Povídky NEWS!

Zavřít dveře minulosti a otevřít ty od budoucnosti - 19.díl

Shin

Dodatek autora:: 

Tak jo, máme tu další dílek, tak snad se vám bude líbit.
Chtěla bych Vám poděkovat za komentíky i hodnocení.
Užijte si to a komentujte a hodnoťte dál...
kacenkas

Démonické lázně – Pramen 12 – Tunel

Hned jsem běžel do kuchyně. Dokkaebiové byli z mého ocasu unešeni a snažili se ho pořád chytit. Všem jsem se snažil nějak vysvětlit, že kvůli tomu jsem byl včera tak nesvůj. Udivilo je to, ale nijak se k tomu nevyjadřovali. Všichni jsme měli svých starostí víc než dost.
'Doufám, že z tohohle nic velikého nebude. Nechci nikomu přidělávat potíže.'
Tiše jsem myl nádobí.

Dodatek autora:: 

Dvanáctka je tady Laughing out loud konečně se dozvíme, co je to v tom tunelu u lázní a kam i vede. Pořádně se koukneme knězi na zub a zjistíme například jeho jméno a o chlapci bude prozrazeno několik zásadních informací. Lázně budou mít další přírůstek a Futachi si projde velkým šokem (skoro jí lituji). Inspirace nového démona přišla celkem náhle, ani už nevím z čeho ji mám. Lord bude muset také krotit hnědého draka (také zjistíme jeho rodiště a jméno).

Lord s chlapcem budou mít svoji chvilku a v další kapitole ji však mají mnohem lepší a roztomilejší Laughing out loud (ne, k 'akcičce' ještě nedojde, mám ji v plánu až mnohem později, ale bude stát za to - slibuji, vypiplám ji Laughing out loud).

Tentokrát je to sladkých 10 a kus stránky a konečně mám pocit, že se tam něco děje Laughing out loud příběh také obsahuje starý klišé vtip v novém kabátku a fakt jsem z něj nadšená Laughing out loud snad se vám bude taky líbit.

Tokyo Dome 1/2

„… Sorrow made you, sorrow made you, sorrow made you, YEAH…“ ozývalo se celou zkušebnou v Tokyo Dome.

Dodatek autora:: 

Tááákže.. Laughing out loud Laughing out loud teď píšu novou povídku, na pár UruxAoi.. dějem provází Aoi a půl je reálny a půl ne Laughing out loud takže, původně to mněla být jednorázovka, ale ještě ji nemám dopsanou, takže ji rozdelím Smile tady je první část a už chci jenom dodat:
1. Tahle celá povídka je věnovaná Dasty Harst, protože si ji osobně vyžádala Smile doufám, že se ti bude líbit Laughing out loud
2. nevím, kolik kapitol bude... možná 2 max. 3... uvidí se Laughing out loud
3. Popředu děkuju, když si to někdo z vás přečte Smile Laughing out loud
4.ENJOY Wink
S pozdravem, Shima Smile

Tajemství rasy 13

V úvodu bych chtěla zdůraznit, že postavy, které zde vystupují, nejsou mé, ale pouze vypůjčené od autorky Vampire Knight, Matsuri Hino.

Dodatek autora:: 

Ahoj všichni!
Po počátečním nezdaru s vložením tohoto dílu se mi to přeci jen podařilo. Vyzkoušela jsem všechno možné, otravovala Selinu i jiné, kterým se tímto omlouvám Smile , až jsem na to nakonec přišla. Nelekejte se prosím volného řádku zhruba tak v polovině příběhu - nic tam nechybí - ale je nutný k přerušení dlouhého souvislého textu, aby se díl zobrazil tak jak jej vydíte.
Všem děkuji za trpělivost a podporu a nyní se konečně pojďme společně ponořit do světa fantazie Smile
Bavte se!!!

Winter evening

Achhhh. Vdychl jsem, když jsem se ponořil do vany s horkou vodou. V tomto zimním období, kdy mrzne, až praští a padá to bílé chmýří, není nic lepšího. Pustil jsem si své oblíbené cédéčko a začal jsem relaxovat. Dnes jsem totiž byl s kámoškama na hokejovém tréninku a to mě úplně vyčerpalo.

