Real Fanfictions

Ještě jednou...

Znám všechny podoby tvé tváře. Viděl jsem tě, jak se směješ, jak se trápíš, jak lituješ, proklínáš, jak jsi šťastná a jako jediný jsem tě viděl brečet.

Dodatek autora:: 

Hehe... Po hodně dlouhé době jsem zase něco sepsala, a opět je to krátké. Vím, mohla jsem to více rozepsat, ale nějak mi to nešlo... Za to se omlouvám ^^
Je to tak trochu hloupá povídka, no hodně hloupá povídka, ale i přes to, jsem se o ní s vámi chtěla podělit. Laughing out loud No já doufám, že se někomu bude aspoň trošku líbit, a těším se na vaše názory a komentáře Laughing out loud

Inky - kapitola 21

Ráno si Inky mohutně zívl, protáhl se a podrbal se na hlavě, takže si vlasy rozcuchal ještě víc. Já už vstal asi před hodinou, seděl jsem v knihovně a léčil jsem Washimu křídlo. Zlomenina to byla ošklivá, ale moje síly byly kompletní, a tak jeho léčení zabralo jen pár desítek minut. Nemluvě o tom, že ho už léčil i Seiyak.
”Tak, hotovo!” Spokojeně jsem si dal ruce v bok. Washi se postavil, rozepjal je a pak jimi jemně zamával. ”Vůbec to nebolí.”
”Zkus se teď trochu proletět.” Zarazil jsem ho, protože vyběhl až moc rychle. ”Ale jenom chvilku, ať se hned zbytečně nenamáháš!” na oko jsem ho káral. Přikývl, ale stejně utíkal ven.

Dodatek autora:: 

Tato kapitolka je věnována všem Washiho fanoušků, protože zde hraje hlavní roli a něco se zde o něm i dozvíte.

Prozradím už jen, že se zase nasmějete a ke konci jemně naťuknu drama, které se od příštího dílu začne odvíjet, tak slabší povahy by si měli obstarat dobrou zásobu kapesníčků, budou ji potřebovat.

PS. To knih***ě je očividně automatická oprava "sprostých" slov XD

Inky - kapitola 20

Držel jsem Inkyho ruku a nepouštěl jsem ho. Seděl na zemi a já ho pozoroval. Jeho šedivá kůže vypadala hebce, rudé pruhy jako by vyzývaly k nemravnostem a svěšená křídla zase odrážela jeho vnitřní rozpoložení.
Jeho vlasy ztratily onen zvláštní červený pruh, ale staly se celé černočervené, skoro jako ten druh bavlnky, kde barva přechází v bílou a naopak. Inky byl opravdu překrásný. Jeho oči teď byly taky rudé, ale zachovaly si svoji hloubku.
O něco pevněji jsem ho sevřel a řekl jsem: “Jsi krásný. Miluji tě!“

Dodatek autora:: 

!!! WARNING 18+ !!!

Tak slibovaná dvoj-kapitolka je tady, první část 20. díl Laughing out loud Tuto kapitolku bych ráda věnovala těmto lidem:

rada.lenc
Widlicka
Yuki Yamako
Tarja

Protože si u každé kapitolky našli čas na komentík
Samozřejmě všem, co hlasovali a také sem tam něco napsali.
Ale hlavní věnování je Stiorry, která jako první udělala nádherný fanárt Inkyho < http://stiorry.deviantart.com/#/d3d0j1c > tak se prosím na něj koukněte (a kdo se nekoukne, toho prokleji, že se týden nevzdálí od záchodu na víc než 5 metrů >) >) ...... ..... ..... dobře, neprokleji, ale řeknu 400 let starý čarodějnici XD )

Dále chci poděkovat Sorafay, že to po mě čte a doufám, že tahle kapitolka není až "moc akční" a je aspoň trošku v mezích (i když o tom pochybuji).

Poslední úsvit (6.)

Tak, a tady přidávám další dílek, který jsem spesala poněkud neplánovaně, tak snad se bude líbit a neznudí vás Wink
Díky mé věrné čtenářce už od počátku mého psaní povídek (cca 3 roky) jsem uspíšila sepsání dalšího dílu a na její přání jsem vydala další kapitolu.
Pro tebe Sorafay Shy
Také pro všechny mé věrné čtenáře, minimálně pro jajafilm42 Wink
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dodatek autora:: 

Tohle byla další část mé upíří story Wink
Jo no, asi jsem to zas típla v tom nejlepším,,, hihi to se u mě asi nikdy nezmění, ale hrozně se v tom vyžívám, když mohu čtenáře napínat. Wink
Tak co, těšíte se alespoň někdo na další díl?

