Tři měsíce VII.

O 2 měsíce později
Ležel na louce, koukal se do nebe a potahoval z cigarety. Myslel na ni. Mraky tiše plynuly, čas ubíhal a on vzpomínal na ty krásné chvilky s ní. Na jejich první milování.
V tu chvíli mu výhled na nebe zakryla žlutovlasá třapatá hlava, ten někdo mu vytáhl cigaretu z pusy a řekl: „ Už hodněkrát jsem ti říkala, jak nenáším, když kouříš, vždy když tě políbím, máš takovou divnou pachuť v puse.“ neviděl jí do tváře, ale už od prvního slova poznal kdo to je. Byla to Temi, nadzvedl se a něčekaně ji políbil. Byl šťastný. Já o vlku a vlk mě právě líbá.
„ Ale po tak dlouhé době, co sem tě neviděla, na chvíli tu pachuť přežiju.“ zasmála se na něj šibalsky. Vrátila mu cigaretu do pusy a sedla si vedle něj.
„ Co tady děláš, já....vůbec sem nečekal, že se tady ukážeš, teda aspoň ne tak brzo.“ komentoval zmateně, ale byl rád, že je tady s ním.
„ Že brzo, sou to dva měsíce, ty mě tady normálně nechceš, no dobře já, můžu zase jít, sice sem vyčerpaná, ale tak za 5 dní bych měla bát zpátky v Písečné, únavou padnu před bránou a Gaara tě zabije.“ usmála se něj a začla se zvedat.
„Co blázníš, sem rád, že si tady.“ chytl ji za ruku zaskočeně, protože tohle nečekal, obejmul ji a hladil po vlasech. Temi se jenom usmála.
Leželi vedle sebe na louce, jako před měsícema a hleděli společně na oblohu, mezitím si Shikamaru zapálil další cigaretu, když se na něj Temi podivala, úsměvem se omluvil a komentoval to tím, že musí oslavit, že se ukázala v Konoze a slíbil jí, že je to poslední. No možná do té doby než zase odejdeš.
„Jo a mimochodem sem těhotná“ vyhrkla na něj, jako kdyby nechumelilo.
Shikamaru se začal dusit kouřem, Temi ho začala bouchat vějířem do zad, slzeli mu oči a pořád se nemoh nadechnou. Po chvilce bylo všechno v pohodě, teda jak se to vezme.
„Myslelas to vážně?“ zeptal se jí zmateně a vážně.
„Co myslíš?“ dělala, že o ničem neví.
„No to, že si těhotná?“ osvětlil ji paměť.
„Jo myslela.“ řekla a dívala se na nebe.
„To je všechno, co mi k tomu řekneš?“ zeptal se jí. Ještě pořád byl hodně zmatený a nevěděl co si o tom má myslet.
„A co bys ještě chtěl slyšet, myslim že to slovo, je docela jasné, ne? Já....já sem věděla hned, že ti to bude vadit, ani jsem sem neměla chodit. Prostě si to nechám vzít a bude.“ řekla rozhodně, ale bylo vidět, že je smutná a zklamaná.
Chytil ji za ruku a políbil.
Šli Konohou, drželi se za ruce a usmívali.
„Sem ten nejšťastnější člověk pod Sluncem.“ řekl a díval se před sebe, podívala se na něj a usmála se. Ona je taky strašně moc šťastná.

Večer seděli na jeho posteli a povídali o tom jaké to bude až budou mít dítě.
„Temi?“ zaptal se Shikamaru nervózně. Podívala se na něj se zájmem v očích.
„No když jako čekáš to dítě... sem přemýšlel, že bychom se mohli....no...vzít.“ řekl a pozoroval ji co na to řekne.
„ To má být žádost o ruku?“ zeptala se ho s ledovým klidem. Trochu ho to vyvedlo z míry.
„Ano to má být žádost o ruku.“ souhlasil. Temirini rty se vytvarovaly do velkého úsměvu a obejmula ho.
„Mám to považovat za ano?“ zeptal se jí.
„ No já nevím, musím si to ještě rozmyslet.“ vypadala že přemýšlí a za malou chvilku s šibalským úsměvem odpověděla: „Ano považuj to, za to, že si tě vezmu a moc ráda.“ byl šťastný a obejmul ji.
„Ehm a Gaara a Kankurou o tom už ví?“ zeptal se opatrně.
„Em....ne“ řekla mu, v tu chvíli by se v Shikamarovi krve nedořezal.
„ Co myslíš, že na to budou říkat?“ zeptal se jí.
„To já nevím, ale je mi to úplně jedno.“ řekla mu s klidem.
„No mě moc ne.“ řekl se strachem v hlase.
„ Ty máš strach.“ konstatovala Temi a smála se. „ Neboj já tě ochráním, před nemilosrdnými příbuznými.“ smála se.
„ Jako ne že bych se bál.....ale jako bojím se co na to řeknou.“ vymlouval se, ale moc mu to nešlo.
„No určitě na to něco řeknou, možná tě budou chvilku nanávidět, ale až si to pořádně uvědomí, budou to ti nejlepší strýčkové na světě.“ utěšovala ho a políbila.
„ A co vaši?“ zeptala se pro změnu ona jeho.
„Nevím myslím, že by bylo nejlepší jim to říct dneska u večeře.“ řekl Shikamaru.
„No dobře, ale řekneš jim to ty.“ řekal mu a on se na ni nechápavě podíval.
„No a já to řeknu bráškům.“ dořekla.
„No dobře, ale něco ti povím, bude to otrava.“ zasmál se, ona se hned k němu přidala.

U večeře
„No mami, tati já bych vám chtěl něco říct.“ začal opatrně Shikamaru.
Oba se na něj se zájmem podívali, Temi vedle něj seděla potichounku.
„No jak bych začal....no prostě, Temi je tehěhotná.“ vyhrkl na ně. Oba seděli jako opaření. Za malou chvilku se ozvala Shikamarova máma: „No to je úžasné, sem tak šťastná.“ začala se radovat a objímat Temi. Shikamarův táta se jenom chytl za hlavu a nevěřícně koukal na svého syna.
„No co no, si myslíš, že sem to plánoval?“ zeptal se ho a oba se unuděně dívali na to jak Temi a Shikamarova máma řeší datum svatby a všechny ostatní věci kolem mateřství.

O 2. týdny později

Dne 24. května 2OO8
v 11:00
v hlavní budově Konohy
ukončíme naše osamnělé já
a začneme naše krásné my.
Shikamaru a Temari

„Kruci, to není možné, jak se to mohlo stát, Shikamaru je můj a nikomu ho nedám.“ roztrhala Ino pozvánku na svatbu a papírky rozházela po zemi. „Ale to jim nedaruju, ještě ho donutím, aby tu písečnou couru nechal na pokoji a miloval jenom mě.“ začala se bláznivě smát.