Yaoi / Shounen ai

Inky - kapitola 27 [Final]

*** Kasshy

„Hříšníci?! Co tím myslíš?“
„Přesně to, co říkám! Sou Kashi je velmi staré slovní spojení pro 'Ten, který zhřešil.'. Ty magické znaky nejsou nic víc než vypálená značka.“
Zatínal jsem pěsti, po tváři mi stekla kapka potu. Něco takového jsem vůbec nečekal.
„Ale proč?“
„To je jednoduché. Protože nesete krev Tsukai-Tenů a člověka.“
„Ale …“

Dodatek autora:: 

Tak je to tady!! Finální kapitolka!!
Speciálně pro všechny čtenáře, fanoušky i náhodné zbloudilce jsem udělala eXtra dlouhou Laughing out loud Celých 19 stránek!!!

Těšit se můžete na úplný závěr příběhu, rozuzlení několika záhad (snad všech ^_^;) a konečně se dozvíte i úplné kořeny Sou-Kashyů a že se máte na co těšit Laughing out loud A já chci ještě něco napsat, udělat tenhle "doslov" autora něčím zvláštním, jiným než obvykle, ale nechci nikoho kopírovat. Párkrát jsem si tohle promítala v hlavě, ale už si z toho nic nepamatuji (aslesoň na děj jsem úplně nezapomněla Laughing out loud)

Poslední aktuální kapitolka (těšit se můžete ještě na epilog) je věnována všem fanouškům ať už začali příběh číst od jeho počátků, nebo až když bylo několik kapitol v éteru.
Speciální věnování si však zaslouží: Yuki Yamako (má věrná stalkerka), Widlicka, Stiorry (má neuvěřitelně roztomilý avatar), Ingit, Joko781, Tarja a rada.lenc..
Ani ostatní čtenáři nejsou bez povšimnutí a ani vy, kteří mi dáváte plamínky, jsem velmi šťastná za vše Smile

Speciální poděkování za podporu a čtení patří také Maka-chan, jí děkuji za její starostlivost i pomocnou ruku.

No, nebudu vás již déle zdržovat od čtení, hezky si ho užijte a já se zatím zabalím a zmizím do nějaké malé nemápadné zemičky, protože za konec mě jistě budete chtít zabít Wink

Odraz Usagiho tváře: 9

„Kioshi!!!“

Dodatek autora:: 

DŽTE SE!!! čeká nás: HŘÍŠNÁ NOC!!!
Prosím, neukamenujte mě a neříkejte, jak jsem zlá.. já vím, že jsem...
Čeká nás... hrůza, kterou si nikdo nepřál...
Jak tohle jenom skončí???? Všichni, kdo máte rádo Kioshiho, mě budete nenávidět....
Překvapím Vás Usagiho chováním...
Na chvíli se rozloučíme se Suzumem...
Kdopak bude mít rád Noriko? Je sladká, nemyslíte? grrrrrrrrrr
V přítím díle se opět seznámíme s novou (snad už poslední) postavou. Bude to Haguro Tadashi, Kioshiho přítel z dětství a jeden ze společníků firmy HanzoKi s.r.o.
Tadashiho budete buď milovat a nebo nenávidět.. je to člověk, který má dvě tváře... nenechte se jím zmást.. ale to až příště....
Teď už si vychutnejte HŘÍŠNOU NOC, plnou alkoholu, krve a sexu....

P.S: Strašně moc děkuji všem za komentáře.... ohromně mě to potěšilo, jen tak dál Smile

Polibek deště 11

KIM

Dodatek autora:: 

Díl, kde se Ryuu svěří Kimovi se svou minulostí je tu. Doufám, že vám to vyjasní předešlý díl Smile
Krásné čtení Smile

