Real Fanfictions

Sparkless - Kapitola 33.

Už nemohl dál lhát.
Musel se konečně rozhodnout.
Říct lež a zatajit pravdu… je jedna a táž věc.
Nanami to věděl a nepokoušel sám sebe ospravedlňovat.
Věděl, že brzy bude muset s pravdou ven.
S celou a neokleštěnou pravdou.
A děsil se toho…

Dodatek autora:: 

Vyzbrojila jsem se plechovkou ananasového kompotu a pomalu, ale jistě Sparklesse dopisuju! Je to smutné, je to žílytrhající, ale nezbytné...
Chtěla bych vás upozornit: Poslední kapitoly naberou pořádný spád! Vlastně dalších sedm kapitol bude z půběhu tří dnů. Bude tam víc detailů, víc dialogů, kapitoly budou delší, smutnější a na zamylšení (alespoň doufám). Končí taky ty epizodní díly, kdy se v jednom dílu řešila jedna věc a v dalším jiná. Taky už nebude žádný vatový díl. Připoutejte se, protože teď to pojede z kopečka!
V dílech, tímhle počínaje, taky budete mít větší chuť mě i hlavní hrdiny zabít. Takže varuju předem...
Ale přímo k tomuhle dílu: je to dlouho očekávaný díl. DLOOOUHO očekávaný díl. Víc prozrazovat nebudu, protože vím, že vy ty dodatky stejně čtete ještě před kapitolou samotnou. Jediné, co napovím je, že tam není sex, takže se zbytečně netěšte.
Víte, co je největší šok, který může spisovatel prožít: Když otevře flashku, na které má přes dvacet různě rozdělaných prací a objeví se nápis Zařízení neobsahuje žádné soubory. Měla jsem pocit, že mě trefí. Rychle jsem vyškubla flashku z počítače a vrazila jí tam zpátky doufajíc, že se tam všechno objeví. Táta totiž čachroval se zásuvkami, když zapojoval lampu a já se zděsila, že se mi flshka vyformátovala, když počítač necitelně vytáhl ze zdi.
Díky bohu tam všechna data byla a já si zase jednou oddechla. Bylo to nejdelších třicet vteřin v mém životě =D
Jdu si otevřít ten ananas a jdu psát.
Ještě varování: Připravte si kapesníky, ano?

Boží posel 8.

"Hideki?" zamumlal jsem a zavrtěl jsem se v jeho náručí.

Dodatek autora:: 

Dooobře..

1) Cítím se strašně. Tolik lidí mojí povídku četlo, komentovalo, podporovalo, hodnotilo. To všechno mi dávalo úžasný pocit že asi možná přece jen za něco stojím.. A já se na vás všechny, moje dobrodince, vykašlala. Nový díl jsem nepřidala dva měsíce.
Chci, aby jste věděli, že v jistém slova smyslu to byly nejhorší i nejlepší dva měsíce za posledních několik let. Prožila jsem Naruto tábor, proto nejlepší a deprese jsem měla každý druhý den, proto nejhorší. Typické stavy typu všechno je k ničemu, nemá to cenu, jsem hrozná..
Proto jsem ten díl tak dlouho nepřidala. Zabíjejte mojí depresi, ne mě!
2) Cítím se fakt nevděčně. Pořád ještě doufám, že si to někdo přečte, okomentuje.. A v koutku duše, že se to ještě bude někomu líbit.
Pokud o to moje dílko bude aspoň maličký zájem, budu dál pokračovat. Píšu to kvůli vám :3

Takže - tenhle díl bych ráda věnovala:

1. seraphim - vehnala jsi mi slzy do očí a donutila jsi mě pokračovat. Hrozně moc ti děkuju! *hug* :3
2. Ebachan - hrozně moc se snažím zabíjet bubáky, ale nejde mi to. Jsou silnější než já, a já jsem docela velký srab.
3. Tarje - asi víš proč, že.
4. Yuki Yamako - prostě protože jsi super.
5. Dasty Harst - za všechnu tu neuvěřitelnou morální podporu ;w;

A vám všem, kterým bude stát za to si tu povídku přečíst!
Vaše ufňukaná, přecitlivělá, hloupá Maka.

Polibek deště 05


RYUU

Kim si lehl a začal mi vyprávět o jeho životě.

