Chňachňachňachňachňa! A je to tady! FINAL BATTLE! Uzavírám sázky!
Kapitoly už se nám pomaličku protahují a popisuju v nich věci víc do detailu. Alespoň mám taký pocit. V tomhle díle se taky konečně dostáváme k tomu, jak to vlastně bylo tehdy, když Yuu napadl Nanamiho.
Ano, poteče krev a ne málo. Taky se nám pěkně vybarvuje Kyouko a Homura mě v téhle kapitole nějakým záhadnm způsobem irituje.
Jen bych chtěla podotknout: Ne, Aiiro VÁŽNĚ NENÍ ZLÝ. On se tak jen rád tváří. Ano, je to přesvědčivé, ale ve skutečnosti je měkký jako máslo ♥
Všimli jste si, jak byl Homura na Ritsuku zlý? To je jeden z důvodů, proč mě trochu štve. Ano, má nervy nadranc, ale stejně. A Kyouko předvedla dokonalé vystoupení. Ritsuka si bude muset dávat pozor, aby nepřišla o místo nejvypočítavější sestry v rodině, hehehe.
Neměla bych vám takhle spoilerovat.. jen si to hezky přečtěte sami.
Jo a ještě bych chtěla upozornit, že Dasty Harst už přidala svojí povídku na Hibikiho. Už čekáme jen na seraphim. Chňá, jsem vážně zvědavá!!
Musím končit a psát. Už dělám 38. kapitolu... chápete, uiž jen dvě do konce!!! T_T
Asi umřu. A umřu slepá, protože jsem byla u kadeřnice a ukázalo se, že ta krutopřísná ofina má jeden háček. Vidím přes ní naprostý prdlajs...

Buhůůhůů... věděla jsem, že to přijde, ale netušila jsem, že nad tím strávím tři dny a rudá budu až za ušima. Ano, mluvím o yaoi scéně.
Fňuk. Od té doby, co překládám Koisuru Boukun se nějak neženu do podrobnějších popisů. Možná proto, že tam si těch "Are you turned on?", "You're so hard!" a různých šplíchavých sfx užila víc, než dost. Takže nečekejte popsaný každičký učvachtaný detail i s popisem barvy... bože, červenám se, jen na to pomyslím! *EPIC FAIL*
K téhle kapitole: Tohle je jedna z těch kapitol, kdy už byste mohli cítit to napětí. Zatím neteče žádná krev ani slzy, ale jen si počkejte. Zatím tu máme další nepovedené vyznání a naznačení přátelství mezi Seijim a Sayuri. Ne, není to mrcha, co se snaží ho odloudit od Nanamiho. Prostě budou časem kamarádi.
Trošku se mi začínají vymykat z rukou dialogy. Místy trochu postrádají smysl a jsou tam zbytečná slova... *povzdech* ...vážně dialogy mi vážně nejdou. Tady se pokouším omezit humor na minimum, ale nejde to. Je mi (skoro) šestnáct, bez sarkasmu bych nepřežila!! <- Zlé alterego mi šeptá do ucha: Ale mnohem líp bys vycházela s lidmi, kdybys do nich v jednom kuse neryla!!
Nuž nic... s tím asi nic nenadělám. Snad ještě dodám, že za chvíli nám začíná škola a my jsme už dostali rozvrh. Máme ho na internetu a já po jeho přečtení propadla depresi. V úterý budu ve škole tvrdnout do pěti kvůli záhadnému předmětu "Matematika P", které mám spolu s dvouhoďkou infule na odpoledku. A ve středu budu mít -ano, čtete dobře- pět hodin výtvarky. Dvě vyučovací ve škole a pak ještě tři další hodiny v umělecký. A když připočítám rozšířené hodiny v pondělí... letos se ukreslím k smrti.
Doufám, že vedle školy a kroužků budu mít ještě čas na psaní. <-Just kidding, radši propadnu ze zemáku než abych přestala psát.
To už myslím stačí, tohle není můj deníček!! Čauky mňauky a užijte si kapitolu ♥

Hohohó. Je zábava se dívat, jak čtenářky padají šokem, když jim bez varování naservírujete žhavou líbací scénu... ~^__^~
Ne, už vám to dělat nebudu. Možná. Uvidím. Jak budu mít náladu... hihi... <- Když je vedro, jsem škodolibá.
Včera jsem se v psaní dostala k závěru. Pofňukávám, protože už jen pět kapitola a bude The End. Ale zase teď se vyřádím jako nikdy. Kapitoly se mi protahují, takže třeba 34 (myslím) má místo obyklých čtyř A4 stran šest. A další kapitoly budou ještě delší, abych se vešla do té čtyřicítky. Už to mám promyšlené.. ha! Píšu jako divá!!
Už se těším na zimu. Chci zimu! Nechci se sprchovat několikrát denně, abych se nelepila k nábytku a nechci dělat to "Ááách!" sotva otevřu lednici!!
Ale k téhle kapitole: Řešíme minulou "akci" a Seiji už je tak blizoučko, že by ho člověk něčím přetáhl po hlavě... A Hibiki se konečně dočká alespoň malé kompenzace za svou trpělivost. To mi připomíná... prosím, nenechte si pohled na něj zprznit, ať už Dasty a seraphim stvoří cokoliv (myslím to v dobrém, ale stejně...) Chjo... chudáček Hibiki...
Nuž nic, užijte si kapitolu a těšte se na další...

Třicátá kapitola... je tu!! Haha! Čekali jste na ní? Těšili jste se?! Já vím, že ano, vy stalkeři! ♥
Ještě než začnu, chtěla bych něco vzkázat čtyřem čtenářkám:
PALEC NAHORU pro rada.lenc za použití slova Homuroidní (ano, čtete dobře) v komentáři u Pekelného anděla od Ebachan.
PALEC DOLŮ pro Akii-chan. Nikdy, ale opakuji nikdy mi nikdo nikam nepište jakýkoliv titul. Akie-chan se zmínila o jistém Yamato Nadeshiko Schichi Henge... už mi z toho tečou oči =D Ne vážně, jsem povahy zvědavé a kdekoliv si přečtu nějaký titul, musím do toho alespoň načíhnout. Naštěstí pro Akii-chan se mi YNSH docela líbí/čtěte: je to bránicotrhoidní blbina =D/. Takže díky. Akie-chan ♥
VÝSTRAŽNÁ VLAJKA pro seraphim a Dasty Harst: Boj o Hibikiho proběhne pod mým dohledem a ne že se do sebe pustíte někde na parkovišti za rohem!! =D
Ale teď už ke Sparkiemu: Nanami se stává dědicem pěkné sumičky, ale Seijimu stejně nájem nezaplatí. Jak smutné. Navíc se dozvídá velmi potěšující zprávu. Těšte se, jak to celé vyřeší =D
A ještě taková mini-anketka:
1.)Jaká je vaše oblíbená postava a postava, kterou nemusíte?
2.)Líbí se vám pomalý spád a téměř absence yaoi?
3.)Je něco, co byste změnili/zlepšili?
4.)Co se vám na Sparklessovi líbí nejvíc?
5.)Budete číst mé povídky i po Sparklessovi? Popř. druhou řadu?
Předem díky za odpovědi. ♥ Užijte si kapitolku a těšte se na další. (Tohle byly zatím ty nejdelší poznámky!! =D)