Nový sanin 4.díl

Hora Myouboku:
Začalo se rozednívat a Naruto jako, každý minulý den vstával brzy, aby se mohl učit ty zajímavé techniky, které mu zde jeho otec a Jiraia zanechali. Vzal si svitky a odcházel z Jiraiova domu, který se pro něho stal útočištěm. Šel vesnicí na své obvyklé tréninkové místo. Ale po cestě se zastavil, jako každý den na jídle v restauraci. Trvalo mu to dlouho, ale po velké námaze, tady v Žabí vesnici našel restauraci, kde dělají ramen. Tehdy když ji tady objevil, tak snědl snad dvacet misek ramenu, protože se mu po něm, už stýskalo . Po té když se najedl, tak už mu nic nebránilo v tréninku. Rozhlédl se jestli třeba na jeho tréninkovém místě, už někdo není, ale když zjistil, že ne, tak se usadil a začal si prohlížet oba svitky.
„To není možné…“vykřikl s hlavou ve svitku. Rychle si vzal druhý svitek a taky ho rozbalil.
„Takže já už umím všechny Jiraiovi a otcovi techniky? Co teď budu dělat? Měl bych se už vrátit do Konohy?“ uvažoval nahlas Naruto.
Za Narutem se ozval nějaký šramot. Otočil se a uviděl Fukasaka.
„Takže už nemáš co trénovat?“ zeptal se ho s úsměvem nově příchozí.
„Je to tak. Neslíbil jsi mi, že mě budeš učit nějaké sage techniky nebo co?“ zeptal se mrzutě blonďatý ninja.
„Ano je to tak. Přišel čas na to, abych tě to naučil, ale musíš jít se mnou na jednou speciální místo,“ řekl mu žabák tu skvělou zprávu. Naruto jen horečně pokýval hlavou na souhlas a šel za žabákem, který se již vydal na cestu. Procházeli vesnicí až úplně na její opačný konec, kde Naruto ještě nikdy nebyl. Hlavní žabí šéf si to štrádoval rovnou k nějaké obrovské bohatě zdobené bráně. S ninjou za zády prošli za bránu.
„Co to je?“ ptal se s úžasem Naruto, když se rozhlédl. Celé okolí ještě stále zalévaly sluneční paprsky. Okolo dvou příchozích byli úhledně srovnány obrovské žabí kamenné sochy. Za nimi byl nějaký betonový plácek se schody k malému bazénku do kterého vodu přiváděl malý vodopád. Žabák šel přímo k tomu bazénku a tak ho Naruto následoval.
„Sedni si tady na schody, budu ti muset říct co se tě budu snažit naučit a nějaké informace o tomto místě,“ řekl mu Fukasaku. Naruto uposlechl jeho radu a tak si sedl a poslouchal to co mu chtěl žabák říct.
„Pro sage techniky je potřeba ovládnout další druh energie. V podstatě to je nový druh chakry, který se skládá nejenom z duchovní energie a fyzické síly, jako normální chakra, ale také ze síly přírody. Díky této nové silnější chakře budou všechny tvoje techniky a dokonce i boj z blízka mnohokrát silnější než je teď,“ oddechl si po dlouhém výkladu Fukasaku.
„A co je ta síla přírody?“ opat se jeho nynější žák.
„Je to síla všude okolo tebe. Musíš se naučit nechat ji proudit tebou, ale ty zatím nejsi schopen ji vycítit. A proto je tu za tebou tento pramen. Je to posvátný ropuší olej, který se vyskytuje jenom zde na této hoře. Díky němu budeš schopen vycítit přírodní energii. Až si na to zvykneš tak nebudeš potřebovat ani ten olej,“ dořekl hlavní žabí šéf.
„Tak jdeme na to. Potřebuji se stát mnohem silnější, abych se mohl pomstít a také když to bude potřeba, abych byl schopen ochránit svoje blízké,“ začal energicky mladík.
„Počkej Naruto. Je tu ještě jedna věc. Ten olej je nebezpečný. Když nahromadíš ve svém těle příliš této přírodní energie, tak se začneš měnit na žábu. Abys vytvořil tu chakru tak musí být všechny ty složky v rovnováze, ale neboj se! Když se začneš měnit, tak ti pomůžu vrátit se zpět jednou dobře mířenou ranou do hlavy! To tě zaručeně vrátí zpět,“ sdělil svoje obavy Fukasaku.
„Tak dobře Fukasaku nechám to na tobě,“ řekl Naruto a začal neshromažďovávat chakru.

