[=15]Á, výborně už ste tu všichni.´´ zvolala Tsunade když do dveří vstoupil Kakashi.
,,Omlouvám se ale příliš sem se začetl a zapomněl kam sem to vlastně měl jít.´´
,,Zase kecá.´´ Prohodila Sakura k Narutovi .
,,Ehm, takže, chtěla ste nám dát novou mise ne?´´ Naruto už se nemohl dočkat. Zbožňoval nové mise , to se nezměnilo ani když odešel Sasuke a poslední dobou dostával jejich tým čím dál víc misí.

[=17]Naruto se pomalu probouzel z tvrdého spánku…
Nic neslyšel…úplně ticho.
Po 10minutách usilovného otvírání očí si všiml, že leží na posteli a vedle něj žena.
Vypadal úplně stejně jako jeho Oiroke
Zase během vteřiny se zas probral.
Tentokrát, ale to nebylo u hezké slečny.
"Kde to sakra jsem..."
"SENNEN GOROSHI (Tisíc let bolesti) !!!!!!!!!!!"
Naruto vylítl jak zajíc, který je střelen brokovnicí a začal běhat po neznámem domě.
Po půl hodině už byl vyčerpaný, takže nemohl běhat, tak toho nechal. Smiling
Šel zpátky do pokoje kde byl a viděl tam Kakashiho jak skáče radostí, protože se mu konečně povedlo Sennen Goroshi (Tisíc let bolesti).
"Co tu dělám ?" Ptá se Naruto...(Naruto v Kakashiho domě nikdy nebyl, protože když se chtěl stavit tak Kakashi byl vždy už dávno u nich. ) Laughing out loud
"Hm... mno našel jsem tě v lese když jsem Sasukeho učil Harakiri no jutsu (Sebevražedná tajná technika)".
"Tys ho trénoval ?! "
"Jo, ale neboj snažil jsem se ho to naučit, protože se ho chci zbavit." Laughing out loud
"Jo a už jsem zavolal tvému otci bude tu za hodinu!"
"Co?!!!!"
Naruto se bál, že ho zabije za ty 2 milióny a, že nato nezapoměl.
"No tak nic no..."
Naruto jsi sedl na židli a čekal až docupitá tátínek.
A po 20ti minutách čekání někdo zazvonil.
Kakashi šel klidným a pomalým krokem otevřív své nově natřené na růžovo se srdíčkama dveře.
Otevřel dveře a stála za nimi Konan a ptala se kde je její muž (Pein) a Naruto.
"No nebyl, ale Naruto je ve sklepě v mém pokoji"
"Co nebyl tu... on je zrovna takový digitální čas se dá říct..všude je včas."
"No to já nevím... neodvedeš jsi Naruta ?"
"Co Naruta.?.....Jo aha málem jsem zapoměla... kde je ?"
"Dole ve sklepě v mém pokoji"
"aha"
Šla tedy k dveřím do sklepa.

Tento příběh se odehrává roku 2100 n.l.
Naruto vyrůstá v rodině Akatsuki. Jeho otec Pein a matka Konan jsou velmi přísní rodiče.Davaj Narutotovy jen 1 000 Kč denně a všichni jeho bratři (Deidara, Itachi, Sasori, Orochimaru, Kisame, Kakuzu, Zetsu) jsou na něj stejně přísní.
např...Když si chce Naruto zaplavat řekne Kisamemu a ten mu díky svým vodním jutsu okamžitě splní, když chce být v ráji.... Itachi díki svému sharinganu ho dá do genjutsu kde ho všichni poslouchají.............chce se trochu proletět Deidara jasná volba no prostě přísná výchova.
Narutovi je 10 a začal chodit do 3. třídy.
Jeho Otec a bratři ho každý den aspoň 6 hodin trénovali, aby zněj jednoho dne byl nejsilnější ninja.I přes usilovnou dřinu Naruta při zkoušce z matematiky stejně půl třídy zmlátilo...Shocked (Jeden stěch které Naruto zmlátil byl Sasuke)
Otec na Naruta byl naštvaný, protože je tak slabý, že ani nedokázal porazit celou třídu tak byl na něj víc a víc přísnější, až jednoho dne mu dal zaracha na 220 let.
Naruto s toho byl nešťastný tak utekl oknem.
Od té doby uplynuli 3 roky a jeho otec si až po třech rocích všiml, že Naruto zmizel.
Vydal se ho okamžitě hledat.
Usedl tedy k televizi udělal jsi popkorn a sledoval ANIME, které právě běželo v televizi a to byl Naturo Šiden 698 díl.
Byl natěšen jestli konečně Naturo umře, ale po 2minutách díl skončil a Pein se akorát dozvěděl, že......

[=17]Naruto akorát přecházel přes Prahu. A viděl kasino hernu tak vešel a zahrál jsi, ale bohužel prohrál asi kolem 2 000 000.
Naruto i přes usilovné hledání po kapsách nenašel 2 000 000 našel jen 3 000 000 tak ty pěníze dal zaplatit s otcového ůčtu.(radši ani nemyslel na to jak bude otec zuřit, ale bylo mu to celkem jedno, protože věděl že otce už nikdy neuvidí.

Title: The Friends Beside Me
Characters: D.Gray-man crew
Genre: depresívne/smutné, drama, záhadné
Chapters: 1/1 (jednorázovka)
Published: 17. júl 2008 19:30
Updated:---
Dedicated to: Venované drahému Lavimu

Výkriky prehlušujúce aj ruch boja...

Karmínovo červená krv zmiešaná s krvou čiernou ako noc...

Zúfalé pohľady...

Horké slzy...

Hlas strachu...

To všetko...

Bolo po všetkom... Už nebolo pomoci tým, ktorí stratili svoj život v boji. Nezostalo mu nič iné, len sa prechádzať medzi pomedzi súmerne usporiadaných schránkach tiel, v ktorých boli uložené jeho spomienky, jeho pocity, jeho dôvod sa vždy odraziť od tvrdého dna a vyplývať na povrch. Pre jednu časť tejto mozaiky bol aj on jej svetom. Presne si pamätá, ako držal tú krátkovlasú dievčinu v náruči, ako z nej pomaly vyhasínal život, i keď oň neprestala zápasiť ani na sekundu... Nemusíš sa hanbiť za svoje slzy, Lavi.. Nenechaj umrieť aj Allena.... Bolo posledné, čo vyslovili jej pery, keď strácali svoju farbu. Ani to nemohol splniť, jej posledné želanie.. Už to nebol len tmavý atrament na povrchu papiera, jeho staré ja ho ešte nestihlo zabiť a zvíťaziť nad ním. Ešte nie. Nikdy sa mu to nepodarí. Práve preto jedna slaná slza dopadla na jej bledú pokožku, keď navždy odišla k Bohu, pretože pri ňom mali jeho Apoštolovia - Exorcisti, od dávna svoje miesto. A tam snáď mohli nájsť večný pokoj, sledujúc svojich milovaných z diaľky. Budú sa pozerať aj oni? Suman, Miranda, Crowley, Kanda,... Prečo všetci, ktorých miloval, zmizli... Ako mihotajúci dym, do ktorého fúknete vzduch. Snažíte sa chytiť jeho sivastú tancujúcu siluetu, ale aj tak siahnete do prázdna... Stratil aj toho posledného... Láskavého Pierrota Temného rádu. Toho, koho mal zničiť čas, čas zničil sám...

Je Boh spravodlivý, ak nechal žiť len mňa?