Začnime odznova...Part 5

O dva mesiace neskôr.... ulica Nagajami
,,Hej Taoki, čo na ňu hovoríš?" Prehovoril na mňa môj spolužiak. Lebo si všimol, že som myšlienkami uplne inde.
,,Huh, čo si hovoril Wataru?" Ospravedlňujúco som si poškrábal zo zadu hlavu.
,,Nechaj ho tak, ten po nej určite ide, nemôže sa jej ani len v snoch nabažiť." Pridal sa do konverzácie ďalší spolužiak.
,,Izumi, čo ty a Yayoi?" Štuchol som svojho kamoša lakťom a ten zahambene sklonil hlavu.
,,Taoki, trafil si kladivom po hlavičke. Ale teraz naozaj páči sa ti Ari?" Zamyslel som sa.
,,Poviem ti..." No do reči mi skočil ďalší spolužiak.
,,Héj chalani." Mával nám s novinami nad hlavou.
,,Preboha Kyuuji, najskôr sa vydýchaj a potom niečo hovor hej." Povedal Wataru a pridržal ho za plecia.
,,Pamätáte sa na toho podnikateľa Restta Mikkita?" Pri tom mene mi prešiel mráz po chrbte.
,,Hej čo je s ním, zbankrotovala tá špina?" Ušlo mi z úst a všetci na mňa pozreli.
,,Nie, bude sa ženiť. Kto by to bol povedal." Vytrhol som mu noviny z ruk a pozeral na titulnú stranu kde stálo ,,Prežil smrť otca, pred nedávnom smrť brata, no konečne si našiel tú vyvolenú." Pozrel som nižšie kde bol obrázok jeho a tej ženy. Nezabudol som na jeho ksicht a ani na to, čo mi ten hajzel urobil. Kôli nemu som takmer zomrel.
,,Hej, čo sa tak na to dívaš?" Zacítil som niečiu ruku na mojom pleci.
,,Ja len, že kto si môže dať takú šialenú farbu vlasov." Pokúsil som sa zažartovať a podarilo sa.
,,Inak Taoki, minule som ťa videl ako sa obíjmaš s nejakou dosť sexy kočkou." Pozrel som na neho a usmial sa.
,,Myslíš moju sestru?" Všetci sa zatvárili prekvapene.
,,Nevedel som, že máš sestru." Začudoval sa Wataru a podal noviny späť Kyuujimu, ktorý sa následne potom od nás odpojil.
,,Ten určite letí za Natsuom." Zasmial sa Izumi.
,,Počkať neni Natsuo mužské meno?" Obaja sa zasmiali.
,,Jáj ty o tom nevieš." Zastavil som.
,,Čo by som mal vedieť?" Obaja ma chytili za pás a potlačili ma do predu.
,,No totiž to Kyuuji..." povedal Izumi
,,je gay" dopovedal Wataru a mne padla sánka.
,,Je to tak, povedal nám to cez prázdniny, kde si ty vôbec bol?" Tejto otázke som sa snažil vyhnúť a tak som sa zase vrátil k tej téme pred tým.
,,Takže Kyuuji je gay, v poriadku nejak extra mi to nevadí." Pozreli na mňa a ako keby si čítali myšlienky, naraz ma štipli do zadku.
,,Šibe vám?" Zakričal som na nich. Už sme sa blížili k môjmu domu.
,,Vieš ani jeden z nás sme nereagovali tak ako ty, Kyuuji je v pohode ale poviem ti, docela mi to vadí." Povedal Wataru a prehrabol si svoje blond vlasy, ktoré mu padali do očí.
,,Nie si náhodou aj ty gay Taoki?" Pozrel na mňa Izumi a Wataru sa pripojil.
,,Snáď si nemyslíte, že som gay?!" Sakra ja nie som gay, som v pohode len som raz mal sex s mužom. ,,Ja som hetero, vy idioti." Skríkol som po nich a oni sa len zasmiali. ,,Majte sa" zakýval som im a bežal ten kúsok domov sám. Otvoril som bránku a vybehla na mňa Akina. ,,Nó ako sa má môj najmilejší pes na celom svete?" Poškrábal som ju za ušami, ona sa prevalila na chrbát a spokojne vrtela chvostom. ,,Počkaj, nehýb sa chvíľočku. Pozriem sa ti na ranu dobre." Moje rozkazy poslúchala všetky. ,,Už sa to hojí, si silé dievča." Opäť som ju poškrábal za uchom a ona ma olízala.
,,Taoki? Už si doma?" Ozvala sa Haruko moja nová adoptívna matka.
,,Áno, dnes sme síce so školou končili neskôr, ale v práci mám voľno tak som doma." Usmial som sa na ňu a ona sa prekvapila.
,,Počuj Taoki, si iný" jej hlas sa akoby lámal ale snažila sa to potlačiť. Postavil som sa a zamieril k nej. O krok cúvla, ale ja som ju rýchlo objal. Tanier čo držala v ruke pustila a ten sa rozbil na kúsky.
,,Ja, prepáč upracem to." Previnilo povedala a čupla si k nim. Čupol som si aj ja a vzal jeden veľký kus.
,,Vieš črepy prinášajú šťastie." Podal som jej ho do rúk.
