Yaoi / Shounen ai

Hračka bez mena

Rok 1837- mesto Edo (dnešné Tokyo)

,,Dedko, nezomieraj! Prosím, nenechávaj ma tu samého!"
,,T-to je v poriadku, Jun-chan. Si mojím vnukom a navyše s... samurajovia neplačú..."

Dodatek autora:: 

Prosím, neočakávajte happy end! Dnes som mala mizernú náladu, takže z toho vznikla táto jednorázovka.
Dúfam, že sa bude páčiť. Smile
Pekné čítanie! Wink

Zlatá rybka 1

Početné davy očekávaly jejich příchod.
Skandovaly jejich jméno.

Dodatek autora:: 

Můj první pokus o yaoi povídku Smile
Uznávám, že ten začátek je sice nic neříkající, ale i tak jsem zvědavá, co tomu řeknete vy čtenáři.
Pište komentíky, budu za každý moc vděčná. Smile
Děkuju! Laughing out loud

Odraz Usagiho tváře: 5

[i]„Prosím, prosím, to bude bolet, proč mi to děláš?“ Nepříčetný pláč malého chlapce rozrážel ticho a i samotná jeho slova v něm zanikala.

Dodatek autora:: 

Páni, už pátý díl?... Vážně?.. No tomu nevěřím....
Laughing out loud ale počkejte Vy uličníci, ono Vám to skončí, až teď nastoupím do práce... XD a budete mít šlus..
Ne, ne.. jen bude vkládání povídek trochu omezené.. uvidíme, kolik budu mít času... válení doma skončilo..
V tomhle díle jsme stále - opakuji "stále" v tom jednou dni, kdy byl Usagi na terapii, kdy se setkal se Suzumem a teď Kioshiho slibované překvápko XD
těšte se.. samozřejmě nám to dá pohled do budoucna a budete se mít na co těšit Tongue
Snad se bude líbit, Vy barbaři.. Laughing out loud a komentujte, komentujte.. ať nezamrznu..
Dasty I.Harst

Pekelný anděl - 7 - ... a Zrada

*** Cassiel

„Nech toho! Přestaň! Prosím, dost!“ škemral jsem, žadonil, prosil, nic ho ale neobměkčilo. Pořád si hrál s mým tělem. Kalhoty jsem už měl dole a cítil jeho jazyk na vnitřní straně hýždí. Neustále mě utěšoval, ať se nebojím, že to bude dobré. Plakal jsem. Rukou mi přejížděl po vnější straně stehna. Druhou mě hladil po zadečku.

Dodatek autora:: 

Nejdřív se chci lidičky omluvit za pozdní update ^_^; Teď jsme se stěhovali a nějakou chvíli jsem byla i bez netu, takže se nedalo nikde rozumně psát Sad Doufám však, že vás postupující příběh a rekordní délka 18.5 stránky potěší. Další kapitola je už z části napsaná a dozvíte se tam spoustu věcí a odpovědi na některé ze svých otázek (a samozřejmě i nějaké přibudou Laughing out loud)

Warning: 18+

Sparkless - Kapitola 16.

„Ritsuka co?“
„No vážně, pozval ji na rande! A ona odmítla!“
„Mlč, Kyouko!“
„Tebe Hibiki pozval na rande? Ten malej dě*kař…“
„Poslala jsem ho do háje! Stačí?!“
„Proč odmítáš všechny chlapce, Ritsuko?“
„Už i ty začínáš, tati? Máš být na straně své dcery!“

Dodatek autora:: 

Nějak jsem si vás rozmazlila. Trošku zaškemráte a já vám hned přidám novou kapitolu. Dyami-chan je měkká jako máslo.
Víte, co se může povést jenom mě? Vylít si oběd do dřezu? Kdo by to byl řekl, že po vyjmutí z mikrovlnky bude ten talíř TAK horký? Dyami-chan ne...
Další věc, která se může povést jen mě: nahrávat pětiminutovej cover písničky a pak si všimnout, že jste zapomněli zmáčknout tlačítko Nahrávat.
Nyaaan! Jinak k téhle kapitole: Hibiki je cukrouš, Ritsuka nedobytná jako pevnost, Homura provinilý a Nanami láme nosy. Pokud chcete taky Nanami PUNCH!, stoupněte si do fronty.
V tuhle chvíli právě dopisuju 25. kapitolu, takže Sparkieho máme zásobu pomalu až do zimy =D
Jo a ještě mě napadá: proč všechny tak fascinuje představa, že Yuu Nanamiho přeřízl? Jasně, Nanami je uke z Uketovic, ale že by musel mít kromě toho svého trauma ještě jedno a navíc TAKOVÉHLE!! Vy nemáte srdce!
Dodatek po vydání: Omlouvám se, že to trvá tak dlouho, ale rychlost zveřejňování nazávisí na mě.

