Záhadné

Damian

Nikdy jsem se neptal, proč vlastně lidé volí dobrovolnou smrt. A popravdě mi to ani nikdy nevyvstalo na mysl.

Dodatek autora:: 

Damian je psycho!
Povídka trochu k zamyšlení nad dnešním světem.....
Tomu kdo ji bude číst a pochopí ji.. gratulace XD Smile

Pekelný anděl - 9 - Vzpomínky

*** Casiel

Od Kasdeyova probuzení uplynulo několik dní. Na těle mu zůstalo jen pár jizev, ale i ty po čase zmizí. Podařilo se mi najít mu ještě použitelné oblečení. Nic moc, ale lepší než nahota. Svůj čas jsem se snažil věnovat hlavně práci, z hradu se zachránilo jen asi deset procent, zbytek byl zničen, nebo se rozpadal. Seděl jsem v kanceláři a jen tak tupě zíral do díry, která sloužila jako provizorní dveře. Hora papírů dávno zmizela a teď tu leželo jen několik hlášení o stavu hradu. Prsty rukou jsem měl propletené a lokty jsem se opíral o opěradla křesla. Víc než o hrad a stávající práci jsem se zaobíral minulostí.

Dodatek autora:: 

Yaaaay! Další kapitolka je tady Smile Tentokrát se můžete těšit i na pořádnou dávku stránek - 16.5!! ... To už je nějaký překrm, že? Hlavní chod totiž teprve přijde Laughing out loud

Jak název napovídá, budou se naši hrdinové vracet do dávné u nedávné minulosti Smile Dozvíte se tedy další střípky ze složité mozaiky minulosti a jejich složitých vztahů a co víc, jednu či dvě šokující novinky Laughing out loud Už se těšíte? A to ještě nevíte nic o přítomnosti a budoucnosti.

Také nám tu někdo zemře ... ... To není vtip! ... To myslím smrtelně vážně!! Některé části by měli působit "depresivně", řekněte mi, jestli se vám to tak zdálo Smile

PS. Ráda píšu dlouhé příběhy, ale nesnáším jejich dloooouhou opravu Big smile

Naoki

„Kdybych Ti řekl, ´vyspi se se mnou´, půjdeš?!“ Díval se mi ten roztomile opilý blonďák přímo do očí. Měl jsem strach, že se neudržím a udělám mu to už tam venku na ulici.

Dodatek autora:: 

Další kratičká jednorázovka....

"Žijeme, abychom š*kali, š*káme, abychom žili"... asi tak bych to řekla...

Vanilla Sky 1

Keď mi uši zalialo ohlušujúce pípanie, strhla som sa zo spánku a pomyslela si, že prišiel koniec sveta.

Odraz Usagiho tváře: 6

„Někoho jsem potkal.“
„Dívku?“
„Chlapce.“
„Jakého chlapce? Kde?“
„Jmenoval se Suzume. Minulý týden, hned po našem sezení. V parku.“
„Líbil se Vám?“

Dodatek autora:: 

Šestka Usagiho. KONEČNĚ!
Jak jsem se všimli, teď moc nepíšu a nechci to svádět na nedostatek času.. prostě se mi nějak nechce. Nemám chuť a vím, že kdybych se přemáhala, tak to nebude dobré dílo. Nicméně tohle sem napsala v práci.. =P (ano v práci XD)
Snad se Vám bude líbit. Kioshi se dozví velice smutnou zprávu o svém otci a Usagi konečně pocítí osamělost.
Příště se těšte na Usagiho výstavu obrazů, bude to Suzumeho velký nástup na scénu. Co na to Kioshi? - Už v příštím díle... XD.. Aloha a mír s Vámi XD

Pekelný anděl - 8 - Znovuzrození

*** Titivillus

Bitva byla v plném proudu. Se svým kopím jsem se oháněl na všechny strany a neustále pátral po mém lordovi. Plášť za mnou opisoval křivky, i když možná měl jednu či dvě zpoždění, holt jsem byl rychlejší než vlastní plášť. Nevzdával jsem se naděje, že se nakonec někde ukáže a bude hýřit vtipy, narážkami a nápady, jak uniknout papírování. Po mém boku se objevil Diablo. „Lorde Titivillusi! Vojáci mi řekli, že támhle,“ ukázal k vysokým skalám, „ucítili zvláštní energii.“

Dodatek autora:: 

Tááák po dlouhé době se zase něco ode mě objevuje (to víte, dovolená Laughing out loud ) ...

