Real Fanfictions

Prodejná krása

Na břehu řeky, zády opřen o zchátralou, časem poznamenanou zeď jednoho ze stejně postižených domů, sledoval pomalý a nezvratitelný západ Slunce.

Dodatek autora:: 

Tak teď absolutně nevím, zda se Vám trefím do noty..... tohle je zvláštní povídka, má svoje kouzlo a taky zpoustu neznámých... jen čtěte.. Smile

Ďábel (ice) má srdce 7.Díl Rád tě poznávám

Neměla bych zapomenout žít normální život.

Dodatek autora:: 

Tak speciálek, vyloženě pro evusku, jak si přála.
Dílek kratší, ale přidávat budu, to se neboj. Jinak ta událost s karty se stala a to mě. Kluk se též jmenoval na D a to on mě nazval, že jsem jeho démonský poradce. Toho večera jsem vymyslela tuto povídku.
Kapitolu jsem, ale moc neprožívala s důvodů mezi mnou a D Wink Laughing out loud Tongue

Vražedné umění I - Krvavá stěna 01

Před dvaceti lety

[i]Matěj uličnicky sebral z keře ostružinu a strčil si ji do pusy. Se zakrněním našpulil rty a dal si přes rty ukazováček v gestu, aby o tom nikomu neřekla. Lehce se usmála a přikývla na znamení, že bude mlčet jako hrob. Oba se začali na sebe šklebit a poté se rozesmáli. Bude to jejich drobné tajemství, že vlastně porušil bobříka hladu, je to stejně jedno, protože bobříka mlčení nikdo nedá.
„Ach jo, zmokneme,“ rozčiloval se Čára.

Dodatek autora:: 

Tak je tu první díl mé nové série, tentokrát zaměřené na žánr Love... což ještě nutně nemusí znamenat, že milovníci jiných žánrů si na své nepřijdou. Wink
Tentokrát nemám jasně dané, jak série bude dlouhá, takže tu bude záležet čistě na úspěšnosti této povídky. Big smile (Takže radím dobře, pokud se vám dílko líbilo, hodnoťte a pište komentáře Tongue )
Nop, to je asi všechno, tak pěkné čtení... Wink

Klavíristova útěcha

Potemnělou, jen slabým světlem ozářenou místností, kde jedinými diváky hlasitého ticha byly opuštěné stoly a židle obrácené vzhůru jako mrtvý hmyz, se nesl chlad.

Dodatek autora:: 

Tak k téhle povídce bych se popravdě vyjadřovat neměla, protože jsem slíbila, že jí nikdy nezveřejním....Takže dělejte, že tady není... ale za komenty budu ráda Smile

Odraz Usagiho tváře: 1

Tichá ozvěna se nepříliš váhavě odrážela od chladných, surově tesaných stěn a znovu se mu vkrádala do uší. Odezva jeho slov.

Dodatek autora:: 

Nevím, zda se Vám bude líbit, je to první část, trošku psycho, ale ona záhadnost je na tom okouzlující.... záleží na Vašich komentářích, zda budou další díly.... ale rozplánované to mám.. i dějově i rozsahově..... tak hezké čtení Smile

Sparkless - Kapitola 8.

„Chci to slyšet nahlas, ty skrčku!“
Nanami Shirogane byl zamilovaný.
„Dobře, dobře, jenom se uklidni, Seiji! Promiň. Omlouvám se! Stačí?!“
Byl zamilovaný den ode dne víc a víc.
„Ehm, Seiji, mohl bys mě pustit? Prosím!“
Už tak to měl dost těžké, vzhledem k tomu, že ten, do kterého byl zamilovaný byl kluk, jeden z nejobávanějších rváčů v okolí, jeho asi jediný skutečný přítel a navíc domácí.
„No dobře…“
Proto mu fakt, že na něm tenhle člověk obkročmo seděl a držel ho pod krkem, moc na radosti nepřidával…

Dodatek autora:: 

Zlá a přesto měkká jako máslo.
Postavy se mi bouří! Jakože fakt bouří!
Dělaj si co chtějí!
A mě šibe! A nejdou mi napsat poznámky! A pořád jím! A pořád bruslím! A zase jím! A zase bruslím!
A včera jsem dopsala dvanáctou kapitolu! A vy jí asi nerozdejcháte, protože i já, autorka, jsem s tím měla problém!
A já musím přestat se začínáním vět na A...
Dobře: doufám, že nikdo nedostal infarkt, jak jste slibovali, všichni jste přežili vysvědčení (Já měla jen tři trojky, jááj! Střední školo, těš se!!) a netrpělivě vyhlížíte další kapitolu.
Z komentářů u minulé kapitoly jsem měla z nějakého důvodu zvlášť radost... jen tak dál, zvedáte mi ego, zlatíčka ♥
Zastavte mě, až budu příště psát poznámky, ano?

Levoboček 1

Aldarion
Ležel jsem na posteli ve svém pokoji a poslouchal živý ruch, který ke mně doléhal z nádvoří.

