hezké počtení.)

Nový život shinigamiho-12.kapitola

12.KAPITOLA-MÁJ, LÁSKY ČAS
O chvíľu zdola počuť Tatsuki.
,,Ahoj, môžeš ísť hneď hore." povie jej Karin.
Otvorí dvere a uvidí tých dvoch ako práve dojedajú.

Dodatek autora:: 

ospravedlnujem sa ak su tam chyby Smile pekne citanie prajem Laughing out loud

Ďábel ze skleněného sálu

"Vydrž to, lásko," zašeptal jsem do tvých světle fialkových vlasů a beznadějně vyhlížel pomoc. Věděl jsem že nepříjde,přesto jsem si to nechtěl přiznat.

Dodatek autora:: 

No co k tomu dodat...Snad jen, že se omlouvám za případné chyby a nesrozumitelnost textu, pokud něčemu nebudete rozumnět...Smile)

Hvězda v srdci

[center][=BurlyWood][b][i]Miluji noc, když hvězdy svítí, a mohu snít,
jak krásné by bylo tě u sebe zrovna teď mít.
Miluji snění, protože realita v tu chvíli není.

Dodatek autora:: 

Tuhle báseň jsem sepsala opravdu před lety, a když jsem dnes hledala recept na jedno vánoční cukroví, udeřili mě mé kdysi sepsané verše na cárech papíru do očí.
A tak jsem si řekla, že opráším mé staré řádky, a ukážu je vícero očím Wink

That was real?

Dnešní den byl únavný, ještěže už je pátek... Co to? Nějakej kluk stojí u našeho vchodu. Asi na někoho čeká…Pomyslím si a dojdu k vchodovým dveřím.
„Sakra!“ Zanadávám potichu. „Kam jsem zase dala ty klíče?“ Začínám prohrabávat všechny kapsy, jak nějaký magor až si vzpomenu, že je mám v tašce. „Jak jinak,“ zamračím se na ně, jako by za to mohly.
„Julie?“ Osloví mě onen čekající kluk.

Dodatek autora:: 

No tak nějak se stalo, že jsem napsala nenávazné pokračování k povídce Memory of a freak.
Těším se na váš názor a děkuju všem, kteří si tuto povídku přečtou ^^

Chci cítit tvůj dotek...ale srdce ti nedám I.

Ahoj, jmenuji se Yurimi a už od narození jsem velmi veselé dítko.Před několika dny mi bylo 18 let a v práci jsem dostal přidáno.Má radost sahala do neuvěřitelných výšek.I dnešní den se zdál skvělý.
Šéf mě pustil o dvě hodiny dřív, takže jsem měl dostatek času jít nakoupit.Cestou na nákup mě potkala černá limuzína, která patřila panu Takuzovi.
Byl to bohatý floutek,který údajně měl pletky s obchodníky s bílým masem. Ano, to je asi jediná věc (tedy kromě peněz pana Moyoty,což byl jeho otec ,který se nejspíš obrací v hrobě) co ho proslavila.Ale jinak to byl docela milý člověk.Je mu asi 21 let,má černé krátké vlasy,snědou pleť a až mírně krvavě červené rty.Jednou se stavil u nás v obchodě.Trochu jsme se zakecali a pak už ho jen občas potkávám na ulici u jeho limuzíny.Pokaždé si nějakou tu chvíli povídáme.
No a to stejné se stalo i dnes akorát s tím rozdílem,že mě pozval k němu domů na šálek kávy.S radostí jsem přijal.Takže můj nákup musel počkat,i když mi to v tu chvíli fakt nevadilo.Kolikrát za život máte tu možnost projet se limuzínou.

Dodatek autora:: 

Ahoj...tak tohle je moje první povídka ,je sice krátká ale slibuji(tedy pokud vyjde),že ta příští bude delší a možná už i trochu peprnější xD
Budu moc ráda za všechny komentíky co mi pošlete.(kladné ale i ty záporné)
Jo a ještě jedna věc...Hoykudži ten název mě jen tak napadl takže ho na mapě nehledejte xD
Díky všem