Sprchy ( Kapitola třetí )

"Přece to nebudeme dělat tady v té špíně," řekl Shino a rozhlédl se po tmavé koupelně. Řekl to schválně aby Yoshiho v Hachiho očích srazil.
"Půjdeme ke mě do bytu, běžte se obléct."
Chlapci kývli a ruku v ruce odešli do šaten. Pomalu bez jediného slova se oblékli a chystali se k odchodu.
"Neboj se maličký, když se ti něco nebude líbit křič a já mu ukážu čí jsi."
"Miluji tě," řekl Hachi, políbil ho a zavřel za nimi dveře.
Vyšli před školní budovy a rozhlíželi se po učiteli. První ho spatřil Yoshi. Opíral se o nedaleké Porshe a kouřil levnou cigaretu. Když si jich všiml odhodil nedopalek a pokynul jim aby si šli nasednout. Yoshi objal Hachiho kolem pasu a vydali se na cestu do pekel.
Nastoupili do luxusního auta a nikdo nepromluvil ani slovo dokud nedojeli do čtvrti Harajuku kde měl učitel byt. Tiše vystoupili a ve světle lamp přeběhli ulici a skryli se ve stínu temné chodby. Ten kdo by je pozoroval by si o nich jistě nepomyslel nic špatného. Klíčky zachrastili v zámku a světlo se rozsvítilo. Muži vstoupili do bytu a Shino je poslal do obýváku.
"Kávu nebo čaj?"
Hachi se už už nadechoval, ale Yoshi se prudce postavil a drze Shina okřikl.
"Ty jeden perverzáku na co si to tady hraješ? Kdo se zajímá o tvý kafe? Chtěl si nás tak teď si nehraj na obyčejného milého hostitele! Buďto se to stane hned nebo odcházíme!"
"Omyl drahý, tebe nikdo nechtěl, můžeš odejít. Navíc po tomhle tvém výstupu o tebe nemá nikdo zájem už vůbec. Odejdi a malého mi tu nech."
"To nikdy! Bůh ví co by si mi s ním udělal a jestli by to vůbec přežil!"
"Bojíš se o něj oprávněně nemám s ním hezké plány, pokud tě to ale tak zajímá, můžeš se dívat," řekl falešným hlasem a zasmál se. Yoshi vytřeštil oči a Hachi se k němu přitiskl. Shino se stále smál a luskl prsty. Dveře se rozletěli v tomto dnu už asi po sto padesáté a v nich stanuli silní muži z ochranky jenž potkali, když vcházeli do bytu. Popadli Yoshiho, násilím ho odtrhli od Hachiho a svázali ho. Aby nemohl křičet vložili mu do úst roubík a hrubě ho natlačili do kouta odkud měl krásný výhled na zbytek pokoje. Pokoušel se vysvobodit z těch provazů aby se mohl vrhnout na Shina a zachránit malého jehož oči nabyli velikosti tenisových míču kvůli právě prožívanému strachu. Shino se na něj vrhl, ruce mu skroutil za zády a vrazil mu jazyk do krku. Hachi neměl sílu se bránit tak tam jen ležel a pokoušel se nekřičt bolestí jenž svazovala celé jeho tělo. Shino ho zavalil svou svalnatou postavou, na kterou nebyl Hachi vůbec zvyklí a drtil ho v pevném objetí rukou i nohou.
"Koukej být aktivní a dělat mi dobře jinak špatně skončíš!" zařval na Hachiho, když se mu ani po několikaminutovém nátlaku nedostávalo žádné odezvy. Hachi zakroutil hlavou, nedovolí aby to dopadlo jako v těch sprchách. Neměl se tam vůbec vracet, neměl s tímhle souhlasit a nemusel by nyní tolik trpět. Největší bolet mu však způsoboval pohled na svého svázaného milence. Yoshi se zmítal pod tlakem provazů a pokoušel se ze sebe dostat alespoň nějaký zvuk. Bohužel mu to nešlo - byli v pasti.
Shino zmáčkl malého pod krkem a opět ho políbil. Hachi mu to opět neoplatil.
"Chceš zkusit ještě víc bolesti?" řekl a vrazil mu facku. Za takovou by se nemuseli stydět ani v kdejaké telenovele, opravdu se mu povedla. Hachimu po ní zůstal na tváři rudý otisk prstů a slzy v očích.