,,Jediné štastie čo mám si ty a moj manžel." Od doby čo som tu ho len raz spomenula, pretože doma nebýva skoro vôbec, je totiž námorník.
,,Kedy sa má vrátiť?" Spýtal som sa a pomáhal jej zberať črepy.
,,Na konci mesiaca." Pozberali sme ich a ja som ju utešil.
,,Tak vidíš. Mimochodom dnes idem večer von." Išla ich opät pustiť na zem, no zachytil som jej ruky.
,,Ah dobre" dala si vlasy za uši a ja som ešte dodal ,,mami." Prikývla hlavou, ale došlo jej to zrejme až keď už som bol hore vo svojej izbe. Toto je prvý krát čo som hociktorej mojej adoptívnej matke povedal mama. Sadol som si na posteľ a vytiahol zo stolíka vedľa, skicár. Prelistoval som ho až pokiaľ som nenarazil na krezbu Mikka. Potom som vzial ceruzku a dokreslil tam jeho snúbenicu.
O 4 hodiny neskôr.... Taokiho izba
,,Mamí, nevieš kde mám tú károvanú košeľu." Zbehol som k zábradliu a zakričal na Haruku.
,,V kúpeľni na vešiaku, zlatko" odpovedala mi a ja som tam už aj bežal. Zvesil som ju, hneď si ju obliekol a ešte si aj nasadil kravatu. Zbehol som po schodoch a Haruko ma zastavila.
,,Ideš na rande?" Uchechtla sa a napravila mi kravatu.
,,Niečo také, mami, pa" dal som jej pusu a vybehol z domu. Za prvým rohom som si kravatu povolil a na košeli rozopol od vrchu šesť gombíkov. Trochu si roztrapatil vlasy a siahol do vrecka pre mobil. ,,Kyuuji? To som ja Taoki nešiel by si von?" Zo začiatku bolo ticho no potom sa ozval.
,,Nevadí ak vezmem niekoho so sebou." Zamyslel som sa a napadlo mi, že to bude Natsuo.
,,Pohoda, za 15 minut pri metre?" Súhlasil a ja som bežal na zadané miesto. Keď som tam dobehol nikto tam ešte nebol. Sadol som si na zástavku a oprel sa o stenu. Po pol hodine mi Kyuuji zavolal, že nemôže. Zložil som a ostal tam sedieť. Opäť som sa cítil, ako keď som utekal z domu. Pozrel som na hodiny oproti na stene a bolo 22:15. ,,Fúúú, to je len toľko?" Povedal som si sám preseba.
,,Taký mladý a nemá kam ísť?" Z tmy sa ozval nejaký muž s italským prízvukom. Trochu som sa obával čo sa môže diať, ale keď vystúpil a uvidel som ho prestal som mať strach. Vysoký, chudý, kde tu nejaké to svalstvo čo sa skrývalo pod obtiahnutým tričkom s veľkým výstrhom do písmena V. Ďalej tmavo hnedé zvlnené vlasy v strede delené cestičkou mal takmer pod plecia. Nebol to Japonec skôr Talian povedal by som podľa prízvuku. Okolo nás prešla žena a zahľadela sa na toho muža, on na ňu žmurkol a ona takmer zletela zo schodov.
,,Tákže Cassanova hej?!" Zasmial som sa mu a on sa otočil späť ku mne. Kolenom sa zaprel o lavičku tak, že mi ním pritlačil na pohlavie a naklonil sa nado mňa.
Hľadel som mu do jeho tmavo hnedých očí a už som cítil ako ma zvádza.
Rukou mi prešiel po odhalenej hrudi a zašepkal mi do ucha ,,som Riccardo." Jemne mi hrýzol ucho a mňa to vzrušovalo i keď som si to nechcel pripustiť. ,,Poď" chytil ma za ruku a potiahol ma so sebou. ,,Chceš zažiť tú najkrajšiu noc v živote?" Opýtal sa ma a ja som naprázdno prehltol. Pristúpil som bližšie a nasadol k nemu na motorku. Nevedel som ako sa mám chytiť, no on mi to ukázal.
,,Nie je jazdenie bez prilby nebezpečné?" Jeho vlasy mi viali do tváre a pravdu povediac trocha mi to vadilo.
,,O to je to vzrušujúcejšie nie?" Zastavili sme pred obrovským hotelom. Vstupovali sme do výťahu a on stlačil 14 poschodie. ,,Počkaj, moje prekrásne levanduľové púpä" podišiel ku mne, oprel ma o stenu a začal ma bozkávať na krku. Keď sa nadychoval dopovedal to ,,nemáš ty náhodou zajtra školu?" Odtrhol sa odo mňa a založil si ruky na hrudi.
,,Drahý Riccardo je piatok, zajtra žiadna škola."