Dodatek autora:: 

Tuhle povídku jsem napsala pro jednoho kamaráda a získala jsem od něj svolení ji sem vložit.
Pořád jsem sice v začátcích, ale doufám, že se bude líbit. Shy

Hurikán 9

9. Nežij minulostí

„Slečno,“ zalistoval v papírech a pak se podíval nazpět na dívku, „Annie. Mohu Vám tak říkat?“

Dodatek autora:: 

Tak... je tady další kapitolka k povídce - Hurikán. Trochu se budeme věnovat sestře Jesse, jeho svatbě a taky trochu odhalíme z minulosti naší nynější klíčové postavě - Polákovi. Teď to bude hlavní záporná postava, i když....
PS: Psala jsem, psala...horko těžko čtyři stránky a pak se podívám a ono... je tam naráz stránek šest. O ničem.

Umění lásky 07

Když mě Sam konečně pustila, vzpomněl jsem si na to, co jsem chtěl říct. „Fajn tak co kdyby si zůstala u nás, táta není doma a jeden pokoj máme stejně volný,“ navrhl jsem jí.

Dodatek autora:: 

Tak je tady další díl. Chtěla jsem ho přidat už o víkendu, ale vyskytli se nečekané komplikace, takže o víkendu času moc nebylo. Moc děkuju za komentáře a přeji hezké čtení Smile

Červený kód: Lucifer! 3

Toby bol od prírody pokojný a veselý človek. Nevyhľadával problémy a ak sa náhodou nejaký vyskytol, snažil sa ho čo najrýchlejšie urovnať.

Dodatek autora:: 

Tak sa nám to pekne vyvíja. Postavy pribúdajú, páriky sa rysujú... Možno si už dokonca myslíte, že tušíte, kto s kým napokon skončí. Milé dámy, prosím, Cool radšej si všetko na čo ste doteraz prišli, vyhoďte z hlavy, lebo vás ubezpečujem, že tak to nebude. Big smile Musíte sa nechať prekvapiť a hlavne nehádajte, lebo ja to aj tak všetko vymyslím úplne inak.

Pravdivý príbeh Harryho Pottera

Bol raz jeden chlapec s čiernymi vlasmi, zelenými očami, okuliarmi a jazvou v strede čela - áno je to on Harry Potter!

Dodatek autora:: 

Tak a takto to vyzerá, keď dostanete domácu úlohu zo slovenčiny. Teda aspoň u mňa Tongue . Je to beletizovaný životopis na tému : Môj známy neznámy. Trošku som pozmenila pôvodný príbeh. Je to len také kratšie dielko na rozšírenie obzorov a verím, že po prečítaní mi dáte za pravdu, že aj takto sa to mohlo udiať Smile Enjoy

Rozhodnutí hlasu srdce 1#

„Pospěš si!“ volal přede mnou, div mi nedrtil ruku.
„Já, já už nemůžu,“ ufňukaným tónem jsem za ním beznadějně klusala a snažila se vyhnout všem lidem, které on bez problému obcházel. Na sekundu se zastavil a to jen, aby lépe propletl svoje prsty a mými a mohl mě za sebou silněji táhnout.
„Jak nepřidáš do kroku, tak si tě tu přehodím přes rameno a poběžím s tebou.“ Jeho hluboký pronikavý a vždy kouzelný hlas byl mojí snad největší slabostí. Tedy až po černočerných očí a stejně tak černých, ale trochu vlnitých kadeří, které při slunečních paprsků volali po čokoládových odstínech.
„Já - se – fakt - snažím,“ vysoukala jsem ze sebe skrz několik nádechů. „málo,“ odfknl z plných narůžovělých rtů.
Pravá a levá noha v levných černobílých trampkách se snažili dohnat jeho ´´SUPRA SHOES´´ s černé kůže, které ladili k užším černým riflím a falšovaném značkovém saku pod kterým měl bíle tričko.
„A kam mě to vlastně vedeš?“ Způsob, jakým jsem byla schopna odpovídat, by se dal přirovnat k psovi, který právě doběhl psí závody.
„Překvapení,“ otočil se za běhu tváří ke mně a velmi mile se usmál, byl to ten úsměv, co snad za těch jeho dvacet tři let nikdo neviděl. No, ono se to tak ani nedá říct, když ho vlastně znám pořád krátkou dobu. Ale i tak už hodně přeskakuji.
„Miyo, já tě varuji, pohni sebou,“ opravdu nevím kam tak žene, ale jeho tón v hlase zněl opravdu natěšený a nervózní. Ale ne teď už vážně…

Dodatek autora:: 

Tak nový příběh o mladé dívce Miya, její zajímavé minulosti a lidech, v kterých konečně našla něco, co ji vždy chybělo. Ochotu, porozumění, přátelé a třeba i něco víc.