"Se mnou si nebudeš dělat co chceš," procedil skrz zuby a podíval se Shinovi do tváře.
"Ale budu! A teď mě polib nebo uvidíš! "
Hachi odvrátil tvář. Neměl to dělat, protože mu Shino uštědřil další pořádnou facku. Tentokrát se Hachi přikrčil a už nedokázal zadržovat slzy. Rozeběhly se mu po bledé tváři a vytvářely na ní tenké cestičky. Pokoušel se je schovat pod clonu vlasů aby to Yoshi neviděl, nepovedlo se mu to však. Jakmile to Yoshiki uviděl začal vyvádět jako smyslů zbavený. Ječel a zmítal sebou aby se vymanil z provazů. Stále se mu to nedařilo a jeho věznitelé mu to ještě ztížili dvěma kopanci do břicha a mezi nohy. Zavil bolestí a Hachi se rozplakal ještě víc. Nenáviděl se za to co provedl. S chutí by ke své bolesti přidal i tu Yoshikiho.
Shina už tato hra přestávala bavit a tak se rozhodl zvýšit úroveň. Zvedl se z Hachiho, stále mu však držel ruce a opřel ho o rám postele. Pomalu, knoflíček po knoflíčku mu počal rozepínat košili. Hachi vytřeštil své uslzené oči ještě více a počal zrychleně dýchat. Jeho dmoucí se hruď rozdmíchala ještě více Shinovo vzrušení. Zrychlil a za okamžik se košile ocitla na zemi. Shino ještě neměl dost, vrhl se i na Hachiho sponu u pásku. Dlouho ho nezdržela a on už rozepínal poklopec u Hachiho kalhot. Za několik málo sekund se před ním ocitl Hachi zcela nahý. Shino se pousmál. Přesně takhle to chtěl. Poklekl k posteli a roztáhl Hachiho roztřesená stehna od sebe. Před tím než se mu vrhl do klína podíval se přes rameno po Yoshikim. Ten už se o nic nepokoušel jen seděl v koutě a otřásaly jím neskrývané vzlyky. Jakmile zachytil Shinův pohled, ztvrdly mu oči. V tento moment si nepřál nic jiného než vidět tohoto muže mrtvého.
Shino se usmál a vzal Hachiho penis do úst. Hrál si s ním pouze několik minut, ale Hachimu to přišlo jako věčnost. Vůbec se mu Shinovi doteky nelíbily, byly hrubé a boleli. Shino si nedělal hlavu s nějakými něžnostmi a bylo mu jedno jakou bolest maličkému způsobuje. Několikrát ho i neopatrně kousl. Hachi měl co dělat aby nekřičel bolestí, řekl si však, že takovou radost tomu muži neudělá. Sice již spatřil jeho slzy, ale stenů se nedočká.
Když se Shino dostatečně nabažil, postavil se a stáhl kalhoty i sobě.
"A teď se čiň!" řekl když se posadil na postel a skopl Hachiho dolů. Ten se svalil na podlahu a zůstal tam roztřeseně ležet.
"Dělej něco jinak tě to bude moc bolet!"
Hachi nereagoval ani na další výhrůžky a tak je Shino musel zrealizovat. Vyžádal si bič a poprvé udeřil. Když se tvrdá kůže dotkla té měkké, té lidské Hachi musel zařvat. Bič ho trefil do zad a táhl se přes celou páteř až k zadečku. Shino se usmál, doufal že už teď malého přiměje k aktivitě. Nestalo se však tak, takže musel přidat další ránu. Po dalších dvou úderech se rány otevřeli a vyřinuly se z nich tenké pramínky karmínové krve. Hachi se celý třásl, ale stále odmítal cokoli dělat, odmítl podvést svou lásku nebo dělat něco z donucení i když ho rány nesnesitelně pálily.
"Nestačí ti to? Co mám dělat pro to abys byl vstřícnější? Bič nepomáhá tak co třeba nůž?" řekl Shino a z kalhot jenž leželi opodál vytáhl tenký otevírací nůž. Sklonil se ke své oběti a lehce mu nožem přejel po tváři. Hachi se zatřásl, neucítil však žádnou bolest. Shino mu totiž přejel po tváři tupou stranou nože. Maličký překvapeně zamrkal.