Vyčaril na sebe úsmev ,,v tom prípade to bude naozaj skvelá noc." Jeho talianský prízvuk ma sám o sebe dosť vzrušoval. Výťah zastavil a on ma popadol za ruku. Bežali sme na koniec chodby a on vyťahoval kreditku. Otvoril dvere a už ma vyzliekal, mieril do postele. ,,Stačí Ricco, oukey" žmurkol na mňa a ja som mu uplne podľahol. Ležali sme na posteli a za ani nie 30 sekúnd som mal všetko zo seba dole. Je naozaj dobrý. Zo začiatku mi ho vzial do úst. Jemne ho hrýzol a olizoval. Jeho ruky blúdili po mojích stehnách a potom ich nasmeroval medzi moje polky. Krúžil prstom okolo mojej dierky a potom si ho naslinil a vrazil mi ho tam. Natiahol sa k mojím bradavkám a začal ich olizovať a jemne sať. Povytiahol sa vyššie a pozrel mi do očí. ,,Tvoje meno, môj najsladší?" Opäť ma pohrýtol a potom mi jazykom prešiel po uchu cez krk až späť k bradavkám. Moje vzdychy sa odrážali od stien izby a vytvárali ozvenu. ,,Tao..." snažil som sa mu odpovedať no pridal druhý prst. Nepočkal len išiel tam a zase späť. ,,ki" dopovedal som a pevne som zovrel vankúš v rukách. ,,Taoki, ach môj sladký Taoki. Ako sa ti to páči?" Hovoril moje meno, potichu, šepkal mi ho do ucha a prstami bol stále vo mne. ,,Otoč sa bude to lepšie." Poslúchol som ho a otočil som sa na brucho. Hlavu som ponoril do vankúša a nadvyhol som zadok. A to som dnes vyhlásil, že som hetero. ,,Ako to ty dobre poznáš" povedal a jazykom mi prešiel po chrbne až ku mojmu konečníku. ,,Si prekrásny, takého som ešte nemal." Takže som jeden z mnoha iných chlapcov. Teraz to vyznelo ako keby som šľapka. Napľul na moju dierku a hneď na to ho tam začal vsúvať. ,,Uvolni sa, miláčik a bude to ešte lepšie." Tie jeho slová už mi liezli docela na nervy ale ja som mu neodolal.
,,Spím s chlapom, už zas." Povedal som to do vankúša, tak aby to Ricco nepočul. Chytil ma za obe ruky a zdvyhol ma.
,,Pozri aký si úžasný, Tao." Pustil jednu moju ruku a nadvyhol mi tvár. Uvidel som sa v obrovskom zrkadle. Pohľadom som Ricca skúmal ako si to užíva ale po pravde ja už som začínal trpieť. Nachvíľu zo mňa vystúpil a sadol si na posteľ ,,no ták poď si pre mňa." Povedal a ja som poslušne chytil jeho penis a začal ho dráždiť. Dal som si ho celý do úst a potom som ho jemne okusoval. Nadvyhol ma a teraz ma prvý krát pobozkal. Jednou rukou mi držal bradu a vpíjal sa do mojích pier zatial čo druhou si ma pritiahol bližšie k sebe aby do mňa môhol opäť vstúpiť. Teraz som však ja mal v tom hlavnú ulohu. Zrýchlil som tempo, pretože už som takmer vrcholil, objal ma. Moj penis ostriekal naše spojené telá a onedlho sa aj on do mňa urobil. ,,Ak chceš môžeme sa ísť okúpať." Navrhol a ja som cez všetkú tú únavu súhlasil. Išiel skôr napustiť vaňu. Keď som vstúpil do kúpelne prebrala ma možno až prisilná vôňa levandule.
,,Miluješ levandule?" Opýtal som sa ho. Usmial sa a prikývol. Sadol som si oproti nemu, ale on ma jedným ťahom pritiahol k sebe a ja som citil jeho úd na mojom chrbte.
Nasledujúce ráno... Hotelová izba
,,Moja hlava," sadol som si ,,môj zadok" povedal som takmer beznádejne. Pozrel som sa vedľa seba ale Ricca som nikde nevidel. ,,Ricco?" Postavil som sa a prešiel celú izbu. Prešiel som do kuchyne kde na stole bol lístok a v ňom bolo písané
,,Dobré ráničko moja nádherná ruža. Mám prácu, budem rád ak sa tu ešte niekedy ukážeš. PS: V chladničke máš raňajky, robil som ich sám tak snáď ti padnú." Sadol som si na stoličku a prižmúril som jedno oko.
,,Tsss, aké pozorné. Aspoň, že mi povedal ruža a nie levanduľa." Keď som odchádzal a opúšťal hotel od nervov som kopal do všetkého čo sa dalo. ,,Ja som načisto sprostý" kopol som do kameňa. ,,Ja som to znova urobil" kopol som do okrasnej sošky. ,,Ja som sa vyspal s chlapom !!!!!!!!" Zakričal som na celú ulicu a chytil sa za hlavu, všetci sa po mne otočili. ,,Ehh.... no... herecký výkon chápete." Urobil som zopár kúskov pridal som úrivok z Rómea a Júlie a ľudia začali tlieskať. ,,To bolo o chlp" povedal som si pre seba.
,,Čo bolo o chlp?" Otočil som sa a takmer som vyskočil z kože.