Udělám Tě, šílenče!

„Buď už zticha, k***a!“ Zakřičel jsem, aniž by bylo na koho. Proč mě pořád pronásledovaly? Proč už mi nedaly pokoj? Dokonce ani tady, na svatém místě.

Dodatek autora:: 

Jednorázovka na přání P.S.
Pro akutní nedostatek jmen jsem tyhle uzmula v Sekaiichu Hatsukoi.. gomene Tongue
Jen shounen - ai, ale trochu psycho....ať se líbí.. Tongue
Dasty Ituriel Harst

Odraz Usagiho tváře: 4

Za necelou půl hodinu od chvíle, kdy se rezavějící špička nože poprvé dotkla podlahy, už Usagi přenášel své vize na plátno. Nedaleký park byl místem, kam si vždy po terapii s doktorkou Natsumi chodíval oddechnout, popřemýšlet a vždy i něco stvořit. Pro něj to bylo kouzelné místo, jakoby ohrazené jiným časem, a dokonalým bezpečím, kam mohou jen lidé s dobrými úmysly. Bylo to zvláštní, takhle o tom smýšlet, avšak těchto několik set metrů zeleně pro něj představovalo dokonalé útočiště před realitou. V bytě vytáhl ze skříně dřevěný skládací stojan a natáhl plátno do rámu. Do parku to byla jen jedna zastávka metrem, většinou ovšem chodil pěšky a plánoval, co, jak, kde a jakým stylem dnes namaluje.

Dodatek autora:: 

Čtvrtý díl Usagiho....
Tak nějak k němu nemám co říct... je dlouhý, smutný, zajímavý a poznáme v něm někoho nového....
Omlouvám se čtenářům nejspíš za nepřehlednost textu, ale opravdu nebudu psát každou větu samostatně na řádek. Nezlobte se. Nepoužiju ani kurzívu v přímé řeci, protože tou obvykle vyznačuji minulé vzpomínky.
Buď to vydržíte a přečtete si to, nebo ne.... Tongue

Každopádně všem, kteří Usagiho čtou doporučuji si tento díl přečíst, je zlomový a určitě si v něm najdete to svoje. Děkuji čtenářům, doufám že ani teď Vás nezklamu, protože tuhle dávku textu si za Vaše komentáře skutečně zasloužíte. Díky
Vaše spisovatelka Dasty Ituriel Harst

Sparkless - Kapitola 15.

Nanami měl pocit, že se mu život hroutí mez prsty jako nepovedený pískový hrad.
„Nano…“
Jeho minulost ho dohonila a jemu nezbývalo než se jí postavit.
„Nano, posloucháš mě?
Nebo spíš…
„S-seiji?“
… nezbývalo mu, než se to pokusit Homurovi vysvětlit dřív, než ho zabije.

Dodatek autora:: 

