Za všechno může ona 3 - Nikdy neříkej nikdy

3. NIKDY NEŘÍKEJ NIDY

Nezumi
Čuměl jsem jak puk. Proč jsem měl kufry venku? A proč můj klíč nepasoval? Zkusil jsem zaklepat na dveře. Otevřela mi úplně rudá Yuuki.
„Co se děje, miláčku? Trochu jsem se zdržel s klukama na bowlingu, ale to přeci není důvod mi balit.“ Zkoušel jsem se z toho vykroutit. Nevěnovala mi jediný pohled, pouze mi podala obálku, pronesla prosté „Sbohem.“ a zabouchla dveře. Nevěřícně jsem koukal střídavě na dveře a na obálku. Byly v ní fotky. Trochu jsem ztuhl, když jsem je viděl. Bylo na nich zachyceno vše! To jak projíždim pr*elku Harukimu snad ve všech polohách. Ale koruna na konec byl ten bloďáček z dnešní noci, byl tam taky. Na poslední fotce byl vzkaz:
´Děkuji, nikdy jsem si to tak neužil jako dnes v noci, sestra měla dobrého přítele. Pokud to chceš někdy zopakovat, je tu můj telefon. S láskou Rin.´ Rin, zavrčel jsem. Tys mi teda zavařil. Tak ona mě nechala sledovat a dokonce na mě nasadila vlastního bratra? Ženy se opravdu nemají podceňovat. Zavolal jsem Harukimu a doslova se k nemu nasychroval. No přeci někde jsem bydlet musel..

Yuuki
Nikdy jsem si nemyslela, že by toho byl schopen, ale po tom, co mi Rin donesl všechny ty fotky jsem se neudržela. Nikdy bych nevěřila, že je možné takhle rychle balit. Stalo se. Nikdy ho nechci vidět. Radši to zkusím na toho klučinu z druhého oddělení. Je sice mladší, ale vůbec nevypadá zle, zřejmě bývalý sportovec. Ty oči chci zkrotit. Jak jen že se jmenoval? Sayuri mi to říkala..eeee… Ryuuji, jo to je ono! Můj příští cíl.

Ryuuji
Dnes musím dojet s tou Chidori na tu veterinu, sakra, nemůžu najít ten průkaz. Chidori kouká nevinně. „Tak se přiznej ty mrcho, kams ho dala?“ Zkusím to na ní. Kupodivu kočka zaleze pod postel a když vyleze, táhne očkovací průkaz. Budu se pod tu postel muset podívat, už je tam všechno možné. Poslední dobou mám myšlenky jinde, ta samota mi leze na mozek. Zdají se m sny, které se mi nezdály od puberty. Jen tam nejsem vybíravý jestli holky nebo kluci, nechápu co se to se mnou děje. Na rtech mě stále pálí ten pocit polibku, byl tak horký.. Asi si zasloužím studenou sprchu. Chytil jsem protestující kočku a jel na veterinu. Jen mi otevřel dveře, zaujala mě vůně. Takhle to u lékaře nevoní. To voní ON!

Nezumi
Zvonil pacient. Otevřel jsem mu a doslova zkameněl. Stál tam on a ta černá kočička, Chidori. Zatočil se mi svět, když jsem se podíval na jeho rty. Můj rozkrok reagoval také, ale ne viditelně, naštěstí. Ošetřil jsem kočku a přebral od něj peníze. Letmo jsem se ho dotkl. Neměl jsem to dělat, tělem mi projel blesk, aniž bych si to uvědomil, držel jsem ho v náručí a voněl k němu. Ta vůně byla nepředstavitelná, chtěl jsem a chtěl jsem všechno.

Ryuuji
Při předávání peněz po mě skočil, lekl jsem se až jsem upustil Chidu. Cítil jsem divné mravenčení v celém těle. Nemožné, objímá mě chlap a já reaguju jak šokovaná školačka. Viděl jsem, jak se jeho rty přibližují k mým. Zpanikařil jsem a odrazil ho od sebe, druhou vzal o zeď. Díval se na mě trochu ublíženě a v očích měl něco, co jsem nedokázal určit. Nemohl jsem se ani hnout, jen sledovat jeho oči. Pomalu vstal, aniž by přerušil oční kontakt a začal se ke mně opět přibližovat. Nepohnul jsem ani brvou, byl jsem v šoku, ty oči mě držely na místě. Olízl si rty. Krásné červené rty, které volali přímo mě. Stále jsem ty oči sledovat, takhle hluboké hnědé oči snad ani nejsou normální. Než mi to vše proběhlo hlavou, byl přímo přede mnou. Jeho vlasy mě polechtali na bradě, byl menší než já. Ale barvu jakou měl on, tak černou.. Než jsem stihl domyslet, naše rty splynuly. Jen položil jeho na moje, ale ten pocit mi projel celým tělem, trochu pootevřel rty a přejel jazykem po mých. Šokem jsem zalapal po dechu a rty pootevřel. Bylo to pro něj jak signál aby zaútočil vším, co měl.

Chidori
Naprosto netuším co se děje, ale ve vzduchu nic zlého není. Páníček mě upusti. Nevadí, ozkouším to škrabadlo, doma ho nemám a tohle je jedinečná příležitost.

Nezumi
Jako bych z dálky viděl svoje tělo, ale neovládal ho. Mysl se mi pročistila ve chvíli, kdy on pootevřel své rty. Bylo to jak výstřel z pistole, chytil jsem ho oběma rukama a plenil jeho ústa, nevynechal jsem ani kousíček, naše jazyky hrály nespoutaný tanec. Byly tak medové. Vzpoměl jsem si na ten bar, byly stejné! Zarazil jsem se a poodstoupil. On měl oči zavřené a tváře červené. Jako by čekal.

Ryuuji
Nic. Přestal. Pomalu sem otevřel oči abych je v příštím okamžiku vytřeštil. Doktor stál přede mnou a prohlížel si mě. Přišlo mi to jako deja vu. Jako blesk to do mě uhodilo.
„Ty! To tys v tom baru..,“ vykoktal jsem kus souvislé věty.

Nezumi
„Ty! To tys v tom baru..,“ proletěla mi tělem ta věta. Tak to byl on. Moje přání se splnilo. Než jsem stačil začít jásat, přiletěl mi takovej hák, že jsem byl rád, že můj chrup ustál tu ránu. Otočil se, chytil kočku a odešel.

Chidori
Něco explodovalo ve vzduchu, bylo cítit napětí. Objevil se páníček, sundal mě ze škrabadla a než sem mrkla, byli jsme venku. Sbohem, úžasný škrabadlo, já se vrátím a to brzy.

Nezumi
Jen co cvakly dveře, můj pohled sklouzl na stůl kde ležela jeho peněženka. Ještě se uvidíme, Ryuuji…

Ryuuji
Tak byl to on, ten bastard z baru! Snad nikdy sem nebyl takhle vytočenej. Chidori vedle mě seděla i bez postroje do auta a vypadala sklesle.
„Koupím ti něco dobrého, jo?“ Pohladil jsem ten svůj černej poklad a zastavil u večerky. Vybral jsem jí gourmet konzervu a zjistil, že nemám peněženku. Kde jsem jí měl naposled? Na veterině! Musím se pro ní vrátit..

Chidori
Vracíme se na veterinu..Škrabadlo, už jedůů….