Len bozk? Tak to určite!

„Anoo~... Senpai? Ja...Ťa...v skutočnosti...m-milujem!“ povedal hlavný gitarista svojmu staršiemu kolegovi.
„Uru...? Ty...?“

Dodatek autora:: 

Trochu som sa cez týždeň nudila a v škole na jednej z voľných hodín som stvorila túto kratučkú jednorázovku. Je to poviedka na jednu J-rockovú skupitnu The GazettE, ktorú som začala počúvať a aj celkovo milovať tak asi pred dvoma mesiacmi (ak nie ešte skôr). Úplne sa mi dostali pod kožu! A tak som skúsila napísať na môj obľúbený pár Aoi X Uruha poviedku. A dopadlo to takto. Tak teraz neviem, či sa mám radovať, alebo sa ísť skôr niekam hodne ďaleko zahrabať! To už posúďte sami.
Budem rada za každý komentár, ktorý od Vás dostanem. Či už to bude chvála, alebo kritiky. Veď chybami sa človek učí.
P.S.: Je mi naozaj veľmi ľúto, ak som niekomu zničila jeho pohľad na týchto dvoch. Ale ja si ich predstavujem takto!

Dvojsrdcí: část 6 Jedno srdce

Víte, možná, že někde hluboko v sobě sem tenkrát tušil, co se stane. Někde uvnitř, u srdce sem to asi věděl. Možná bych to i poznal, kdyby byl čas přemejšlet, ale ten bohužel nebyl.

Dodatek autora:: 

Prosím.... je tady dlouho očekávaný závěr...
S Lugnasadh máme velice rozdílné názory na konce, protože tenhle se mi zdá - šťastný.. Smile
Posuďte sami...
Fan art: http://www.anime-manga.cz/samael-dvojsrdci ... moc Děkuji Lugnasadh Smile :) ^^
Abych povídku v závěru zhodnotila. Zprvu se mi psala dobře, měla jsem tolik plánů, tolok možných variant, jak ji napsat i rozvinout příběh. Ovšem... nečetlo ji tolik lidí, jak bych si přála a možná i opadlo nadšení, které jsem zpočátku měla. Nevím. Gabriela jsem si zamilovala (jsem blázen do uke) a snad proto, že jsem byla (v ich formě) Sanosukem, jsem psala často ze sebe, často jak se mi to hodilo. Jejich milování považuji za nejkrásnější scénu vůbec...
Končí to takto, je to konec hořký a možná štiplavý na jazyku, ale je v něm příslib. Příslib něčeho lepšího, hezčího a snad i trvalejšího, než ubohé lidské bytí... život je podle mě na takovou lásku příliš krátký... oni si zaslouží víc, než roky... Gabriel a Sanosuke si zaslouží věčnost spolu.. a tak jsem jí dala... Miluji vás, Gabrieli a Sanosuke *jemně se usmívá a pošle jim vzdušný polibek...*

Drazí čtenáři,
vzhledem k tomu, že tohle je už můj předposlední post sem na stránky, tak bych Vám všem, chtěla moc a moc poděkovat. Vaše reakce k minulému dílu Dvojsrdcí mne skutečně zahřála u srdce. Jste skvělý a mám vás opravdu moc ráda. Vážně jste mi hodně pomohli, za dobu, co sem píšu a díky vám jsem mohla prožívat pocity slávy a radosti, kdy jste nedočkavě vyhlíželi další díl, nebo jen jednorázovku ode mě, zač jsem vám moc vděčná. Každý autor by si měl zažít to, co jste dali vy mně a jak ráda jsem pro vás psala, když jsem se dočkala tak krásné odezvy od vás. Bylo to nádherné, opravdu nádherné...
Tímto bych vás ještě chtěla požádat... komentujte texty, které čtete. Jakékoliv texty. Ať se vám líbí nebo ne. Váš názor je pro autora skutečně důležitý, váží si ho a opravdu se snaží zlepšovat. Nešetřte kritikou ani chválou. Z pisálka dělejí spisovatele jeho čtenáři... pamatujte.
Loučím se s vámi - snad na nějakou dobu - a věřte, že mi bude smutno. Bude mi smutno a budu vzpomínat, kolik jste toho pro mne udělali. Doufejte a já budu doufat také, že se zde u nějaké mé povídky zase shledáme.
Jinak sem budu chodit, budu vás číst a budu vás komentovat...
Ještě jednou moc děkuji za veškorou vaši podporu. Budu se pro vás snažit zlepšit a naučit se být skutečným spisovatelem...