V.O.N.M. též známé jako VELKÉ ODHALOVÁNÍ NANAMIHO MINULOSTI je tady!
Ano, konečně budete moct přestat přemýšlet, co se stalo, co udělal, jak Homuru zradil atd. apod.
Doufám, že jsem vám nezavařila mozečky a budete schopni přijímat ty šokující informace =D Nejvíc jsem tím poznamenala asi Dasty, která mi to ovšem jako správná yaoista vrací.
Chci vám totiž představit dvouvětnou fanfikci, kterou mi sepsala pod povídku Hvězda od Karey. (Neptejte se, jak jsme se k tomu dostaly...) Tímto se Karee chci omluvit, že jsme takovouhle diskuzi rozjeli pod její tvorbou. A samozřejmě se chci omluvit i Sorafay, za to spamování =D
Ale tady už to je. Upozorňuji, že s tímto nesouhlasím, Homura by to nikdy neudělal a taky jsem vynechala poslední větu a to z důvodu vlastního studu. Ale vy zvrhlíci si ty dvě věty užijte. A poděkovat za ně můžete Dasty Harst (Zabiju tě, ty příšero!) :
Seiji a jeho hladové oči propalující Nanamiho drobné štíhlé tělo, po kterém ještě stékají kapky vody. Právě osprchovaný Nanami se netváří, že by mu Seijiho pohled nějak vadil, avšak jikmile ucítil Seijiho hřejivé, avšak hrubé dlaně na svých bocích, překvapením vyjekl..
Když jsem to četla prvně, čelist mi klesla pod stůl a oči se zakutálely za gauč, protože má proklínaná představivost, kterou asi v nejbližší době prodám, si tu scénu okamžitě zformovala a já se málem utopila ve vlastní krvi. Mé zlé alterego zatlačilo mé hod- mé méně zlé alterego do postraní a začalo spřádat plány, jak by to šlo ve Sparkiem uskutečnit. Naštěstí sprcha to spravila a já se zase vrátila ke svému starému já, které nechce ze Seijiho udělat sviňáka, co přeřízne svého nevinného kamaráda ♥
Nechtěla jsem vás o to ochudit. Na skutečnou akci si ovčem musíte ještě chvíli počkat. Zatím si vychutnejte Nanamiho zpověď a Homurovu skrytou sadistickou stránku (Ano, je to skrytý sadista, to jste nevěděli?) (Tolik k tomu, abych ze Seijiho udělala sadistu, Dasty =D)
Nevím, co víc dodat. Snad jen, že tohle budou asi ty nejdelší poznámky v historii a klesá mi počet čtenářů. Anebo jsou všichni na dovolené =D
Yaoi zdar ♥

Hvězda 7

Katsu
Jen co za mámou zaklaply dveře, Yoshiro si přisedl blíž ke mně a probodl mě zkoumavým pohledem.
Na sucho jsem polkl a honem uhnul očima jinam.
„Tak s čím začneme?“

Dodatek autora:: 

Tak....sice trochu opožděně, ale přece....=)
Jinak doufám, že se vám bude tenhle dílek aspoň trochu líbit! =P
Já si zatím musím promyslet, co udělat s Yoshirem (Tak teda hodnej nebo zlobivej???) =)=)=)

Sparkless - Kapitola 14.

„Nevrť se, Nanami!“
Nanami Shirogane byl poprvé za tu dobu, co chodil na Midoriaki, sražen na kolena.
„Ale to bolí, Seiji! Au! Dávej pozor!“
Dostal totiž facku.
„Ježiš, ty jsi citlivka. Vzmuž se, ty malej podvraťáku!“
Od Mizuki.
„Chtěl bych vidět tebe na svém místě!“
To by samo o sobě nebylo hrozné, kdyby ho ránou nepřirazila čelem rovnou na rám okna.

Dodatek autora:: 

Sparkless ist hier! ...nesnáším němčinu...
U minulé kapitoly jste se mě ptali, jestli někdy zveřejním Nanamiho deníček, který si píše. Odpověď zní: ANO!
Bude to jeden ze speciálů, který sem přidám po skončení série. K tomu bych chtěla dodat, že až Sparkie skončí, nemusíte věšet hlavy.
Plánuju, zatím jenom PLÁNUJU, druhou sérii. Ale nic není jisté. Zatím se zaobírám dvacátou kapitolou =D
Uklidnili jste mě, že nejsem jediná, kdo nejí ananasovou pizzu, díky bohu =D Nebo spíš díky vám =D
A teď už k téhle kapitole: Je asi nejkratší. Původně v téhle kapitole už mělo začít VELKÉ ODHALOVÁNÍ NANAMIHO MINULOSTI, ale nakonec jsem se rozhodla to posunout.
Bude to BAM, jako rána do hlavy =D Zatím můžete hádat =D
V téhle kapitole máme další výhružné esemesky, ty by vám mohly něco napovědět.
Nakonec bych chtěla poděkovat sixpounder za korekturu, kterou mi dělá tak mimochodem, když si Sparkieho čte =D
Užijte si to ♥
Dodatek: Všimli jste si někdy, jak jsou skopi'činy necudné slovo? =D

Syndikovat obsah