Dodatek autora:: 

Tak a je to tu, ďalší diel tejto ,,o ničom" poviedky. Mala som 100 chutí ju zmazať ale proste niečo ma núti to dopísať.
V tejto časti sa objaví ďalšia postava, ktorá sa v nej už potom bude vyskytovať častejšie. Nastáva tu rýchly spád a rôzne zvraty. Je to však oneskorene pretože nestíham skrz školu Sad Budem rada ak si to niekto prečíta a snáď sa to aj niekomu bude páčiť.

Odraz Usagiho tváře: 8

Bylo to zmatené a nepochopitelné.

Dodatek autora:: 

ZNIČILI JSTE MĚ!!!!
Tohle je asi to NEJLEPŠÍ a zároveň NEJHORŠÍ, co jsem mohla udělat....
Samozřejmě, že mám celý příběh vymyšlený a tohle z něj byla asi tan NEJSLOŽITĚJŠÍ scéna...
Od tohohle dílu se bude postupně odvíjet celý další děj...
Má to celkem jedenáct stran a zabralo mi to něco okolo 16ti hodin (s přestávkami) psaní...
Doufám, že si dá někdo tu práci, aby to přečetl celé a nelítal očima s dialogu do dialogu...
Jak jsem slibovala, dostáváme se k jádru celého problému a onoho milostrného trojuhelníku
KIOSHI --> <-- USAGI --> <-- SUZUME....
V téhle kapitole dojde k velice nečekaným zvratům i bezkrevnému napětí...
Také zde poznáme novou důležitou postavu, kterou je zpěvačka Kazumi Noriko.. (budete jí nesnášet stejně, jako já)
Abych to zase neprotahovala, díl věnuji VŠEM čtenářkám, tudíž: killiene, Nefrit, Akie-chan, nara-chan, sirma, nejspíše i Ume-chan a seraphim .... pokud čte ještě někdo další, je nejvyšší čas komentovat a dát o sobě vědět...
Holky, snad Vás nezklamu...
Budu ráda za komenty, hezké čtení....
Vaše oddaná služebnice: Dasty I. Harst

Marionette - Kapitola 3.

