Love

Začnime odznova...Part 2

,,Nie neverím. A čo si ty vôbec zač? Najskôr ma chceš zabiť a zrazu odhodíš všetok svoj hnev za hlavu?!" Nechápem, o čo tomu chlapovy ide.

Dodatek autora:: 

Ja už fakt neviem, keď som to predtým písala tak som sa z toho tešila a teraz moje nadšenie kleslo na bod mrazu. Je to krátke, i keď som dala časť z ďalšieho dielu, keďže ich už mám napísaných viac. V tejto ani v predošlej časti neni písané ako sa dostal z nemocnice. Je to jednoduché, Mikko má peniaze, je boháč a všetko mu prejde. Podplatil doktorov. No som zvedavá či si to niekto prečíta a vôbec okomentuje, keď je to také aké to je... Pardon :/ Je to bohužiaľ tak, že už to nejde zmeniť, lebo dej by potom nesúvisel.

Sparkless - Kapitola 23.

Nanami myslel, že horší už ten den nebude.
„Nanami-san, máme pro vás špatnou zprávu.“
Doufal, že horší už to nebude.
„Velice nás to mrzí, ale…“
Ale bohužel, to horší být mohlo…
„Paní Oninozuka dnes ráno zemřela.“
Mnohem horší…

Dodatek autora:: 

Jsem průhledná jako izolepa. Nekvalitní izolepa! Protože několik čtenářek u minulé kapitoly už uhodly, co se stalo.
Ano, je to bohužel tak *smrk, smrk* U téhle kapitoly jsem bulela jak želva, protože jsem udělala nezbytné k tomu, abych alespoň trochu vystihla Nanamiho pocity. Ten den jsem byla navštívit po dlouhé době dědův hrob. Už je to šest let, ale stejně to pořád bolí. A myslím, že tenhle pocit každý chápe. Už zase popotahuju. Jsem hrozná.
K téhle kapitole: jak jsem říkala, je smutná, Nanami dostává ránu za ránou, ale Seiji se pokouší mu to ulehčit a je přitom strašně roztomilý. Tu "postelovou" scénu jsem vymyslela a byla jsem z ní naprosto unesená. Takže se snad bude líbit. Nanami se nám rozbrečel a mě je ho strašně líto. Proč mučím své charaktery? To netuším. Člověk by je zabalil do deky a utěšoval.
Chci Seijiho domů. ♥ S konečnou platností na Nanamiho žárlím. Přiznávám se, být na Meičině místě, tak udělám to, co ona na Nový rok.
Chmm... co ještě dodat? Včera jsem dopsala burácející 31. kapitolu. Dostala jsem se do ráže, ale byla jsem poslána spát, takže jsem se uprostřed noci vykradla, z počítače vytáhla flashku se Sparkiem a jelikož ségra nebyla doma, potají jsem tu kapitolu dopsala na notebooku pod peřinou =D
Zjistila jsem, že propadám depresi, když čtenáři nekomentují. Mám pocit, jako kdyby se jim to nelíbilo a neměli k tomu, co říct...
Potřebuju cukr. Asi jdu ztrestat ten kýbl zmrzliny, co je v mražáku.
Užijte si to, drahoušci ♥

Polibek deště 03

KIM
„Je to ještě hodně daleko?? Jdeme celou věčnost.“ Stěžoval si po cestě Ryuu
„ Jdeme jenom hodinu. A neboj, ještě kousek a jsme tam.“

Dodatek autora:: 

Další pokračování Smile Ryuu začíná překvapovat XD
Pěkné čtení Smile

Práce ve vilce 25.díl

Riku
Jen co jsem vběhl celý červený do bytu, hlasy ustaly a po několika minutách vyšli z mého pokoje.

Dodatek autora:: 

Tak jo......tak a Riku už je v New Yorku....co bude dál?? Jak najde Naokiho???Přeci jenom New York není malinká vesnička xD.....
PS: pod textem je překlad anglických vět.....no nejsem zas až tak dobrý angličtinář tak doufám, že tam nemám moc chyb Smile

Práce ve vilce 24.díl

Riku

Dodatek autora:: 

Tak jo.....rozhodla jsem se že budu psát jeden či dna dílečky jen z pohledu Rika (+ tento díl i z pohledu inariho a sasakiho....aaaale ti jsou alespon na stejnym miste jako riku xD) abych urychlila příjezd do new yorku Smile.....jinak kvůli tomu že jsem sem nedala dlouho díleček tak sem dám rovnou dva Smile
PS: V tomto díle se Riku konečně dozvý kde je Naoki.....užijte si to Smile

Pekelný anděl - 8 - Znovuzrození

*** Titivillus

Bitva byla v plném proudu. Se svým kopím jsem se oháněl na všechny strany a neustále pátral po mém lordovi. Plášť za mnou opisoval křivky, i když možná měl jednu či dvě zpoždění, holt jsem byl rychlejší než vlastní plášť. Nevzdával jsem se naděje, že se nakonec někde ukáže a bude hýřit vtipy, narážkami a nápady, jak uniknout papírování. Po mém boku se objevil Diablo. „Lorde Titivillusi! Vojáci mi řekli, že támhle,“ ukázal k vysokým skalám, „ucítili zvláštní energii.“

Dodatek autora:: 

Tááák po dlouhé době se zase něco ode mě objevuje (to víte, dovolená Laughing out loud ) ...

