Tragické

"Sbohem" v kapkách krve

Tiché slzy se osvobozují z tvých jasně azurových očí, pláčeš… a pro takovou zbytečnou věc. Kde se vytratila tvá sebedůvěra a nepoddajnost?

Dodatek autora:: 

Na můj vkus trochu až moc tragické, neumím psát veselé povídky nebo tak něco ...
Předem se omlouvám, pokud se Vám to bude zdát nějak přehnané, psala jsem to v depresi a to jsem vůbec ráda, že jsem to dokončila ^^"
Sasu/Naru, tak snad Vám to přijde aspoň trochu k chuti Wink
P.S. Tuhle povídku bych chtěla věnovat svému zemřelému dědovi a vyjádřit tím svůj vděk za to, co pro mě v minulosti udělal Smile

Deník

[i]Jako malý jsem si myslel, že když nemám nikoho, kdo by mě mohl obejmout nebo milovat, jednou to změním. Stanu se silným a dospělým a všichni mě budou uznávat.

Dodatek autora:: 

Zápisky deníku jsou kurzívou (doufám, že jsem to nastavila dobře XDD). Už dlouho jsem chtěla a napsat takovou povídku... Jinak přemýšlela jsem, že napíšu i Sasukeho verzi, ale po prvních dvou stránkách mě to přešlo XDDD Doufám, že se bude povídka líbit Smile

Spravedlnost jsem já! 4. kapitola

Watari

"Měl by sis možná odpočinout, nemyslíš?"
"Nebudu odpočívat, když je Kira na svobodě."

VK (2. séria) 3- Zlom

Bola som na neho taká nahnevaná, že hneď ako ma konečne pustil, som mu dala facku. Vôbec ho to nevyviedlo z miery. Chystal sa odísť.

Syndikovat obsah