Dodatek autora:: 

Tááák....já prostě miluju fantasy, takže mi to nedalo a řekla jsem si, že napísám povídku tohodle žánru =)
No, doufám, že se bude aspoň trošičku líbit
Jinak musím sama sebe pochválit (fuj, samochvála smrdí, ale co....pro mě je to rekord=) ), protože to má přesně 4 celé strany ve Wordu. Ano ano.....je to takové velké NIC proti tomu co píšou ostatní, ale pro mě......nepřekonatelný rekord =) Muhehe
Tak přeji pěkné čtení a případné výtky ráda uvítám =)=)=) - běda vám!!!....ne dělám si srandu =) jelikož znám svoji gramatickou polovinu, není vyloučeno, že v tom nejsou chyby =)

Priateľ, alebo milenec? 09

Seiji:
,,Myslím, že už môžeme vyraziť!" Počul som pri sebe známy hlas. Žeby Kaito??

Dodatek autora:: 

Táákže dúfam, že všetci už máme úspešne vysvedčenia za sebou Grade Banzáááái!! Party
U nás bol pekný dážď, ktorý mi priniesol peknú inšpiráciu. Dúfam, že sa na dnešnej kapitole zasmejete a užijete si ju, ako ja písanie Big smile
P.S: Tento diel chcem hlavne venovať- Katherine-san a seraphim
Ďalej ďalším úžasným ľudom ako sú: evuska, Alicanda, Ume-chan a mnohým ďalším, ktorý sa radi zasmejú na mojej poviedke ^^
P.P.S: Čo sa týka ďalšej kapitoly, tak tá bude možno až v auguste alebo v septembri Tired
No, snáď už vám len môžem popriať toľko, aby ste načerpali veľa sily do nového šk. roku a užili si PRÁZDNINY!!! ^^

Sparkless - Kapitola 7.

„Zasr*nej bacilonosiči! Měl jsem tě nechat chcípnout!“
„Ale no ták, Seiji, kam se podělo tvé milé, starostlivé já?“
„Je na stejném místě jako můj imunitní systém! V pr…“
„Tak to by stačilo, Seiji! Můj syn se takhle vyjadřovat nebude! Shirogane-kun za to nemůže!“
„A to si za to můžu snad sám?“
„Já ti říkala, ať z toho hrnku nepiješ, že v něm měl Shirogane čaj.“
„Ty taky zmlkni, Ritsuko!“
„Ale když o tom tak přemýšlím, napadá mě ještě jeden způsob, jak se to mohlo stát…“
„NECHCI HO SLYŠET!!!“
Ano, v domácnosti rodiny Homura vládl klid a mír.

Dodatek autora:: 

Jsem tááák moc zlááá! Bwahahaha!
To platí tak nějak všeobecně. Už jsem zjistila, proč autoři tak rádi mučí své čtenáře protahováním děje. Je to totiž ohromná zábava!
Ale jinak, co dodat? Moc mě potešily komentáře u minulé kapitoly a doufám, že všichni dobře spíte a srdce vám taky slouží. Nerada bych měla na svědomí hromadná úmrtí, jak mi je v komentářích slibujete. Ano, z vězení bych sice mohla psát taky, ale to nějak není ono =D
Dále vám chci oznámit, že až za dva roky budu vážit sto kilo, budete za to moct vy!
Když píšu, tak kromě pořádné hudební kulisy (už jsem tak zoufalá, že sjíždím i soundtrack Mrazíka: opery na ledě) potřebuju i něco do tlamičky, takže jsem schopná ztrestat několik misek lupínků s mlíkem denně. Já budu tlustá!!
A poslední věc: Původně měla scéna se sněhem za krkem vypadat trochu jinak. Nanami měl totiž Seijimu ta záda utřít a přitom ho políbit na krk. Nakonec jsem se rozhodla to změnit. Ano, vím, že budete šílet a proklínat mě, ale nebojte ve jedenácté maximálně dvanácté kapitole vám to vynahradím. Na mou duši!
Tenhle díl berte jako dáreček za vysvědčení, ať dopadne jakkoliv! ♥

Hvězda 6

Katsu
„Katsuo!!! Snííídaaaněéé!“
Ve dveřích do mého pokoje stál Takahiro a nesl tác s jídlem. Na tváři mu hrál úsměv od ucha k uchu.

Dodatek autora:: 

Tak....konečně jsem si našla chvilku času na další kapitolku =)
Dokonce už mám tak nějak vymyšlené, jak by to mohlo skončit....ale...no ještě se uvidí, jak moc zlá na ně bud =)
Opět všem moc děkuju za povzbudivé komentáře.....prostě vás miluju =)=)=)
Navíc teď přemýšlím nad novou povídkou - fantasy....takže mě to úplně Hvězdu vytlačuje někam mimo, tak doufám, že to dopíšu. Na tohle jsem totiž děsná...až moc často nechávám něco rozepsaný a nedodělám to....ale slibuju, že se budu VÁŽNĚ snažit - slibuju, slibuju, slibuju =)

Syndikovat obsah