7. kapitola - Velká váda o umění

„Tentokrát jsem se na tebe pořádně připravil!“ Zašklebil se Sasori. „Máš dost jílu?“
„Snad jo.“ Deidara si prohrábl rukou vlasy. Nebylo mu už pár dní do smíchu.
„Tak se připrav, víš přece, jak nerad čekám!“

5. kapitola - Na cestě s novým společníkem

[=15]Deidara se ráno vyplížil z pokoje, doprovázen Sasoriho hlasitým chrápáním. Ze včerejší noci mu ještě přebíhal mráz po zádech. Laskavost? Ale koho to zabil? Ne, nebude se ptát! O chvíli později se vrátil do pokoje, nechal na stole lejstro a chtěl se vzdálit.
„Co je to?“ Loutkář se právě probouzel.
„Instrukce… k nové misi.“ Odpověděl váhavě.
Prokoukl rozkaz. „Máme dělat zvědy,“ ušklíbl se. „Kdy se vyráží?“

14. kapitola - Tenshi

Akatsuki měli pocit, že od Konanina odchodu uběhla už hrozně dlouhá doba, ačkoli to bylo teprve několik dní. Byl právě podvečer, ninjové se s odporem rýpali ve svých talířích. Poslední dobou ztráceli chuť k jídlu. Venku už se setmělo, nechali na stole hořet jedinou svíčku. Vtom se ozvalo hlasité zabouchání na vchodové dveře. V nastalém zmatku Akatsuki nedopatřením zhasili oheň. Kdosi se k nim dobýval.

12. kapitola - Být či nebýt otcem?

[=15]Hidan se ráno objevil v kuchyni s očima ještě napůl zalepenýma.
„Špatný spaní?“ Uchechtl se Kakuzu.
„To mi povídej. Zdálo se mi o dětství. Jak mě táta vychovával.“
„To muselo být teda pěkně dávno.“
„Jo. A co že tu sedíš sám? Kde máš zbytek?“
„Mleli něco o tom, že s takovým čunětem nebudou vysedávat u jednoho stolu. Tak jsem řek, že taky můžou jednu pořádnou schytat a zdrhli do jednoho.“