Dodatek autora:: 

Přidávám další díl. Rozhodla jsem se, že nové díly budu přidávat každou neděli, takže pokud se něco nepokazí nebo mi do toho něco nevleze, nejdýl v neděli večer tu máte další dílek Smile
Jinak bych vám všem moc chtěla poděkovat, že čtete moji povídku a hlavně za to, že mě chválíte a líbí se vám, protože díky tomu mám chut pokračovat dál ve psaní Smile

Sparkless - Kapitola 32.

Homura políbil Nanamiho.
HOMURA políbil Nanamiho.
Homura políbil NANAMIHO.
Homura POLÍBIL Nanamiho.
Před Meiko a Mizuki.
Ne, řeknu to jinak: HOMURA POLÍBIL NANAMIHO PŘED MEIKO A MIZUKI!!!!!

Dodatek autora:: 

Hohohó. Je zábava se dívat, jak čtenářky padají šokem, když jim bez varování naservírujete žhavou líbací scénu... ~^__^~
Ne, už vám to dělat nebudu. Možná. Uvidím. Jak budu mít náladu... hihi... <- Když je vedro, jsem škodolibá.
Včera jsem se v psaní dostala k závěru. Pofňukávám, protože už jen pět kapitola a bude The End. Ale zase teď se vyřádím jako nikdy. Kapitoly se mi protahují, takže třeba 34 (myslím) má místo obyklých čtyř A4 stran šest. A další kapitoly budou ještě delší, abych se vešla do té čtyřicítky. Už to mám promyšlené.. ha! Píšu jako divá!!
Už se těším na zimu. Chci zimu! Nechci se sprchovat několikrát denně, abych se nelepila k nábytku a nechci dělat to "Ááách!" sotva otevřu lednici!!
Ale k téhle kapitole: Řešíme minulou "akci" a Seiji už je tak blizoučko, že by ho člověk něčím přetáhl po hlavě... A Hibiki se konečně dočká alespoň malé kompenzace za svou trpělivost. To mi připomíná... prosím, nenechte si pohled na něj zprznit, ať už Dasty a seraphim stvoří cokoliv (myslím to v dobrém, ale stejně...) Chjo... chudáček Hibiki...
Nuž nic, užijte si kapitolu a těšte se na další...

Sparkless - Kapitola 31.

„Ritsuko, kdyby ti měl kluk dát kopačky, jak bys chtěla, aby ti to řekl?“
„Cože? Proč tě to proboha zajímá, Seiji?!“
„No, mám takový menší problém…“
„Neříkej mi, že Meiko…“
„Jo. Přesně.“
„Mám to. Všechny tvoje problémy vyřeší takový menší desetimetrový pád ze střechy!“
„To zní jako plán!“
„Nanami!!“

Dodatek autora:: 

Milujte mě, lynčujte mě, to je jen na vás ♥ Každopádně, za tuhle kapitolu si alespoň jedno z toho zasloužím! =D
Stěžovali jste si, že se mezi nima nic neděje? Dobře, máte to mít =D Na dvanáctku jsem upozorňovala, ale na jedenatřicítku jste nebyly připravené =D Je to jedna z mých nejoblíbenějších kapitol a to hned z několika důvodů, které tady ale nebudu rozebírat =D Omlouvám se =D Prostě si ji užijte, jak umíte ♥
Chtěla bych upozornit, že Dasty Harst a seraphim vyhlásili oficiální souboj o Hibikiho. Slíbila jsem, že jim ho vypůjčím, alespoň na dobu soutěže. A o co se jedná? Od schválení téhle kapitoly Sparkieho mají možnost přidat povídku o libovolné délce a žánru. Vyhrává ta, která bude mít víc komentářů, přičemž se bude počítat jen jeden komentář na osobu. Limit je do příští neděle.
Ráda bych, aby se mi Hibiki vrátil nepoškozený a se všemi končetinami i... tím ostatním. Prosím, holky, buďte na něj hodné, ano? *smrk, smrk*
Já osobně budu obě povídky sledovat, ale nebudu se přiklánět ani k jedné verzi. Já budu jen tiše sedět v koutku a litovat Hibikiho. A samozřejmě hlídat Ritsuku, aby těm dvěma nevyškubala vlasy. Hihí, doufám, že obě něco napíšou, docela se na to těším =D Ale upozorňuji, že další postavy už všanc nedávám!
Je mi vedro a to jsem dneska strávila celý den schovaná doma v chládku. V noci jsme tu měli bouřku, takže jsem zabrala až ve tři ráno a vstávala v devět. Spááánééék~
No, užijte si kapitolu a pěkně komentujte ♥

Jako poslušné zvíře...

