Detektivní

Vražedné umění I - Krvavá stěna 06

[i]Stála v prázdné chodbě.
Chodbě, kterou už dobře znala.

Byla to chodba jakéhosi hradu nebo zámku. Okny prosvítal sluneční svit. Vše působilo tak klidně a jasně, radostně. Radostné to však ani v nejmenším nebylo. Cítila se sama, cítila se vinná a nikdo tu nebyl, aby jí pomohl. Ano, proč by ji někdo měl pomáhat. Člověk si vždy má pomoct sám, sám si vše udělat a obejít se bez ostatních. To si vždy myslela. Jenže jak se má poradit se samotou a odvržením. Ne, to ona za to mohla, mohla za to, že je sama. To ona všechny odstrčila a tak proto i tady to vypadá tak jak to tady vypadá.

Dodatek autora:: 

Tak a je tu poslední díl Krvavé stěny, doufám, že se bude líbit. Wink
Jako autorka, která se chce zlepšit, se teď ptám a prosím o pomoc komentíkem: Jak se vám povídka celkově líbila? Co vám vadilo? Co považujete za dobré? A jak jsem avizovala na začátku, budete chtít další sérii?
Děkuji za pochopení, i za přečtení povídky, snad jste si ji užili tak jako já. Wink

Vražedné umění I - Krvavá stěna 05

„Tati, tati, hej Lenko, skutečně mu nic není?“ „Ne, myslím, že je jen skutečně vyčerpaný. Přesto až se vzbudí, tak mu uvařím čaj a promluvím si s ním. Myslím, že to bude potřebovat,“ slyšel Kuba hlasy, ty však jako by přicházely postupně a pomalu z velké dálky.
Kuba pomalu otevřel oči a přímo se zahleděl do stejně kaštanových a pronikavých očí, jako měl on sám. Tomáš zajásal: „Konečně je vzhůru, konečně je vzhůru!“

Dodatek autora:: 

Další díl, doufám, že se bude líbit. Wink Jinak se moc omlouvám za tu odmlku, no jo, času je tak málo... Nicméně, ještě se nestalo, že bych nějakou povídku, kterou jsem se rozhodla publikovat, nedokončila.
Kdo si počká, ten se dočká dalšího dílu. Wink

Příběhy stříbrného měsíce - Oni 1 - Tvář

„Hej, Tsuki! Podej mi džber!“ zavolala žena z kuchyně.
„Už jdu!“ odpověděla jí asi šestnáctiletá dívka s čokoládově hnědými vlasy. Přispěchala ze dvora s dřevěným vědrem a postavila ho vedle statné ženy.
„Nechceš nějaké onigiri?“ zeptala se jí starší žena s úsměvem. Dívčin úsměv jí byl dostačující odpovědí. Sotva jí ho žena podala, pořádně se zakousla do vařené rýže vytvarované do trojúhelníku a obalené do listu jedlé mořské řasy známé jako nori.

Dodatek autora:: 

Nechce se mi to zdržovat a uploaduji to sem teď Wink

Už jsem se o tom někde někomu zmiňovala, povídka na kterou jsem musela "studovat" a dohledávat si historická data a další informace (občas to byla práce pro vraha ... Tired ). Dokonce jsem to vzala až tak vážně, že jsem si sepsala osnovu a držela se jí Big smile (to jsou mi novinky), ale k samotnému příběhu.

Vše začíná v období Edo, jmenovitě jeho části nazývané dobou Genroku, do příběhu nás uvede mladá oiran Tsuki, která by se i pořádnou oiran stala, kdyby v jejich domě U Sedmi sakur neřádil démon, nebo je to člověk? V téže době do zábavní čtvrti Shimabary zavítá i čtrnáctiletý chlapec Shiro, který rozhodně není obyčejným chlapcem. Během jeho pobytu se dozvídá o prokletém domě a přímo pod jeho nosem se stane vražda. Shiro se pustí do vyšetřování, ale co ho na konci toho přesně čeká?

