Jednorazove

Abys nezapomněla...

Po rozlehlém domě se ozýval dětský smích. Ale bylo to něčím podivné…

Dog Soldier - Chapter 0 - OFFF

Dog Soldier
Chapter 00 - OFFF...

Dodatek autora:: 

Tak poupravená verze mojí povídky do soutěže (čistě jsem opravila moji nejvážnější chybu a přidala efekt kurzívy do přímé řeči - jinak nic vážného)

Enjoy :3

Kouzlo kávy

Z-z-zvuk budíku mne vytrhl z rozjímání. Téměř fanaticky jsem jej zamáčkl a převalil se při tom na svou společnici.

Dodatek autora:: 

Omlouvám se, že je povídka tak krátká, ale myslím, že bych už nevymyslela smysluplné pokračovaní, a snad je to takhle i lepší... Moc doufám, že se bude aspoň trochu líbit.Smile
(P.S.:Když se to libit bude,možná pokračování dodělám^^;)

Nečakaný zvrat(ok)

...Opäť jedno z krásne pôvabných rán, obohatených o úchvatne podmanivý vtáčí spev. Je víkend, nikto sa nenáhli vstať z teplučkej postieľky.

Dodatek autora:: 

Wá, moja prvá FF tu Laughing out loud Hádam sa vydarí Laughing out loud

Posadnutosť

[i]Tam je! Och, kami-sama, aký je len krásny. Tie jeho nádherné hnedé vlasy, ktoré sa tak lesknú v zapadajúcom slnku. Hľadí do neba a nestará sa o nič. Ležérny ako vždy.

Dodatek autora:: 

Dostala som dnes chuť naaaa... Hm, mierne stalkerstvo XD A niekoho proste killnúť ^^

Ichiru...

Ichiru...
Dni ubiehaju ako voda. A ľudia odchádzajú zas a znova.
Už nevráti sa čas, stratil som ťa,...zas.
Kedysi...

Dodatek autora:: 

Neberte to ako báseň, pretože to ani nie je básen, skor je to úvaha alebo iba akýsi zápis myšlinok a podobne... Po prípade ak aj vám to príde ako básnička tak to skôr zaraďujem medzi surealisticku tvorbu, ktorá sa neriadila skoro žiadnymi pravidlami literárnej tvorby, zapisovali iba svoje myšlienky bez akejkoľvek prehliadnosti, proste tak ako ich čo napadlo, tak to dali na papier -či to už malo alebo nemalo hlavu a pätu...- xD
ďakujem za pochopenie vaša Immary

Ostaneš v mojom srdci!

... Možno to tak skutočne je... a možno je pravda iná... My ľudia to nemôžeme posúdiť...

Dodatek autora:: 

Takže zopár z vás ktorý navštevujete aj Konohu.cz a čítate FF ste už mohli naraziť na túto poviedku, pod iným názvom (Aj láska je pominuteľná...!). Patrí medzi moje najobľúbenejšie a tak isto je to aj moja prvá jednorazovka v mojom živote. Má už niečo cez dva roky takže patrí už skor k starým vykopávkam a práve aj preto som ju sem chcela pridať, keďže je to také moje obľúbene "dieťatko"... xD

Melodie Lásky

Jullian

Dodatek autora:: 

Abych pravdu řekla, tuhle povídku jsem napsala podle mého snu Smile) Byla jsem šíleně ráda, že si pamatuju nějakej shounen-ai sen, kterej bych mohla napsat Smile) Je to starší povídka, kterou sem měla v šuplíku nějaky ty měsíce, takže je napsaná takovým, starým stylem...Smile)

Odcházím

Odešels, navždy jsi šel,
ale já zpátky přivést tě chtěl.

Bylo mi jedno, jak dlouho to potrvá, jedno kolik let,
byl jsem si jistý, že dovedu tě zpět.
Tolik jsem tě miloval,
ale zároveň si neuvědomoval,
že ty nejsi hoden mé lásky.

Změnil ses,
zabít toužils mě,
ale já slepě za tebou šel.
Doufal jsem ve šťastné shledání,
po dlouhé době hledání.

Teď už vím, že ty jsi mě taky miloval,
jinak bys tohle nedokázal.

Ležím na chladné zemi a umírám,
ty stojíš nade mnou a třeseš se,
ten co mi tě sebral, stojí za tebou a ledově se usmívá.

Naposledy ta sladká slova zašeptám,
"Miluji tě, Sasuke," a cítím, jak navždy usínám.

Padáš na kolena vedle mě,
a na tvář mi padají slzy tvoje.
Viníš se z toho, co jsi udělal?
Ani já tenhle konec nečekal.

Moje jméno voláš,
ale můj konec neodvoláš.

Cítím chlad a než tě navždy opustím,
stisknu tvoji ruku, ale tvá slova už neslyším.
Neslyším, jak tvé rty mé jméno volají,
ale vidím tvé oči, jak si zoufají.

Poslední slovo, které slyším, než naposledy vydechnu je zoufale volající,
přec tak sladce znějící.

"Naruto!" slyším, ale má mysl vrátit se odmítá
Mé srdce se v hrudi vzpírá a pak utichne provždy.
Chlad se mě zmocnil a já se do temnoty propadl navždy.

Žádal jsem snad moc za pár dnů navíc s tebou?
Kdo ví.
Na tuhle otázku mi už nikdo neodpoví.

Můj život vyhasl.
Co mě čeká teď?
Peklo? Ráj?
Vím, že jsem zůstal sám.

Co se semnou stalo, se už nikdo nedoví.
Osud jim to nedovolí.

------------------
Odcházím, pomyslel jsem si ve zlomku vteřiny před smrtí a odešel jsem…

Dodatek autora:: 

No,trochu starší,ale byla jsem dokopána kámoškou to sem dát. Takže pokuď se vám tahle básnička nelíbi,tak gomen. Smile

Konečně spolu

Dodatek autora:: 

Za tuto povídku může depresevní stav mojí mysli Laughing out loud

Syndikovat obsah