Smutné

Jako poslušné zvíře...

„Omlouvám se, že vám způsobil tolik problémů. Neumí se chovat.“
Tse, jakých poblémů?
„No, řekl bych, že už radši půjdeme, že synu?“

Dodatek autora:: 

Je to moje první jednorázovka(kapitolovky jsem nikdy nebyla schopna dopast xD) a je to krátký. Přijde mi to takový nedotažený, ale jsou čtyři ráno a já už nejsem schopna normálně myslet Laughing out loud Budu vděčná za každý komentář Smile ...

Damian

Nikdy jsem se neptal, proč vlastně lidé volí dobrovolnou smrt. A popravdě mi to ani nikdy nevyvstalo na mysl.

Dodatek autora:: 

Damian je psycho!
Povídka trochu k zamyšlení nad dnešním světem.....
Tomu kdo ji bude číst a pochopí ji.. gratulace XD Smile

Pekelný anděl - 9 - Vzpomínky

*** Casiel

Od Kasdeyova probuzení uplynulo několik dní. Na těle mu zůstalo jen pár jizev, ale i ty po čase zmizí. Podařilo se mi najít mu ještě použitelné oblečení. Nic moc, ale lepší než nahota. Svůj čas jsem se snažil věnovat hlavně práci, z hradu se zachránilo jen asi deset procent, zbytek byl zničen, nebo se rozpadal. Seděl jsem v kanceláři a jen tak tupě zíral do díry, která sloužila jako provizorní dveře. Hora papírů dávno zmizela a teď tu leželo jen několik hlášení o stavu hradu. Prsty rukou jsem měl propletené a lokty jsem se opíral o opěradla křesla. Víc než o hrad a stávající práci jsem se zaobíral minulostí.

Dodatek autora:: 

Yaaaay! Další kapitolka je tady Smile Tentokrát se můžete těšit i na pořádnou dávku stránek - 16.5!! ... To už je nějaký překrm, že? Hlavní chod totiž teprve přijde Laughing out loud

Jak název napovídá, budou se naši hrdinové vracet do dávné u nedávné minulosti Smile Dozvíte se tedy další střípky ze složité mozaiky minulosti a jejich složitých vztahů a co víc, jednu či dvě šokující novinky Laughing out loud Už se těšíte? A to ještě nevíte nic o přítomnosti a budoucnosti.

Také nám tu někdo zemře ... ... To není vtip! ... To myslím smrtelně vážně!! Některé části by měli působit "depresivně", řekněte mi, jestli se vám to tak zdálo Smile

PS. Ráda píšu dlouhé příběhy, ale nesnáším jejich dloooouhou opravu Big smile

Nechat se zabít přítelem nebo nepřítelem ? 5

Nikola
„Co myslíš tím „snoubenka“ ? Zeptal sem se nechápavě.
„To si budeme povídat mezi dveřmi ?“

Dodatek autora:: 

Omlouvám se za spoždění.Doufám že vám to tímhle dílem trochu vynahradím. Wink

Naoki

„Kdybych Ti řekl, ´vyspi se se mnou´, půjdeš?!“ Díval se mi ten roztomile opilý blonďák přímo do očí. Měl jsem strach, že se neudržím a udělám mu to už tam venku na ulici.

Dodatek autora:: 

Další kratičká jednorázovka....

"Žijeme, abychom š*kali, š*káme, abychom žili"... asi tak bych to řekla...

