VAROVÁNÍ:
Tato kapitola může způsobovat vnitřní krvácení, širokou škálu srdečních příhod, nebo nutnou potřebu přivodit si kóma opakovanými údery hlavou o desku stolu.
Autorka nenese žádnou právní zodpovědnost za váš stav po přečtení.
♪♫~La~la~la~la~la~♫♪
Tak varování bychom měli, teď k tomu zbytku. ♥
Na začátek bych chtěla říct, že jsem zřejmě průhledná jako izolepa, protože moje plány už asi před třemi kapitolami někdo odhalil. Pokoušela jsem se viníka zpětně dohledat, abych mu pořádně vynadala, ale nějak se mi to nepodařilo =D
Stalkování vás zřejmě bavit nepřestalo a proto si tu nenápadně udělám reklamu, kde mě můžete stalkovat dál. TADY <- můžete najít můj skromný blog s mou tvorbou. (<-Toto není podprahová reklama)
Ještě jsem chtěla zmínit, že tu pro vás mám další ilustraci ZDE! Doufám, že se vám bude líbit =D
Co víc dodat? Snad jen, že tohle je TA DLOUHO OČEKÁVANÁ DVANÁCTKA, KŇÁÁÁ! Kterou si zpětně ráda pročítám i já.
Znovu opakuji, že za vás nenesu zodpovědnost.
Za tuhle kapitolu mě sežerete zaživa =D
Těším se na komentáře, ať už budou jakéhokoliv rázu!
Já jsem tak zlá! ♥

Vaše škemrání dopadlo na úrodnou půdu. Ano, je to tak, jedenáctku přidávám ani ne 24 hodin po desítce.
Jak jsem měkká. Stydím se za sebe... ale což, konec sebelítosti a teď k věci. Poznámky se mi čím dál tím víc protahují, ale zjistila jsem, že vám to nevadí.
Naprosto jste mě šokovali rychlostí: Sparkie byl přidán ani ne dvě hodin a už u něj bylo sedm komentářů. A než jsem je stihla dočíst, byly tam další dva. O_O
Napadá mě jedno nevinné slovíčko: sta~lki~ng.... ne, že bych si stěžovala =D Tyhle komentáře mě vážně moc potěšily a nejen proto, že mi hned několikrát byla vyznána láska.
(Poznámka: Když mě budete třikrát denně krmit, jsem ochotná se k vám nastěhovat ♥)
Ale ke Sparkiemu: Nanami je díl od dílu větší ťulda, Homura se sice snaží tvářit jako drsňák, ale pomalu propadá jeho kouzlu (jako některé čtenářky) a ty dvě mrchny Mizuki a Meiko pijou krev komu můžou. Homura tu zrzavou pipku neměl vůbec zachraňovat...
Možná jste si všimli, že tohle je 11. díl... což znamená? Dávali jste ve škole pozor? Jaké číslo je po jedenáctce?
Hm? Hm?!
Ano, je to DVANÁCTKA! Takže pěkně čekejte ♥

Tadá! Venku zase prší a já se opět nudím.
Výsledek téhle rovnice je prostý: je tu další kapitola!
Víte, když sem Sparkieho dávám takhle po kapitolách, mám větší motivaci pokračovat v psaní a proto mi to jde tak rychle. Je to mnohem lepší, než si psát do šuplíčku a jednou za čas tím zahltit nejbližší kamarády, popřípadě čtenáře na blogu.
Tohle už je desátá kapitola! Desátá! Už jen dvě kapitoly a jsme u t dvanáctky, kterou tak vyhlížíte. Včera jsem jí posílala Giře a sixpounder na koštnutí. Sixpounder, jakožto neyaoistka, jí přežila, ale u Giry jsme si nebyly tak úplně jisté, jestli jsem ji čirou náhodou nerozbila. Naštěstí po dvaceti minutách mi napsala. Nazvala mě zasr*nou sadistkou a vyhrožovala mi bičem, jestli do 24 hodin nebude další kapitola. Pro dobrotu na žebrotu... nezdá se vám? =D
Ale já jsem tu kapitolu zvládla a teď mi na flashce odpočívá dokončená patnáctka a těší se na vás. ♥
Jinak: tohle je podle mého názoru taková odpočinkovější kapitola, na konci docela roztomilá. To musíte posoudi sami...
Takže, užijte si dekádu a pěkně zase komentujte, ať mám motivaci na další kapitoly ♥

Táák a je tu třetí kapitolka! ^^
Co v ní bude?? No, nechte se překvapit
Jinak opět děkuju všem, kteří mi napsali komentáře, které mě opravdu povzbudily a zároveň děkuju těm, kteří si tuto kravinu vůbec přečetli
No nic, pokuste si užít tuto kapitolku