"Víš ty co? Nechci ničit tvou krásnou tvářičku. Co kdybychom trochu pořezali tvého kamarádíčka?"
Hachi vytřeštil oči a zavrtěl hlavou.
"Dobrá tedy, udělám co si budeš přát, ale jen když Yoshikiho necháš na pokoji!"
"Sice nejsi v pozici, kdy si můžeš udávat podmínky, ale budiž. A teď mi ho vykuř!" řekl hrubým hlasem Shino a zle se zasmál. Hachi vrhl na Yoshiho omluvný pohled a schoval svou hlavu do učitelova klína. Doufal, že to Yoshi pochopí...
Ten hajzl dosáhl svého! A to se maličký tak statečně bránil. Nedovedu si představit co to pro něj musí být. Je tak šlechetný. Musím mu dát na vědomí, že to dělat nemusí, že klidně přijmu všechnu bolest...
Yoshi se vymrštil na nohy a prudce zavrtěl hlavou až mu roubík konečně vyklouzl z úst.
"Nedělej to pokud nechceš! Ať mě klidně zabije, ale ty to nedělej když nechceš! Ať mě klidně pořeže, ale ty se zachraň maličký!"
V tom ho něčí silné paže uchopily a opět mu zarvaly roubík hluboko do úst. I těch pár slov však stačilo k tomu aby se Hachi zarazil. Nechtěl s tímhle mužem spát. Vždyť takhle nespal ani s Yoshikim! Ale nemůže dovolit aby mu ten muž ubližoval, musí nést následky sám.
"Miluji tě a nikdy nepřestanu drahý, nemůžu ho však nechat aby ti ubližoval. Raději mu dám svou nevinnost..." řekl a odvrátil tvář.
"Cože?! Ty jsi s ním ještě nespal?" otázal se Shino.
"Iie," odvětil Hachi. "A díky Vám se s ním již nikdy nepomiluji, jelikož mě po tomto výstupu jistě nebude milovat. Je to ale pro jeho dobro tak už do mě prosím vstupte pane. A ať mne to příliš nebolí, prosím." Po tomto proslovu se Hachi rozplakal ještě víc a prudce zavřel oči, když za sebou ucítil horké tělo.
Shino se rozesmál odporným smíchem, při kterém se rozplakal i Yoshi. To už je podruhé za dnešní den, pomyslel si. Proč jsem to jen dopustil? Odvrátil tvář a schoulil se do prachu v koutě. Nechtěl to hříšné divadlo vidět. Bohužel nemohl ignorovat Hachiho bolestné steny, když do něj starší muž vstupoval. Nepokoušel se na něj jít nijak pomalu aby ho to nebolelo, ani si ho nepřipravil prsty nebo nepoužil lubrikační gel. Ubohý Hachi musel strašlivě trpět. Po této zkušenosti již určitě nebude chtít s muži nic mít. Možná, že ani se ženami...
Steny po chvíli odezněly a bylo slyšet jen tichý pláč a zapínání kalhot. Shino byl hotov a nestaral se co bude s jeho malu obětí. Nechal Hachiho ležet na posteli a přistoupil k Yoshikimu.
"Jestli o tom někomu ceknete najdu si vás a zabiju. Je ti to jasné?"
"To si jenom myslíš ty svině," vydechl Yoshi.
"Chceš zkusit jaké to bude?" oponoval učitel a vytáhl nůž. Tentokrát použil ostrou stranu. Chlapcovi stékala po tváři temná čerstvá krev a Shino se ji jal slíznout. Yoshi se otřásl odporem i bolestí. To jak se sliny dotkly čerstvé rány.
"Pusťte je!" zevelel učitel a gorilky Yoshikiho opravdu rozvázaly. Ten se nerozmýšlel a okamžitě se vrhl pro svého mladého milence. Hachi se znovu rozplakal a pevně ho objal kolem krku. Yoshi ho zvedl a chvatně vyběh z bytu.
Když běžel temnou ulicí s polonahým chlapcem v náručí stále mu zněl v úších onen strašlivý smích a výhružný hlas. Má o tomhle všem povědět policii nebo riskovat nevinnost dalších chlapců?