"To se mi snad zdá," řekl překvapeně Naruto. "Kakashi-sensei je tu včas."
Kakashi na to nijak nereagoval. Jen se na ně podíval, lehce pokrčil rameny a uklidil si knížku, kterou četl.

Uplynuly již tři týdny od doby, co tým Kakashi přivedl těžce raněného Ashitaku do Konohy. Za tu dobu si mohla Tsunade všimnout, že se celkem rychle spřátelil s Narutem a Hinatou.

Naruto, Sakura a Kakashi se vraceli z dalšího nepovedeného lovu na Sasukeho. Najednou zaslechli zvuky boje. Bez přemýšlení se okamžitě vydali tím směrem, aby zjistili, oč jde.

„Sasuke?“ Zaznělo jediné jméno temným prostorem jeskyně a oslovený se otočil za známým hadím hlasem. Povzdychl si, právě teď na něj neměl náladu. Přišel si jen pro jídlo a ne se vykecávat. Spěchal zase zpátky za „Tobim“, přestože mu ránu zašil, aby již nekrvácela, tak zjistil, že je s ním rád. Nechápal, proč Orochimaru považuje toho chlapce za zaostalého, když se s ním dalo celkem rozumně vyjít. Jo, byl to ťulpas, ale svým způsobem roztomilý. Zatím neměl potřebu ho týrat, nebo jej znovu znásilňovat, to všechno přijde, až ho jeho hračka zase omrzí.