Sensei to Ryuu 2

Nebezpečenstvo čakajúce v parku

Dodatek autora:: 

Toto je druhá kapitola, a zároveň aj posledná. Ospravedlňujem sa, že to tak trvalo, ale mala som problémy s internetom. S úpravou textu a niektorými frázami mi pomohla kamarátka.

Ľahké fantastično, časť 2. Hostina na náhrobnom kameni

Dvere sa otvorili ľahko. Strieborná žiara, ktorá sa spoza dverí vyvalila, oslepila obidvoch chlapcov, ktorí hneď cúvli na bezpečnú vzdialenosť.

Dodatek autora:: 

Držím sa hesla, kým teší aspoň jedného človeka tvoja práca, neprestávaj. Tento diel je tu špeciálne vďaka Ingit. Wink

Oheň, voda, zem, vzduch. Tieto elementy sú pre každého bežné. Chlapci sa stretávajú s niečim novým a pre nich neznámym. Tu ich putovanie ešte len začína.

Archangel Symphony I.

„Zatetsu-san! Vaše schůzka s klienty ze zahraničí byla před půl hodinou!!“
„Nešlo to, pil jsem kávu.“
„Zatetsu-san!! Na prezentaci máte být za 5 minut!!“

Dodatek autora:: 

No.. co říci Laughing out loud Napsali jsme tuto povídku (Anju & Usagi) už celkem dávno, ale rozhodli jsme se ji zveřejnit teď..
Doufáme, že se bude aspoň trochu líbit a že zanecháte nějaké ty komentáře ^^
Příjemné čtení!

Priateľ, alebo milenec? 02

Kaito:

Dodatek autora:: 

Ani neviem ako, ale podarilo sa mi napísať druhú kapitolu. Laughing out loud Ešte raz vám ďakujem za vaše komentíky Smile... Ospravedlňujem sa za prípadné chybičky...Pekné čítanie! Wink

Bodyguard 03

Pomalu jsem otevřel oči. Ležel jsem na posteli stočený do klubíčka opět celý od krve a opět zcela neschopen s tím cokoliv udělat.

Dodatek autora:: 

Tak je tu další díl. Jeho délkou jsem trochu dohnala ten předchozí.
Opět moc děkuji všem, kteří mi věnovali nějaký ten komentík.
A moc se omlouvám Sorafay, že jí své povídky posílám vždycky v tak hloupý čas. (V neděli v noci, v pondělí... Asi mám v tu dobu nejlepší psací náladu Wink )
Docela zvrat a hodně se pohneme v ději. Sem jsem se nažila celou dobu dostat. Tohle je totiž konečně ten pravý začátek. Wink I když ono jich ještě pár bude, když nad tím tak přemýšlím...
Tak ať se vám další dílek líbí alespoň do stejné míry jako ty předchozí. Smile

Inky - Kapitola 19

Konečně nadešel den mého propuštění z nemocnice. Ryu mi pomáhal s balením, i když toho moc nebylo. Hlavně mi vyprávěl, co mě doma čeká – sušenky, chlebíčky, kuře s nádivkou a samozřejmě nemůžou chybět tradiční nudle. Z jeho slov mi začalo kručet v žaludku.
Teta se však do toho musela vložit. ”Ne, chci, abys odjel se mnou!”
”Ale...”
”Žádné ale! Tvůj stav se může ještě zhoršit a já nehodlám tím vším procházet znovu!”
”Ty si myslíš, že mi uprostřed neznámého prostředí plného neznámých lidí bude líp?!” zeptal jsem se zostra. Ryu se do toho radši vložil: ”Samozřejmě chápu, jak se cítíte, ale pokuste se vžít do Kasshyho postavení.” Začal opatrně.

Dodatek autora:: 

Slibované kapitolka je tady Laughing out loud Má přes 8 stránek Laughing out loud (ale stejně vám bude připadat krátká). Ptaly jste se někdy sami sebe, proč mám Inkyho v kategorii "drama"? V téhle kapitole poznáte proč Laughing out loud (ono je to vlastně i trochu v té minulé Smile )

Kasshy se vrací domů z nemocnice a Inky záhadně mizí a nikdo o něm nic neví. V noci ho však Kasshy zahlédne na okraji lesíka, který je blízko jeho domu a kde se s ním Ryu často honil, když ho naštval. Jenže s Inkym něco je a Kasshymu začne usilovat o život i duši. Dokáže Kasshy Inkyho zachránit? Nebo je Inky ztracen? Navíc ani Kato-Sagové nejsou ve své kůži. může to být ještě horší?

Syndikovat obsah