Poezie
Vložil/a verous, 29. Květen 2012 - 19:47 O Andělech píši,
leč sama jím být nemohu.
Anděly kreslím,
však, tak vypadat nebudu.
Mít tak krásná, bílá, čistá křídla
bez poskvrny či hříchu,
Vložil/a verous, 31. Leden 2012 - 23:05 Vykročit dál,
bojím se já,
budoucnost není bál,
který ti svět přichystá.
Bojím se jít vpřed,
však kdo ne?
Nikdo nevyrazí hned,
popostrč mne.
Nejistota mě sžírá,
i nadšená jsem,
nic neumírá,
životem spolu jdem.
První krok nic není,
tak skoč vpřed po hlavě,
život se ti nezmění,
zvládneš to přec hravě.
Když nadšení, snahu i talent máš,
proč se nepředvést?
I když něco z toho neznáš,
nemusíš kanály lézt.
První krůček k budoucnu,
nese spoustu pocitů,
přece si na zadek nekecnu,
a nezměním se v necitu.
Tak pojď, vykroč už,
je čas,
na strach zakřič: „kuš,“
vždyť máš platný pas.
Vložil/a verous, 10. Leden 2012 - 17:21 Válka
Běží dál a střelba kolem,
kamení lítá horem i dolem.
Kulomet střílí nemilosrdný kůlky,
a dětské oči vidí lidské půlky.
Všude samá krev,
hrůza jako v pekle
Vložil/a verous, 2. Leden 2012 - 14:28 Poprvé po dlouhé době,
přišla jsem na podzim k sobě.
Nevědět, co se dělo – kde to jsem?
Snad křídla mi narostla,
klesla jsem na Zem.
Za oknem všechny barvy světa,
Vložil/a Genomikon, 31. Prosinec 2011 - 16:16
Čtveřice
Jednou jsem potkal zvláštní čtveřici,
co s úsměvem na líci
a otázkou ve tváři
ptaly se mne:
Co prý je hudba ptal se hluchý,
co prý je duha ptal se zas slepý
a němí chtěl vědět jak se naučit mluvit.
Na to jsem řekl bláznovy,
že to co hluchý neslyší, slepí nevidí a němí nemůže říct…
je tiché trápení jejich srdcí.
Ticho
Ticho bez člověka…
a člověk bez ticha…
hmm…
jedno druhé vylučuje,
a přece bez sebe být nemohou.
Poněvadž co by bylo ticho bez toho, jež ho vnímá,
a člověk bez chvilky uvolnění a klidu?
Dodatek autora::
Tyto úvahy jsem dal dohromady na požádání jedné profesorky od nás ze školy, jako vložky mezi vystoupeními mích spolužáků. Jeden den za mnou přišla, jestli bych na určité téma něco takového nenapsal, ale (vždy je nějaké ale =o)), že to potřebuje do dalšího dne hotové... vzal jsem to XD...
Další den pak bylo docela překvapení, když mě šoupla na jeviště abych si to ještě odrecitoval...
Vložil/a Lan - sama, 4. Září 2011 - 21:54 Ona je to vlastně polemika o kartách.
Ale i tak dokáže pohladit na duši.
A pod žebra vpálit kulku.
Kulku plnou žalu.
Utop se v slzách, pikový králi,
tví vojáci v polích padli,
a už se nezvednou,
a zatím co kárový král své vojáky chválí,
ne, tohle tví vojáci skutečně nezvládli,
ale než tvé dny navždy zešednou,
poslouchej mě chvíli, králi,
kdo poslal je do kruté války,
bez možnosti vítězství,
oni za tebe umírali,
a tys na to hleděl z dálky,
hleděls na to neštěstí,
Dodatek autora::
Nom, nom. Ono to není jen spisovatel, ono je to i básník!
Ale básník na značný houby, protože jí jdou pouze ta smutná díla. Inu, aspoň, že se povedou.
Takže, až to dočtete, přidejte se na Temnou stranu + sušenka zdarma!♥
Vložil/a Genomikon, 30. Srpen 2011 - 16:35 [center]
Válka?
Natáhni ruku,
zatni ji v pěst,
nenech si líbit,
co měl bys snést.
Vzepři se osudu,
no to se ví,
vždyť měl bys bojovat,
za city sví.
-
Dodatek autora::
Toto je taková rychlovka, sepsal jsem to doslova hned jak jsem dočetl poslední stránku knihy "Na západní frontě klid". Mimochodem úžasná kniha a to nejenom proto že má asi jen 70 stránek, kdo četl mě určitě chápe a kdo ne tak vřele doporučuju.
Je to komponované jako text k muzice, jelikož mi to jako samostatná báseň nepřišlo dostatečně kvalitní.
Vložil/a Alesn, 11. Srpen 2011 - 11:28
Vidím hospodu
a du si sednout ke stolu.
Dali mi otrávený pití
A těť se mi svět před očima třpytí.
Už si chystám hrob
sem s toho celá cvok.
A sakra
Dodatek autora::
Už je to trochu dýl co sem tohle napsala.No v každém případě ze mě básník nebude.Mě se toto moc líbí a doufám že vám se bude taky.
|