[=15]Mezitím v budově Hokageho:
Tsunade jako každý den plnila svoje povinnosti. Zrovna podepisovala nějaké dokumenty, když se vedle ní z bílého kouře vynořil Kakashi. Tsunade si ho prohlédla a zarazila se. Místo jeho všudy přítomného nic neříkajícího výrazu měl ve tváři zděšení.
„Děje se něco Kakashi?“ optala se ho vážným hlasem. Kakashi se na to nadechl a začal:
„Během mé mise, která byla sledovat pohyby Akatsuki jsem zjistil špatné zprávy. A to že Utchiha Sasuke společně se svým týmem Taka se připojili k Akatsuki. A dále, že mají za úkol porazit a přivést osmi ocasatého démona. Také jsem se dozvěděl, že tajemný člen Akatsuki zvaný jako Tobi je ve skutečnosti Utchiha Madara. A pohyb starých členů Akatsuki mi zatím není znám.“
Tsunade na něho koukala s otevřenou pusou a podivným výrazem ve tváři. Nechtěla chápat žádnou tuto špatnou zprávu.
„Kakashi jestli je to všechno pravda, a když jsi to zjišťoval ty taky si myslím že je, víš co tohle znamená? Jestli se to dozví Naruto, tak bez rozmyslu vpadne do skrýše Akatsuki a bude se všemi bojovat jen kvůli tomu, aby se mohl setkat se Sasukem. Neznamená to pro nás nic dobrého. Musíme Naruta jakkoli zastavit, protože on je příliš slabý na to, aby je všechny porazil,“ řekla Kakashimu svoji obavu. I on shledal, že je na tom něco pravdy.
„Ale stejně dokud je na hoře Myouboku, tak se sním nemůžeme spojit vždyť ani nevíme kde to je. Musíme v něj věřit a doufat, že se stane silnějším.“ odvětil jí Kakashi a v obláčku kouře zmizel. Tsunade i nadále přemýšlela co by se dalo dělat, ale nic ji nenapadlo a tak se rozhodla pro jedinou možnou věc. Nadechla se a zvolala:
„Všichni volní velitelé ANBU ke mně!“

No, tak dnešním dílkem už se to pomalu rozjíždí
Znáte mně Takže si hezky počtěte, a snad se vám to bude i líbit

2. díl Překvapivá změna

[=15]S velkou lehkostí otevřela dveře, a plná štěstí pohlédla přímo do jeho plamenem rozpálených očí.

[=17]„Cože, Tsunade ho zalehla ?“
„Jak je to vůbec možné ?“
"Co se stalo ?" vyzvídá Naruto z rozhovoru....
Konan bez odpovědi vlítla do obyváku a dívala se jestly tam někde sedí Itachi, ale bohužel neseděl....byl tam jen jeho plyšák.
Tak Konan okamžitě vyrazila k Tsunade do její kanceláře...Naruto zvědavě razil za ní ale 5 metrů od domu ho Konan hodila oknem z5.
Jakmile už stačilo jen vyjít schody.. najednou Konan něco praštilo neuvěřitelnou silou do hlavy..
"BŮŮŮŮMMMMM"
.....................................................
V Akatsuki domě panovalo..... no spíš oni panovali.
Akorát k nim opět došel Kakashi...a hned se pustil dělat blbosti s ostatními...
Kisame se topil, tak se ho snažil Kakuzo zachránit......nepodařilo se Sad tak odešel do pokoje.
Orochimaru se chtěl převtělit do Tobiho, protože má Sharingan, ale Tobi byl zrovna na záchodě tak se nějak Orochimaru netrefil a omylem se převtělil do záchodového prkýnka. Smiling
No a tam zůstal už na vždy.
Kakashi s Zetsu... no akorát se trochu hádali
"Raikiri!!!!"
......
"Doton: Ganchuurou no jutsu!"( země: pilířová obrana )
Kakashi naletěl na Zetsu, ale Zetsuho obrana to ustála.....
A pak se znovu začali hádat, koho jutsu je lepší.....
Hidan jsi brousil svou velkou sekeru, řízl se a vykrvácel...
Deidara hledal svůj jíl...
"kampak jsem jsi ho dal ?"
Sasori spal na Kisameho posteli.
Kde se toulal Pein to nikdo nevěděl...
...
Konan se probouzela z nevědomí... rozhlídla jse viděla vedle sebe na maděru rozmlácený stůl..., přikívla hlavou a jakmile chtěla pokračovat k Tsunade... praštila ji, ale tentokrát židle, která letěla od Tsunade z okna.. Smiling ( no jo ... Tsunade měla zas beztak moc práce)
Naruto jse doma nudil tak odešel ven trénovat... , protože se blížila zkouška Gennínů v Buranově.
...