Titi, Cassi, Kasdeya i Cresil budou muset napnout všechny svaly a mozkové buňky, jestli budou chtít přežít tenhle masakr. Ke slovu se navíc přihlásí dávná krev a na povrch vyplují ztracené pravdy. Jedna záhada bude rozluštěna a na měsíční světlo se dostane jistý týpek, kterého by jste nechtěli potkat v zapadlé a temné uličce ... vlastně, vůbec ho nechcete potkat Wink A mezi Cassielem a Kasdeyou navíc vznikne nová neproniknutelná stěna.
Suma sumárum, tu bude víc vysvětlování než akce, ale i tak je to celkem nabyté Smile

Odraz Usagiho tváře: 5

[i]„Prosím, prosím, to bude bolet, proč mi to děláš?“ Nepříčetný pláč malého chlapce rozrážel ticho a i samotná jeho slova v něm zanikala.

Dodatek autora:: 

Páni, už pátý díl?... Vážně?.. No tomu nevěřím....
Laughing out loud ale počkejte Vy uličníci, ono Vám to skončí, až teď nastoupím do práce... XD a budete mít šlus..
Ne, ne.. jen bude vkládání povídek trochu omezené.. uvidíme, kolik budu mít času... válení doma skončilo..
V tomhle díle jsme stále - opakuji "stále" v tom jednou dni, kdy byl Usagi na terapii, kdy se setkal se Suzumem a teď Kioshiho slibované překvápko XD
těšte se.. samozřejmě nám to dá pohled do budoucna a budete se mít na co těšit Tongue
Snad se bude líbit, Vy barbaři.. Laughing out loud a komentujte, komentujte.. ať nezamrznu..
Dasty I.Harst

Pekelný anděl - 7 - ... a Zrada

*** Cassiel

„Nech toho! Přestaň! Prosím, dost!“ škemral jsem, žadonil, prosil, nic ho ale neobměkčilo. Pořád si hrál s mým tělem. Kalhoty jsem už měl dole a cítil jeho jazyk na vnitřní straně hýždí. Neustále mě utěšoval, ať se nebojím, že to bude dobré. Plakal jsem. Rukou mi přejížděl po vnější straně stehna. Druhou mě hladil po zadečku.

Dodatek autora:: 

Nejdřív se chci lidičky omluvit za pozdní update ^_^; Teď jsme se stěhovali a nějakou chvíli jsem byla i bez netu, takže se nedalo nikde rozumně psát Sad Doufám však, že vás postupující příběh a rekordní délka 18.5 stránky potěší. Další kapitola je už z části napsaná a dozvíte se tam spoustu věcí a odpovědi na některé ze svých otázek (a samozřejmě i nějaké přibudou Laughing out loud)

Warning: 18+

Odraz Usagiho tváře: 4

Za necelou půl hodinu od chvíle, kdy se rezavějící špička nože poprvé dotkla podlahy, už Usagi přenášel své vize na plátno. Nedaleký park byl místem, kam si vždy po terapii s doktorkou Natsumi chodíval oddechnout, popřemýšlet a vždy i něco stvořit. Pro něj to bylo kouzelné místo, jakoby ohrazené jiným časem, a dokonalým bezpečím, kam mohou jen lidé s dobrými úmysly. Bylo to zvláštní, takhle o tom smýšlet, avšak těchto několik set metrů zeleně pro něj představovalo dokonalé útočiště před realitou. V bytě vytáhl ze skříně dřevěný skládací stojan a natáhl plátno do rámu. Do parku to byla jen jedna zastávka metrem, většinou ovšem chodil pěšky a plánoval, co, jak, kde a jakým stylem dnes namaluje.

Dodatek autora:: 

Čtvrtý díl Usagiho....
Tak nějak k němu nemám co říct... je dlouhý, smutný, zajímavý a poznáme v něm někoho nového....
Omlouvám se čtenářům nejspíš za nepřehlednost textu, ale opravdu nebudu psát každou větu samostatně na řádek. Nezlobte se. Nepoužiju ani kurzívu v přímé řeci, protože tou obvykle vyznačuji minulé vzpomínky.
Buď to vydržíte a přečtete si to, nebo ne.... Tongue

Každopádně všem, kteří Usagiho čtou doporučuji si tento díl přečíst, je zlomový a určitě si v něm najdete to svoje. Děkuji čtenářům, doufám že ani teď Vás nezklamu, protože tuhle dávku textu si za Vaše komentáře skutečně zasloužíte. Díky
Vaše spisovatelka Dasty Ituriel Harst

Syndikovat obsah