Jak tohle vzniklo? To už přesně nevím, vím jen to, že se mi tenhle nápad prostě zrodil v hlavě a při čtení mangy Ushio & Tora (recenze sepsána zde na A-M) jsem načerpala nové nadšení a v příběhu pokračovala. Příběh nese detektivní a hororový nádech, ale berte to s rezervou, je to vůbec první "vážná" povídka o kterou jsem se pokusila. Byla fuška ji sepsat, zvlášť když se chci držet historie jak jen to jde. Hlavně se chci zaměřit na mytologii, folklór a něco i ze skutečné historie.

Na konci máte slovníček použitých pojmů a menší vysvětlivky. Snad se vám to bude líbit Smile

Vražedné umění I - Krvavá stěna 04

V zámku zarachotily klíče a dovnitř vstoupila paní Růžičková. Přezula se a vpochodoval do obývacího pokoje.

Dodatek autora:: 

Udělejte mi radost a napište komentář, nemusí být dlouhý, jen abych alespoň věděla, že to někdo čte. Wink

Vražedné umění I - Krvavá stěna 03

„Co, to mluvíš o Áje?“
„Ne, mluvím asi o támhle té žížale ve sklenici. Samozřejmě že ano, ne, počkat ty to ještě nevíš,“ došlo najednou Danielovi a překvapeně na Kubu vykulil své blankytně modré oči.
„Ne, co bych měl vědět?“

Dodatek autora:: 

Tak další dílek... máte mě rádi? Wink

Bodyguard 06

Měl jsem pocit, že slyším shora něčí hlasy, ale nemohl jsem si být jistý. Hlasitější zvuky se už neozývaly a já začal opět pochybovat o svém zdravém rozumu. [i]Hloupost!

Dodatek autora:: 

Hádejte, kdo se tady po dlouhé době zase objevil s krátkým dílkem? Ale měla jsem pro to dobrý důvod.
Má snad někdo větší smůlu než já?! Zrovna se vrátím z místa plného práce, ale postrádajícího veškerou techniku, jsem celá natěšená na A-M. Hned se pustím do čtení té haldy povídek a nových dílů mang, co jsem zameškala a druhý den napíšu JEDEN komentář. Opakuji JEDEN! A co se večer nestane? Přijde bouřka, uhodí blesk a modem je v ******! Tohle píšu od babičky... Crying
V tomhle díle se neděje vůbec nic. Ale fakt! Nepohla jsem se z místa. Je akorát plný kecání a kecání a zase kecání. Má to být tak trochu pocitové, ale asi se mi to nevydařilo tak, jak jsem chtěla. Moc pocity vysvětlovat neumím. Doufám aspoň, že jsem vás tak moc nezklamala po tak dlouhé době tímhle... Crying Jo, a mohli byste se i trochu zasmát.
*Jinak vysvětlení: Plešatá zpěvačka je divadlo. Je to takzvané absurdní drama a postrádá to jakýkoliv příběh a vlastně i smysl. A přitom je to vlastně hodně hlubokomyslné. U nás to hraje divadelní soubor Kašpar a je to docela těžká hra, ale doporučuji ji všem, kteří jsou trochu vnímaví, už jim bylo alespoň 15 a možná by se i rádi zasmáli naší absurdní společnosti. Mě se to opravdu líbilo a hluboce se mě to dotklo a ráda bych to shlédla ještě jednou. Navíc v podání Kašpara je to opravdu dílo mistrů, takže opravdu neprohloupíte, když se rozhodnete na to jít... To jen tak na okraj... Innocent

Vražedné umění I - Krvavá stěna 02

„Cože jste vystudovala?“ nechápavě zakroutil hlavou Jirka. V očích mu vykrystalizovalo obrovské překvapení, ale zároveň také nepochopení, co to vlastně vystudovala a k čemu bude tady dobrá.
„Jo, jo, ve skutečnosti nevystudovala jenom to, zabývá se i praktickou stránkou restaurátorství a také psychologií, teologií v dílech a také je umělkyně,“ zahučel Kuba. Na Jirkově obličeji se ani poté však nerozzářilo pochopení. Kuba si povzdechl. „Prostě je to člověk, který nám poví něco o té čmáranici, co je vzadu,“ houkl a chytil Alenu za rukáv a začal ji táhnout do domu, aniž by mu to Jirka dovolil.