Titi, Cassi, Kasdeya i Cresil budou muset napnout všechny svaly a mozkové buňky, jestli budou chtít přežít tenhle masakr. Ke slovu se navíc přihlásí dávná krev a na povrch vyplují ztracené pravdy. Jedna záhada bude rozluštěna a na měsíční světlo se dostane jistý týpek, kterého by jste nechtěli potkat v zapadlé a temné uličce ... vlastně, vůbec ho nechcete potkat Wink A mezi Cassielem a Kasdeyou navíc vznikne nová neproniknutelná stěna.
Suma sumárum, tu bude víc vysvětlování než akce, ale i tak je to celkem nabyté Smile

Sparkless - Kapitola 22.

Fakt, že ho Meiko políbila Homuru nevyvedl z míry tak, jak čekal.
„Jsem divnej, když jsem v sedmnácti ještě neměl pořádně holku?“
Přece jen, byla to jeho první pusa.
„Co je na tom špatného, chtít trochu lásky?“
Byla to přece jeho první p---
„Doufám, že tohle si ráno nebudeš pamatovat…“
A kruciš…

Dodatek autora:: 

Tohle je jeden z nejsmutnějších dílů. Společně s tím předchozím a tím dalším tvoří takovou smutnou vložku po té optimistější stránce.
Navíc, teď se na vás bude valit jeden zvrat za druhým. Připravte se.
Ale teď k téhle kapitole: Seiji si to KONEČNĚ UVĚDOMIL! Po 21. dílech mu to konečně prošlo vedením a dorazilo až do mozku! Miluju tu scénu, kdy mluví s Ritsukou. Úplně ho vidím, jak klečí v temné uličce, pěstí mlátí do zdi a nad ním efektivně vybuchují ohňostroje ♥
Nanami se nám pomalu mění na plyšáčka, kterého má každý tendence utěšovat a chlácholit. Smrk. Mě je ho tak líto.
Meiko a Mizuki si podepsaly stvrzenku na smrt. Vážně plánuju, že se jim v budoucnu stane nějaká nehoda. Ne! Mám to! Nechám je, ať Homuru a Nanamiho načapají v nějaké velmi intimní chvilce (v plné jízdě asi ne, ale i taková žhavá líbačka na školní střeše udělá své...) Odnesou si to, mrchy jedny!
Poslouchám jednu strašně agres písničku, takže z toho mám i sadistickou náladu! Kdybych tohle poslouchala při psaní, možná bych byla schopná tam vložit i nějaký ten menší almost-rape =D
Poslední dobou ujíždím na BL drama CD. Je to... drsný, nevím, jak to napsat jinak. Stáhnete si CD, k tomu anglický překlad a jedete. Já už takhle hekticky sahuju čtvrté cédo a jen čekám, kdy to vyhrabe v kompu sestřička Fuchs.
Nuž nic, budu končit. Užijte si to, plačte, proklínejte mě, milujte mě, komentujte (hodně!) a znovu mě proklínejte.

Zimná spomienka

Opäť je zima. Snehové vločky začínajú padať a pokrývať zem. Sedím pred oknom a neustále spomínam.

Dodatek autora:: 

Neviem či sa vám to bude páči, neviem tak dobre písať ako mnohý iný a robila som ju narýchlo. Vlastne potom ani neviem čo sa stalo s tým psom...

Diary and pencil

[i][b]"Promiň, dnes je to poslední den, co ti píšu. Musím jet k babičce. Vůbec se mi tam nechce.

Dodatek autora:: 

Opět se mi zdál sen ^///^
Doufám, že se bude povídka líbit *^^*
Pokud najdete nějakou chybu, tak se za ni moc omlouvám ^///^

Začnime odznova...Part 1

Raz, keď som opäť utiekol z domu, som po ceste narazil na chlapa so zbraňou. Zastavil som a ostal stáť na mieste ako socha. Zdvyhol ruku a namieril zbraňou na mňa.

Dodatek autora:: 

Toto je jedna kapitulovka, ktorú som začala písať už dávnejšie. Neviem moc dobre písať poviedky, ale tak baviť ma to baví. Neviem či sa bude páčiť, ale tak budem rada za komentáre či už zlé alebo dobré. Predom sa ospravedlňujem za chyby ^^

Syndikovat obsah