>Marionette< No, prasečinky prozatím přeskočíme…
>Helois< V té větě se mi MOC zamlouvá to slovo PROZATÍM!
>Marionette< Tak chceš vědět, jak to bylo dál?
>Helois< Jasně, jasně! Pokračuj, pokračuj!
>Marionette< Určitě?
>Helois< Určitě!! Šup, šup, ať se co nejrychleji dostaneme k těm prasečinkám!
>Marionete< Takže, jak jsem říkal… totiž psal.. den po té akci jsem dorazil do školy pozdě…

Dodatek autora:: 

Třetí kapitola Marinky! Ukazuje se, jak strašně falešná je zápletka. Když jsem to vymýšlela, říkala jsem si: Jo to půjde.
A když jse to hodila na papír, najednou se mi to zdá... vysoce nepravděpodobný. Navíc mi pokulhávají dialogy.
Ale vysvětlujeme, jak si Remyuu zadělal na průšvih, objevují se nové postavy a konečně zápletka!
Těch postav se dost bojím. Aby jich nebylo zase moc. Ve Sparklessovi to bylo pěkně přehledné a přibývaly po jednom... a tady je jich už teď nějak moc =D
Ale snad to nevadí. Ohledně ilustrace: už je hotová, Je to hrůza hrůz, splatlané centropenem a na Gimpu. Tak se podívejte: TADY!
Ještě jsem něco chětla dodat a netuším co... hm... Snad jen, že z nějakého důvodu všichni měli srandu z blikajícího Madarameho. Jako kdyby za to chudák mohl.
Ale už to nebudu protahovat, užijte si to a pěkně komentujte ♥

Práce ve vilce 29.díl

Inari

Dodatek autora:: 

Ahojky lidičky Smile jsem ráda za vaše komentíky které mimochodem moc mooooooooooooooc potěšili Smile
v tomto díle bude kousíček z toho co se zrovinka děje u Inariho a Sasakiho, ale opravdu jenom kousek. To v příštím díle toho bude víc Smile

Noaki, Riku a nákupy...co jinýho dodat xD

Polibek deště 10

RYUU

Dodatek autora:: 

A máte tu další díl Smile Jenom se omlouvám za případné chyby, protože jsem to po sobě už nečetla Smile
Tak si to užijte Smile

Odraz Usagiho tváře: 7

Dech, to jediné jej společně s občasným mírným pohybem dělilo od všeho neživého, ač lidskýma rukama vytvořeného, co jej obklopovalo.

Dodatek autora:: 

Jak jsem slíbila.... další díl Usagiho..
a tenhle je věnovaný killiene Smile snad se bude líbit Smile
Samozřejmě doufám, že ho čte víc lidí a budu se těšit na Vaše komentáře....
tady ještě tak do tuhého nejde, ale počkejte ten hukot v příštím díle....

Děkuji za komentáře.
Vaše oddaná služebnice: D.I. Harst

Marionette - Kapitola 2.

>Helois< Takže… vlezli jste do školy?
>Marionette< Jo. Nebo spíš… skoro.
>Helois< Jak skoro??
>Marionette< No, skoro.
>Helois< Povídej, vysvětluj, přeháněj.
>Marionette< Jak to vysvětlit nějak slušně… no dejme tomu, že…

Dodatek autora:: 

Pomalu se nám to rýsuje...
Shintaro a Darmošlapka jsou postavy napsané takzvaně "z fleku". Pokud nevíte o co jde, vypadá to zhruba takto.
Autor píše, píše a najednou jako blesk z čistého nebe ho napadne: Hele, to by mohlo být fajn! Víte, co je na tom nejhorší? Když je z toho nápadu tak nadšený, napíše ho a až pak si uvědomí, ŽE MU TO KŘIŽUJE PLÁNY BUDOUCÍ! Mňahaha, naštěstí Marinka má zatím tak mlhavé plány, že Shin a Darmošlapka je nějak nepoškodili.
Brzy bude první ilustrace, hlavně proto, abyste si místo kjůty kjůt malého Madarameho nepředstavovali Ikakku z Bleache.
Zjistila jsem, že ujíždím na blicích scénách. Netuším proč, ale strašně ráda píšu, že se někdo ožral a následně blinká někam do křoví. Tady to schytal právě Madarame. Váhala jsem mezi ním a Hibarim, ale nakonec jsem se rozhodla, že Hibari bude ten kchůl typ nad věcí.
Co víc dodat? Snad jen, že ta scéna ve škole je naprosto nesmyslná... alespoň pro zatím. Nebojte, ono se to vytřídí.
Takže si to užijte a pěkně komentujte ♥

Syndikovat obsah