„Omlouvám se, že vám způsobil tolik problémů. Neumí se chovat.“
Tse, jakých poblémů?
„No, řekl bych, že už radši půjdeme, že synu?“

Dodatek autora:: 

Je to moje první jednorázovka(kapitolovky jsem nikdy nebyla schopna dopast xD) a je to krátký. Přijde mi to takový nedotažený, ale jsou čtyři ráno a já už nejsem schopna normálně myslet Laughing out loud Budu vděčná za každý komentář Smile ...

Začnime odznova...Part 3

,,Nevieš klopať." Zvrieskol som lebo som tam stál nahý, popadol som uterák a celý sa zahalil. Cítil som ako sa mi krv hrnie do líc a preto som sklonil hlavu.

Dodatek autora:: 

Takže čo dodať, som nesmierne rada za kometáre. Moc, moc, moc ma potešili. Až ste ma donútili plakať od radosti. Takže vám ďakujem a pridávam ďalšiu časť. Tuto to už zájde dalej, možno až príliš ako sa dočítaťe. Bola by som to pridala aj skôr ale nejak som sa k tomu nemohla donútiť. No, Mikko to trocha preženie a Taoki tak nepriamo začne pochybovať o svojej orientácií. A ešte niečo nechala som sa tu uniesť Jonjou Romantikou...^^

Sparkless - Kapitola 30.

„Jak se cítíš, Nanami?“
„Jako kdybych se měl každou chvíli pozvracet.“
„To je normální. To ta nervozita.“
„Moc mě to neuklidnilo, ale díky.“
„Pamatuj, jsou to tví rodiče. Neublíží ti. Alespoň ne moc.“
„A to mě má uklidnit?!“
„Mohlo by.“
„Víš co? Já jdu raději zvracet.“

Dodatek autora:: 

Třicátá kapitola... je tu!! Haha! Čekali jste na ní? Těšili jste se?! Já vím, že ano, vy stalkeři!
Ještě než začnu, chtěla bych něco vzkázat čtyřem čtenářkám:
PALEC NAHORU pro rada.lenc za použití slova Homuroidní (ano, čtete dobře) v komentáři u Pekelného anděla od Ebachan.
PALEC DOLŮ pro Akii-chan. Nikdy, ale opakuji nikdy mi nikdo nikam nepište jakýkoliv titul. Akie-chan se zmínila o jistém Yamato Nadeshiko Schichi Henge... už mi z toho tečou oči =D Ne vážně, jsem povahy zvědavé a kdekoliv si přečtu nějaký titul, musím do toho alespoň načíhnout. Naštěstí pro Akii-chan se mi YNSH docela líbí/čtěte: je to bránicotrhoidní blbina =D/. Takže díky. Akie-chan ♥
VÝSTRAŽNÁ VLAJKA pro seraphim a Dasty Harst: Boj o Hibikiho proběhne pod mým dohledem a ne že se do sebe pustíte někde na parkovišti za rohem!! =D
Ale teď už ke Sparkiemu: Nanami se stává dědicem pěkné sumičky, ale Seijimu stejně nájem nezaplatí. Jak smutné. Navíc se dozvídá velmi potěšující zprávu. Těšte se, jak to celé vyřeší =D
A ještě taková mini-anketka:
1.)Jaká je vaše oblíbená postava a postava, kterou nemusíte?
2.)Líbí se vám pomalý spád a téměř absence yaoi?
3.)Je něco, co byste změnili/zlepšili?
4.)Co se vám na Sparklessovi líbí nejvíc?
5.)Budete číst mé povídky i po Sparklessovi? Popř. druhou řadu?
Předem díky za odpovědi. ♥ Užijte si kapitolku a těšte se na další. (Tohle byly zatím ty nejdelší poznámky!! =D)

Vanilla Sky 2

Zo školy som kráčala ako omámená. Takmer som zabudla, že som mala čakať na Ronyho. Našťastie som si však spomenula skôr, ako som sa pustila domov pešo.

Damian

Nikdy jsem se neptal, proč vlastně lidé volí dobrovolnou smrt. A popravdě mi to ani nikdy nevyvstalo na mysl.

Dodatek autora:: 

Damian je psycho!
Povídka trochu k zamyšlení nad dnešním světem.....
Tomu kdo ji bude číst a pochopí ji.. gratulace XD Smile

Syndikovat obsah