P.S: Zde mne najdete... zde žiji... www.krvavimotyli.nolimit.cz

Démonické lázně – Pramen 11 – Než padne drak (část třetí - závěr)

„Jdeme.“ řekl pevným hlasem.
Zvedl jsem se a následoval ho ven. Knězi nic neřekl, jen zavřel dveře.
Cesta probíhala v tichosti, slunce ozařovalo první ranní rosu. V hlavě jsem měl úplně prázdno, na nic jsem nemyslel, vše zaplňovala hrůza a strach.

Dodatek autora:: 

Rozuzlení dračí mini-série je tady Smile Tentokrát se doplní démonopedie, budou předneseny zásadní otázky a to je asi tak všechno XD ... Moc se toho asi nestane, ale i tak je to podle mě zajímavá část Laughing out loud

Sparkless: Double Bang - Kapitola 4.

„Ale no tak, Rits!“
„Meg, nech toho! Kiyoteru, řekni jí ať toho nechá!“
„Kiyoteru, řekneš jedno slovo a jsi mrtvý muž!“
„Já se do téhle konverzace odmítám zapojit!“
„Proč?!“
„Mohlo by mě to stát život!“

Dodatek autora:: 

Čauky mňauky, přináším vám čtvrtou kapitolu Double Bangu.
Pomalu se nám rozplývá vidina dokonalé, idilické domácnosti, kde jediný problém je Ritsučina nejistota ohledně Hibikiho. Kdepak.
Homura má menší problém. Víte, zjistila jsem, že mě nebaví psát, když mají hlavní hrdinové dokonalý, fungující vztah. Takže jim to trochu pocucháme.
Zápletka se nám tročku načrtává, ale pořád nevím jistě, jak se to všechno vyvine. Navíc se bojím, že v dalších kapitolách bdue nějaký spoiler na Marionette, takže budu asi přidávat spíš tu, než Sparkieho.
Užijte si kapitolku a já se vrátím zase za týden =3

Marionette - Kapitola 23.

>Marionette< Kanako mě vydírala, že to řekne všem ve škole, ale to by mi nevadilo, vzhledem k tomu, že to už Hibari a Madarame věděli.
>Helois< Takže problém byl v tom, že by to řekla vašim.
>Marionette< Jedna věc je to říct kámošům, jiná zdroji příjmů.
>Helois< Kdyby tě tak slyšeli.
>Marionette< A navíc tady pořád byla Kamishiro.
>Helois< Copak? Nelíbila se ti představa zlomeného nosánku?

Dodatek autora:: 

Tak, tohle byla asi ta nejdelší pauza, co jsem v přidávání kapitol měla. Celý týden. Bohužel, další bude stejně velká, protože odjíždím na lyžák do Rakouska a tak aby vám to nebylo líto, přidám vám hned dvě kapitoly: Jednu Marionette a druhou Sparkieho DB, takže budete mít dvojnásobnou dávku emocí =D =D
Co říct k téhle kapitole? Konečné střetnutí Remyho kamarádů a Shimejiho a nějaké to tulení.
A zjištění, že Remyuu by mohl hrát americký fotbal =3
Tahle kapitola byla psaná trochu v pressu, protože jsem byla nahuštěná inspirací a bála se, že mi každou chvílí dojde. Takže to bylo honem, honem, dokud múza líbá =D Bohužel, už zase došla, takže budu muset sbírat inspiraci na horách...
No, nebudu se tu dnes moc rozepisovat, ještě na mě čeká DB a tam budou další poznámky... takže si užijte kapitolu a uvidíme se za týden =3