Šedo-růžová tma I.

No tak tohle je moje první povídka, podle meho je to blbost, ale posudte sami vlastne sem to napsala jenom z nudy, pac sem nemocna, no a tahle povidka vlastne ani nema poradny nazev, tak jim se neridte, a poku dnekoho napadne nejaky lepsi tak mi ho do komentaru napiste, jo a jeste pokud budete chtit pokracovani tak taky napiste, ale sama od sebe ho psat nebudu....Smiling
a jeste Sakure je tady 19 tak podle toho se odvedte vek ostatnich...

Šel po ulici. Musel na ni myslet. Na její krásné pistáciově zelené oči. Na její krásně vonící vlasy. Na její polibky. Nevnímal svět kolem sebe. Vnímal jenom své myšlenky a představu na tu nejkrásnější dívku, kterou kdy viděl… Najednou do někoho vrazil.
Šla po ulici. Musela na něj myslet. Na jeho mužnou a vypracovanou postavu. Na jeho horké a nedočkavé dotyky. Na jeho rty. Nevnímala svět kolem sebe. Vnímala jenom své myšlenky a představu na toho nejúžasnějšího muže, kterého kdy viděla… Najednou do někoho vrazila.
„Sak…ku…ro…“ vypravil ze sebe zmateně a jako ve snu.
„Kaka…shi…“, řekla skoro slyšitelně.
Stáli tam asi 5 minut, koukali si navzájem do očí a nevěděli co tomu druhému říct.
„Já…ehm…sem dlouho přemýšlela…to co se tehdy stalo…bylo to krásné, ale až moc krásné na to aby to byla skutečnost…“ začala.
„Ale to byla skutečnost. Sakuro, nikdy na to nezapomenu, mám tě rád čím dál víc. A chtěl bych být s tebou.“ Zarazil ji.
„Já s tebou taky“ odpověděla mu.
„Ale prostě to nejde“ vypravily oba současně.
Ještě dlouhou dobu na sebe koukali, potom od sebe odtrhli zrak a každý šel jinou cestou. Oba věděli že to nejde, co by na to řekli vesničané?, co by na to řekli Sakuřini rodiče?

Asi o měsíc později
Seděla na posteli. Myslela na něj. Na to co jí řekne, až mu oznámí tu novinku. Bude rád? Pošle mě do háje? Nervózně si hrála s vlasama a ještě jednou si procházela řeč, kterou mu řekne.
Seděl na posteli. Myslel na ni. Na to, proč se s ním chce vidět. Stalo se snad něco? Změnila názor na vztah mezi námi?
Stáli naproti sobě, hleděli si do očí. Sakura nevěděla jak začít. Proč je všechno tak těžké? „Asi bych se měla už konečně vymáčknout…no prostě já…..vlastně my….no to je jedno….no jednoduše řečeno….sem těhotná.“
Koukal na ni a nevěděl jestli si z něj dělá srandu, nebo to myslí smrtelně vážně. Ale z jejího pohledu usoudil, že to žádná sranda není. Objal ji a začal se s ní točit dokola, byl neskutečně šťastný.
Nevěděla co má jeho reakce znamenat, ale zdálo se že je rád, začala se smát.