[=17]Naruto se ocitl před svím otcem.
Otec stát naproti Narutovi s ukloněnou hlavou a byl celý promočený v tváři měl usměvavý pohled.
Naruto měl v gatích naděláno co mu otec udělá...(ale bylo mu divné že se usmívá)
Po čtyřech hodinách stání se Narutův otec pohl a udělal pečeť bizona a byl zahalen v kouři.
Asi o 10 sekund pozděj kouř začal řídnout a Naruto si oddechl.(poznal, že to jeho otec není,ale stále neviděl kdo to je)
Naruto měl tak vykulené oči, ale furt neviděl kdo to je..... pak se ohlásil něčí zvuk
"Nazdar šéfe"
Nevěděl kdo to je......připomínalo mu to něčí hlas.
Neznámá osoba:
"Tak ty si mě nepamatuješ ?"
To jsem přeci já Konohamaru.
Naruto:
"ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ co tady k sakru děláš ?"
"pozoruju tě" řekl klidně Konohamaru
"ÁÁÁÁÁÁÁÁÁ PROČ ???"
"mnoooo......tvůj otec mi řekl, abych mu pomohl tě najít, ale neboj neřeknu mu to.
Konohamaru trkl hned nápad jak se pobavit..
"Hele, Naruto znám tady poblíž jeden malej bordel je asi 250km odsud kam můžou aji děti."
"cože ?"Naruto začal slintat.
"Tak pohib kde je ?? kde je ?? kde je ??"
Konohamaru se záludně podíval na Naruta a vypadalo to jakoby ho chtěl zakousnout.
Naruto byl zaskočen:
"co se mu asi honí hlavou" si v duchu říkal Naruto.
"Mám ůkol.:-T" řekl Konohamaru
"Na to není čas musím vidět pořádný zralý rajčátka tak pojďme..."
Konohamaru překřikl Naruta tak hlasitě, že Naruto málem nezvládl udržet uši v hlavě.
"Musím zajít pro Jirayaia slíbil jsem mu, že když půjdu do bordelu tak ho vezmu s sebou, a stejně je sním zábava"
Naruto:
"Hele a nestačím ti tam já ??:-U"
Konhamaru:
"Tak jo, ale nic mu neříkej"
"ok"
"komu nemá nic říkat Naruto ?"Ozval se něčí hlas......Naruto se usilovně snažil najít osobu jejíž hlas se vpletl do rozhovoru s Konohanarem.."

Bola asi polovica decembra, čo naznačovala mäkká biela vrstva zmrznutej vody v podobe malých hebkých vločiek. Uličky a ulice prekypovali ľuďmi, ktorí sa ustavične niekam náhlili. Niekedy ani nevedeli prečo a kde, ale predsa len tomu tak bolo - možno kvôli dnešnej dobe, alebo ľudskej chamtivosti, ktorá nedovolí človeku zastaviť, dokým nezíska čo najviac a hlavne pre seba. Ľudia boli zlí, sú zlí a budú zlí. Majú totižto slobodnú vôľu a je len na nich, ako budú konať. Nikto nemusí byť taký, aký je. Je to len a len na nás, ako vynaložíme s časom, ktorý nám bol daný. A uprostred tejto záplavy osôb sa nachádzala jedna, ktorá sa vôbec neponáhľala. Čierny polodlhý kabát zakrýval jeho hruď a tmavé nohavice zas obopínali jeho boky chlapca. Kapsa prehodená cez rameno sa hýbala v rytme jeho vlastných krokov, ktoré boli pomalé a nikam sa nenáhlili. Akoby preňho čas neexistoval, stal sa irelevantným. Hnedé oči uprené do zeme si nevšímali nikoho naokolo, len premýšľali a blúdili po mokrých dlaždiciach a pásoch špinavého snehu. Nebol ničím výnimočným ani svetoborným, bol to jednoducho Allen Walker - stredoškolský študent s rodičmi podnikateľmi. Stretával ich len zopár krát za týždeň, pretože otec sa z práce takmer ani nevracal domov a Allenova mama? Tá buď lietala po obchodoch alebo luxusných dovolenkách za peniaze svojho manžela, prípadne sa starala o firmu, ktorú rozbehla pred niekoľkými rokmi a za ten čas sa stihla stať pomerne populárnou a prosperujúcou.

Všetko ubiehalo tak rýchlo...

Title: Time Falling out of These Hands
Anime: D-Gray.Man
Characters: Miranda Lotto, Allen Walker, Lenalee Lee, Road Kamelot
Genre: depresívne/smutné, záhadné, drama
Chapters: 1/1 (jednorázovka)
Published: 21. júl 2008 17:00
Updated:---
Dedicated to:---
Notes: Ježišmária! Toto mi trvalo skoro celý deň... Začiatok som písala v noci na posteli. Myslela som, že mi odpadne ruka, preto som si čarbala na okraje a vznikol z toho aj Mirandin podpis...

Neviem, či som vôbec niekedy zažila toľko bolesti - pálčivej, bodavej, nepríjemnej - ktorá si razila cestu až do mozgu a potom do očí v podobe pramienkov teplých sĺz, ktoré stekali po mojej tvári. Ako nejaký démon, čo posadol moje telo. Nie, že by som nikdy predtým neochutnala odpornú chuť bolesti; bolo pre mňa agóniou vstať každé ráno 9. októbra, vždy zažiť to isté, čo včera mnohokrát za sebou. To bola psychická bolesť. Táto bola výlučne fyzická. Nikdy do teraz som naozaj takto netrpela. Bolo to ako nočná mora vracajúca sa každú sekundu do tej najdesivejšej pasáže.

"N...Nie... Pomôžte mi..." Vzlykla som, cítiac na perách slanú chuť sĺz a krv. Vôbec som si necítila ruky ani zápästie. Akoby boli odo mňa odťaté surovým spôsobom. A možno vtedy niekedy som stratila vedomie úplne. To ma však teraz netrápilo. Čo je táto strata oproti tomu, že budem o pár minút mŕtva, ak nie hneď teraz?