Konoha:
Tsunade běžela směrem k bráně, když se k ní přidala Sakura.
„Co se děje Tsunade-sama?“ zeptala se jí hned.
„Před branou jsou čtyři členové Akatsuki a jeden z nich je Sasuke,“ odpověděla jí její učitelka a přidala do kroku. Sakura nevěřila svým uším.
„Takže Sasuke se přidal k Akatsuki? To nemůže být pravda,“ uvažovala si pro sebe Sakura.
Než se nadála, tak už stáli na hradbě a uviděla dole pod sebou opravdu Sasukeho, což ji hodně vzalo. Začali se k nim sbíhat i ostatní členové vesnice. A nevěřícně si prohlížet členy Akatsuki.
„Co tu chcete, Sasuke?“ zeptala se klidným hlasem Tsunade.
„Vím,že to bude znít trochu divně, Tsunade-sama, ale přišly jsme požádat o možnost připojení se ke Konoze. Já bych se chtěl vrátit do své rodné vesnice a tady mí společníci, by se chtěli také k vám připojit,“ odpověděl jí Sasuke. Tato zpráva mezi všemi shromážděnými ninji vyvolala rozruch.
„Opravdu se chceš vrátit?“ zeptala se slabím hláskem Sakura.
„Ano, chci. Vráti se za tebou, celým našim týmem, a také za všemi přáteli, které tu snad ještě mám,“ odpověděl jí opět Sasuke.
„A co vás k tomu žene, že se chcete k nám přidat? Mám informace, že by máte za úkol chytit osmi ocasatého,“ řekla po odmlce Tsunade.
„Pochopil jsem co děla můj bratr Itachi. Celý svůj život chránil tuto vesnici a kvůli tomu se proti ní nechci postavit. A tady se svými společníky ji chceme chránit nejlépe, jak budeme moci,“ odpověděl jí a on i celý jeho tým poklekli a Sasuke pokračoval:
„ Klaníme se před vámi a přísaháme věrnost Kohoze!“
Tímto gestem si vyžádal další vlnu šuškání. Nikdo nechtěl věřit tomu co se zrovna dělo. Ale bylo to tak. Sasuke a jeho tým to mysleli opravdu vážně.
„Jak se zachováme Tsunade-sama?“ zeptal se jmenované Kakashi.
„Já vaši přísahu přijímám, ale jestli zradíte, žádnou další šanci nedostanete. A navíc kdybych vás odmítla a dozvěděla se to jedna nejmenovaná osoba, tak bych měla velký problém. takže vás tímto přijímám do Konohy. A kde budete vůbec bydlet?“ optala se svých nových ninjů Tsunade.
„Děkujeme a bereme na vědomí.Budeme bydlet ve čtvrti Utchiha jestli to nebude vadit,“ vyjasnil jí své úmysly Sasuke.
„Takže dobrá. Teď se běžte ubytovat, ale zítra ráno v osm buďte v mé kanceláři. Musíme probrat spoustu věcí,“ dořekla Hokage svoji řeč otočila se a odešla. Spolu sní odešly i všichni co tomu přihlíželi.
„Takže jsme členové Konohy?“ zeptala se Karin.
„Ano jsme. Teď už se bude mít jenom dobře. Pojďte za mnou. Ukážu vám kde budete bydlet,“ odpověděl jí Sasuke a všichni čtyři zmizeli.
Sakura šla jako v transu vesnicí. Byla ponořená do svých myšlenek a tak se občas stalo že do někoho vrazila.
„Takže Sasuke se vrátil? Jak bych se k němu měla zachovat? I když je tu on, tak stále nejsme tým sedm. Pořád nám chybí jedna osoba,“ přemýšlela o těchto věcech pořád dokola. Ani nevěděla jak, ale dostala se před svůj dům. Tak se šla prospat s nadějí, že třeba druhý den najde nějaké odpovědi.

Hranice země Ohně:
Členové Akatsuki stáli v obklíčení ninjů. A před nimi stál jejich bývalí člen.
„Co chceš Orochimaru?“ vyjel na něho Pain.
„To není moc milé přivítání starého známého. A hlavně někoho, kdo má v rukách vaše životy,“ smál se na něho Orochimaru.
„Co to meleš? Nás bys nedokázal porazit ani s touhle armádou co tu máš,“ naštval se tentokrát i Tobi.
„Chcete to zkusit?“ odpověděl mu jeden z legendárních seninů a on i s celou svojí skupinou se postavili do bojové pozice.