EmO LoVe 002

„ No tak jo…“ řekl a odešel. Za chvíli stál se dveřích Markok a já jsem si zrovna oblíkala minišaty (černorůžové)
„ Ahoj LoLo…“
„ Ahoj MaRkO… TO jsme se dlouho neviděli co?“
„ Jo to jo… Půjdeme ven?“
„ Jo jasně… Jen si vezmu foťák a můžeme vyrazit.“ … MaRkO jen kývl na souhlas… Za chvíli jsme byly venku a šly jsme se projít.
„ Ahoj LoLo.“ řekla Lucka a Michala (blbé barbíny, které nemám ráda, ale jsem na ně slušná)…
„ Ahoj…“ odpověděla jsem a chtěla jsem pokračovat, jenže mne Michala chytila za ruku tak, že jsem sykla bolestí
„ Ach promiň, neublížila jsem ti?“
„ Ne, ale pusť mne.“ řekla jsem, ale ona mne nepustila, MaRkO mi chtěl pamost, ale já jsem ho zadržela druhou rukou
„ Míšo?“ Lucie
„ Co je?“
„ Podívej, kdo jde, to je FOX..“ řekla Lucie a Michala mne v ten moment pustila a já jsem vzala Markoka za ruku a spolu jsme začaly utíkat. Po chvíli, když už nebyly v dohledu jsme zpomalily a šly normální chůzí, dorazily jsme až k Panoramě vedle bylo dětské hřiště “Loď“, tak jsme se šly podívat jestli tam někdo je, že by jsme si udělaly pár společných fotešek.
„ Nikdo tu není.“ řekla jsem a táhla MaRkA na hřiště. Začaly jsme se spolu fotit a asi za půl hodiny jsme měly nafoceno 100fotek.
„ Nezajdeme se někde napít?“ MaRkO
„ Jo můžem…“ řekla jsem a sklouzla se na klouzačce…. Sedly jsme si do cukrárny a daly si colu… Celou dobu jsme si povídaly, pomalu jsme se chystaly k odchodu.
„ Dáme si zmrzku na cestu?“ řekla jsem
„ Jo, jakou si dáš?“
„ Hmmm… Asi jahodovou… A ty?“
„ Čokoládovou.“ Marko. Koupily jsme si zmrzlinu a šly pomalu domů
„ Máš tu zmrzinu…“ řekla jsem a utřela mu špičku nosu od zmrziny
„ Ty tu máš taky zmrzlinu…“
„ Kde?“ zeptala jsem se. Marko mi lehce potřel líčko zmrzlinou
„ Tak to si slízneš…“ řekla jsem a Marko se ke mne naklonil
„ Co to děláš??“
„ Řekla jsi, že si to mám slízat…“ řekl a slízl si zmrzlinu z mého líčka. Bylo už pomalu 19:00 a my jsme se ještě sekly v parku před barákem.
„ Znáš ještě nějaké Emaře?“ Marko
„ Znám, ale bydlí v Praze…“
„ A jsou takový jako ty?“
„ Jak to myslíš?“
„ Milý a zábavní.“
„ Mno ani ne, ale jsou jediní, kteří mi aspoň trochu rozumí…“
„ A co já?“ řekne trochu nafučeně Marko, ale myslí to ze srandy, já to vím, postavím se k němu a dám mu malou pusu na líčko.
„ To bylo za co??
„ Za to, že jsi tu semnou a za to, že jsi tak hodný.“řeknu a usměju se, Marko se na mne podívá a zeptá se mne
„ Bereš mne jako kamaráda, nebo jako něco víc?“, místo odpovědi ho políbím, on mi moje polibky oplácí. Po chvíli se musíme od sebe odtrhnout, abychom se mohly nadechnout.
„ Miluju tě…“ pošeptá mi do ucha a políbí mne, já se od něj na chvíli odtrhnu a řeknu
„ Já tebe taky.“ Jen jsem to dořekla a zase se mi vpil do mých rtů já mu jeho polibky vracím a hraju si s jeho vlasy… Stály jsme tam asi dvacet minut a pak jsme šly domů. Před dveřmi se rozloučíme a věnujeme si polibek na dobrou noc. Odemknu dveře a vejdu do bytu. V předsíni potkám otce
„ Co se ti stalo?“ valí na mne oči
„ Nic. Coby se mi mělo stát?“
„ Mno jen, že se usmíváš a ty se vůbec neusmíváš.“
„ Hmmm…“
„ Je v tom ten kluk co pro tebe dneska přišel?“
„ Jo.“ Odpovím a zavřu za sebou dveře od pokoje. Jdu se osprchovat a pak lehnout, pomalu už usínám, když v tom mi příjde SMS
- Beruško moje, pojď prosím ke dveřím…
hned vstanu a jdu ke dveřím, otevřu je a hned dám Markovi polibek, nestačil mi ani nic říct. Po chvíli jsme se od sebe odtrhneme, abychom se mohly, nadechnou
„ Chyběla si mi.“
„ Ty mi taky.“ Řeknu a zase se začneme líbat
„ Nechceš u mne přespat?“
„ Rád bych, ale co tvoji rodiče?
