Už ani nevěděla jak dlouho tam byla, ale prožila tam věci o kterých se jí nezdálo ani v těch nejhorších nočních můrách.

CO SE TO DĚJE...

Někteří říkají, že trpím ztrátou paměti. Do domova jsem přišla před deseti lety, bylo mi tedy sedm a já musím uznat, že si na to vůbec nepamatuju. Pamatuji se ale jen na roky po třináctém věku. Nevím, proč se to stalo, asi proto, že jsem tak onemocněla.

Byla jsem normální děvče. Černé vlasy, šedé uhrančivé oči. Normální rty, rovný nos, obyčejná postava, trochu širší boky, ale jinak prostě normální. U mě jsou nejlepší ty oči, nebo sem měla říct, byly?

Tento jednodílný příběh byl původně sepsaný pro jednu FF soutěž, ale když to tak po sobě čtu, tak sem ráda že sem to tam nedala XD.

Pomsta s odkladem

„Ty hajzle!“ zařvala a ohnala se po něm drápy. Orochimaru se ušklíbnul a tasil proti ní své hady, které ji obmotaly nohy a ruce. Praštila sebou na zem, ale v mžiku hady roztrhla jako kousky nití a znovu šla po něm. Skočila a povalila ho do prachu. Špičáky se jí rozšířily do mocných tesáků a jimi mu šla po krku. Odtrhnul ji od sebe a jedním mocným rozmachem ji odhodil do zřícenin. Tvrdě dopadla a tvář jí zkřivila bolest.