13. kapitola - Největší dar

[=15]Starší muž se svým synem vysadili neznámou krásku v nejbližším větším městě. „Bylo nám potěšením s vámi cestovat. Ale nyní už zas musíme vyrazit dál. Ať vás štěstí provází!“
Usmála se na ně. „Děkuju mnohokrát za vše, co jste pro mne udělali. Teď už bych to měla zvládnout.“
Rozloučili se. Městečko nebylo moc velké, ale zdravotní středisko se zde nacházelo. Měla skutečně obrovské štěstí.

11. kapitola - Modrovláska prchá

„Neviděli jste někdo Konan? Jinak jsme bez snídaně!“ Postěžoval si Hidan.
„Dej si ovoce, je to zdravý a nedá práci ho lovit.“
„Moc vtipný, Sasori!“ Zavrčel bělovlasý.
„Jdu ji vzbudit. Určitě byla včera dost unavená.“ Prohlásil Kisame.
„Z čeho tak soudíš?“
„No, když se musí tahat s tak velkým břichem…“

[=15]Brzy přišli na to, že jediná žena v Akatsuki opustila organizaci. „Ale kam by šla? Třeba se jenom někde schovává!“

9. kapitola - Naschvály

Čtveřici obviněných nešťastníků brzy došlo, že musí vymyslet nějaký způsob, jak z Konan dostat tu nesmírně důležitou informaci. Ostatní Akatsuki si z nich tropili posměšky a modrovláska je tiše litovala. Měla proto hned dva důvody. Ten první… ti chlapi se do toho namočili sami. A druhý… ona byla svým mateřstvím také poněkud zaskočená. Ale musela si přiznat, že její banda reagovala přehnaně a nechtěli, aby to miminko přišlo na svět.

7. kapitola - Kolébka

Pro Konan bylo stále těžší vyhýbat se střetům s ostatními členy Akatsuki. Pein splnil svou výhružku a donutil ji cvičit. Samozřejmě jen pár lehčích cviků, s tím obrovským břichem ani jiné dělat nemohla. Začali jí kontrolovat jídelníček, zamykali před ní ledničku a moc se divili tomu, že dosud neshodila ani jedno kilo.

[=15]„Ještě jeden kunai. No tak, házej!“