„ Nic..“ řeknu a zatáhnu ho ke mne do pokoje
„ Máš pěkný pokoj.“ Řekne, když vejdeme do mého pokoje
„ Díky. Mám něco pustit?“
„ Jo.“ odpověděl a já jsem pustila Green Day. Sedly jsme si na postel, chvíli jsme si povídaly a pok jsme se začaly se líbat. Pomalu mne položil na postel. Dlouho jsme se spolu mazlily a pak jsme usly v objetí. Ráno se Marko vzbudil jako první a díval se na mne já jsem jeho pohled vycítila a pomalu otevřela oči.
„ Dobré ráno miláčku.“ řekl a věnoval mi sladký polibek
„ Ahoj… Kolik je hodin?“
„ Je 5:30.“
„ Ach jo, to už je tolik? Mne se dneska nikam nechce.“ řekla jsem a schovala se pod peřinu
„ Zlato, no tak vstávej.“
„ No jo už jdu.“ Vstala jsem a šla do kuchyně udělat snídani. Donesla jsem snídani do pokoje, s Markokem jsme se nasnídaly a pak musel jít domů, aby se mohl obléct a upravit do školy.Já jsem šla do koupelny udělala jsem si ranní hygienu a pak sem se šla obléct do černých šatů s krajkami, namalovala se a upravila jsem si vlasy, pak jsem si šla do kuchyně pro pití, obula jsem si černé žabky s bílými lebkami , když jsem otevřela stál u nich Marko a opíral se o zeď vypadal dobře........
Přitáhl si mne k sobě a dal mi něžný polibek, šly jsme na tramvaj moc dlouho jsme tam nemusely čekat, nastoupily jsme a bylo volné už jenom jedno místo k sezení, Marko si sedl a stáhl mne na sebe. Celou cestu jsme si povídaly sem tam jsme si daly pusu a ani jsme si neuvědomily, že už budeme vystupovat.
„ Ach jo, už musíme vystoupit, mne se do té školy vůbec nechce.“ povzdechla jsem si
„ Mne se taky nechce, ale kdybychom tam nešly, tak bychom z toho měly problém.“ Sladce se na mne usměje a já mu úsměv vrátím. Šly jsme pomalým krokem de škole, tam na nás všichni civěly, docela mne to štvalo, ale nechala jsem to tak. Marko mne vzal za ruku, vešly jsme do třídy. Všichni na nás zase civěly a pořád si něco šuškaly. Oba jsme rychle zapluly do lavice vytáhly jsme si věci na první hodinu. Dívala jsem se neznámo kam z okna, ani jsem nepostřehla, že na mne Markok mluví.
„ Zlatíčko, vnímáš mne?“
Když jsem pořád nereagovala tak mi dal Markok krásný polibek, který mne probudil, začala jsem mu polibky oplácet, všichni na nás zase civěly a učitelka, která právě vešla do třídy
„ Petře, Jeny nemohly byste si to nechat na přestávku, teď je hodina jestli jste si toho nevšimly.“
„ Omlouvám se.“ Začala jsem se červenat a smát, podívala jsem se na Markoka a ten se taky trochu červenal a smál se semnou. Celou hodinu jsem byla mimo. Konečně zazvonilo, Markok se na mne otočil a dal mi sladkou pusu, jenže mne to nestačilo, chytila jsem ho za triko, přitáhla si ho k sobě a začala ho vášnivě líbat on neváhal a polibky mi vracel. Všichni se na nás dívaly, ale mne to bylo jedno beztak záviděly, že jsme spolu tak šťastní.

_ - _-_-_-_-_-_-__________________ PŘÍTOMNOST _____________________-_-_-_-_-_-_-_-
Krásné čtyři roky jsme byly spolu, ale osud nám nedovolil, abychom byly spolu navždy. Před měsícem, když jsme jely z koncertu “Green day“ , do nás naboural nějaký opylí řidič, který jel na červenou, já jsem to přežila,ale Markok to nepřežil. Můj život už nemá cenu.
„ Kéž bych tak mohla být s tebou, MILUJI TĚ!!“ řekla jsem svoje poslední slova a naposledy se nadechla
„ Zlatíčko, proč jsi to udělala?“ zeptal se mne zmatený Markok a objal mne tak jako kdyby mne už nikdy nemohl obejmout.
„ Protože jsem nemohla žít bez tebe.“ Usmála jsem se na něj a on mi usměv oplatil, chytil mou tvář do svých dlaní a něžně mne políbil.
„ Miluju tě.“ Pošeptal mne do ouška
„ Já tebe taky.“ znovu jsme se políbily a oba jsme byly šťastní

THE END EmO LoVe