Dodatek autora:: 

Další dílek... tak doufám, že se bude líbit Wink

Vražedné umění I - Krvavá stěna 01

Před dvaceti lety

[i]Matěj uličnicky sebral z keře ostružinu a strčil si ji do pusy. Se zakrněním našpulil rty a dal si přes rty ukazováček v gestu, aby o tom nikomu neřekla. Lehce se usmála a přikývla na znamení, že bude mlčet jako hrob. Oba se začali na sebe šklebit a poté se rozesmáli. Bude to jejich drobné tajemství, že vlastně porušil bobříka hladu, je to stejně jedno, protože bobříka mlčení nikdo nedá.
„Ach jo, zmokneme,“ rozčiloval se Čára.

Dodatek autora:: 

Tak je tu první díl mé nové série, tentokrát zaměřené na žánr Love... což ještě nutně nemusí znamenat, že milovníci jiných žánrů si na své nepřijdou. Wink
Tentokrát nemám jasně dané, jak série bude dlouhá, takže tu bude záležet čistě na úspěšnosti této povídky. Big smile (Takže radím dobře, pokud se vám dílko líbilo, hodnoťte a pište komentáře Tongue )
Nop, to je asi všechno, tak pěkné čtení... Wink

Bodyguard 05

Schoval jsem se do místnosti hned naproti kuchyni. Předpokládal jsem, že jakmile si Slater všimne odemčených dveří, půjde okamžitě zkontrolovat Ralpha.
Měl jsem pravdu.
Sotva vešel dovnitř, ještě stihl spatřit mé boty a ihned se vydal svižným krokem směrem do kuchyně. Jakmile zahnul do dveří, ocitl se ke mně zády. A přesně to jsem potřeboval. Potichounku jsem se k němu začal plížit blíž. Už jsem ho měl skoro nadosah, když tu se náhle otočil! Oba jsme strnuli v pohybu. Zdá se, že jsem ho trochu podcenil. Pomyslel jsem si hořce.
„Kdo, k čertu, si?!“ vyrazil ze sebe. „A co tady, dopr**le, pohledáváš?! Jestli chceš prachy, tak to ses měl porozhlídnout někde jinde!“
„Já tady nejsem, abych ti krad‘ prachy.“

Dodatek autora:: 

No... Zas mi to chvíli trvalo, no...
V první řadě bych chtěla moc poděkovat všem, kteří mi věnovali svůj komentík. Opravdu je to pro mě velká morální podpora, takže ještě jednou velké ARIGATOOOO!!! Smile
Jinak, pokusila jsem se o trochu toho souboje. Nechtěla jsem ho tam zase dávat moc, tak je takový 'trochu rychlý'.
Jinak tenhle díl je tradičně krátký, takže prosím neukamenovat. Ale měli byste to brát i z té lepší stránky: Čím kratší díly, tím jich bude v konečném důsledku víc! Wink Tomu se tuším říká nepřímá úměrnost... XD
No. Nebudu vás zbytečně zatěžovat školou, tak přeji příjemné počtení!

Příliš pozdě 4. (Příjezd)

_____________________________________________________________________________
NORI IMURI
_____________________________________________________________________________

Dodatek autora:: 

Děkuju moc všem za komentáře!!
V tomto díle se objeví nová postava - Samuel, majitel léčebny. Bude z velké části psána jeho pohledem. Objevuje se tu převážně Nori a Samuel a samozřejmě popis místa léčebny, příští kapitola už bude více dějová - slibuju. A začne se pomalinku odvíjet vztah Taikiho... Noriho pohled je ke konci takový melancholický, skoro smutný, to hlavně protože ty místnosti a celé místno srubu mu připomíná vlastní minulost. O té se dovíte příště... Smile

Syndikovat obsah