Odraz Usagiho tváře: 6

„Někoho jsem potkal.“
„Dívku?“
„Chlapce.“
„Jakého chlapce? Kde?“
„Jmenoval se Suzume. Minulý týden, hned po našem sezení. V parku.“
„Líbil se Vám?“

Dodatek autora:: 

Šestka Usagiho. KONEČNĚ!
Jak jsem se všimli, teď moc nepíšu a nechci to svádět na nedostatek času.. prostě se mi nějak nechce. Nemám chuť a vím, že kdybych se přemáhala, tak to nebude dobré dílo. Nicméně tohle sem napsala v práci.. =P (ano v práci XD)
Snad se Vám bude líbit. Kioshi se dozví velice smutnou zprávu o svém otci a Usagi konečně pocítí osamělost.
Příště se těšte na Usagiho výstavu obrazů, bude to Suzumeho velký nástup na scénu. Co na to Kioshi? - Už v příštím díle... XD.. Aloha a mír s Vámi XD

Pekelný anděl - 8 - Znovuzrození

*** Titivillus

Bitva byla v plném proudu. Se svým kopím jsem se oháněl na všechny strany a neustále pátral po mém lordovi. Plášť za mnou opisoval křivky, i když možná měl jednu či dvě zpoždění, holt jsem byl rychlejší než vlastní plášť. Nevzdával jsem se naděje, že se nakonec někde ukáže a bude hýřit vtipy, narážkami a nápady, jak uniknout papírování. Po mém boku se objevil Diablo. „Lorde Titivillusi! Vojáci mi řekli, že támhle,“ ukázal k vysokým skalám, „ucítili zvláštní energii.“

Dodatek autora:: 

Tááák po dlouhé době se zase něco ode mě objevuje (to víte, dovolená Laughing out loud ) ...

Titi, Cassi, Kasdeya i Cresil budou muset napnout všechny svaly a mozkové buňky, jestli budou chtít přežít tenhle masakr. Ke slovu se navíc přihlásí dávná krev a na povrch vyplují ztracené pravdy. Jedna záhada bude rozluštěna a na měsíční světlo se dostane jistý týpek, kterého by jste nechtěli potkat v zapadlé a temné uličce ... vlastně, vůbec ho nechcete potkat Wink A mezi Cassielem a Kasdeyou navíc vznikne nová neproniknutelná stěna.
Suma sumárum, tu bude víc vysvětlování než akce, ale i tak je to celkem nabyté Smile

Zimná spomienka

Opäť je zima. Snehové vločky začínajú padať a pokrývať zem. Sedím pred oknom a neustále spomínam.

Dodatek autora:: 

Neviem či sa vám to bude páči, neviem tak dobre písať ako mnohý iný a robila som ju narýchlo. Vlastne potom ani neviem čo sa stalo s tým psom...

Zima

Nervozně jsem postával na kraji malého lesíka za naším domem a čekal jsem na něj. Psal mi přeci, že tu bude přesně v půl čtvrté, že mi chce něco říct.

Dodatek autora:: 

Jedna z mojich velmi krátkých povídek... Byla použita v hodině slohu, ale doma jsem jí maličko poupravila.... Enjoy ^^

Nechat se zabít přítelem nebo nepřítelem ? 4

Nevím proč, ale ukápla mi jedna slza.Byl sem opravdu moc rád že se konečně vrátil.Netrpělivě sem čekal na jeho odpověď.Zajímalo mě jestli tam jel zbytečně nebo ne.I když moc dobře vím, že jediný kdo by to mohl zpackat sem byl já.No i tak mi to nedalo musel sem se zeptat.
„Jo a už tě neopustím slibuju.“ Asi sem na delší chvíli přestal dýchat.Nečekal sem takovou odpověď.Tedy ten začátek ano, Ale ten konec.A však sem za to byl moc rád.
„Moc si mi chyběl, Mikelo.“
„Ty mě taky.“ Usmál se na mě a letmo políbil.No co se dělo potom si domyslíte.No však víte cesta domů atd..Jen sem nevěděl že dnes večer se mi změní celý život.

Dodatek autora:: 

No a další je tu.V pravej čas sem dostala chuť psát dál.Málem bych to nedokončila, ale když je tu někdo komu se to líbí tak nemůžu přestat.Doufám že toho stihnu napsat dost protože v pátek zas odjíždím na týden pryč a pak se musím připravovat do školy.Však já si najdu čas na psaní.A znovu doufám že se vám bude líbit.

Syndikovat obsah