Sázka 1/2

Byl večer. Poslední večer v měsíci. Kvůli nepřestávajícímu dešti vesnice tkvěla prázdnotou. Jindy tak plné ulice překypující životem osaměly. Jen z jednoho místa byl slyšet hlasitý smích. Byla to malá hospoda ve středu vesnice. Těch pár osob co jsem dnes přišli uhasit žízeň, nebo se jen pobavit vůbec neregistrovalo zhoršující se počasí. Tato hospoda měla vždy ty nejhlasitější zákazníky, ale to nebylo nic proti dnešní návštěvě dvou podnapilých mladíků.
„Takhle to přesně bylo, proč bych si něco takovýho vymejšlel“
„Na těch tvejch historkách mi něco nesedí, protože tolik holek ani ve vesnici není“
„Říkám ti, že můžu mít na každým prstě deset holek, kdybych chtěl“
„Á, už je to tady a ty samozřejmě nechceš. Řekni mi Sasuke, ale popravdě, už jsi měl někdy holku?“
Oslovený se mírně začervenal, ale díky množství vypitého alkoholu to naštěstí nebylo vidět.
„Co..co..co to je za otázku? Samozřejmě, že měl“
„Nemyslel jsem holky se kterejma jsi jen chodil, já myslel jestli jsi s nějakou strávil noc?“
„Naruto ty máš dneska blbější otázky než obvykle. Teda jestli je to vůbec možný“
„Neodbíhej od tématu a prostě to přiznej“
To byla poslední kapka, černovlasý mladík se tak rozčílil, že se neudržel a na celou hospodu zařval: „Jóóó, MĚL JSEM HOLKU“
Tahle věta docílila akorát toho, že celá místnost ztichla a všichni upřeli pohled na teď úplně rudého Sasukeho. Naruto nepostřehl reakci ostatních, protože se sám, se záchvatem smíchu zřítil pod stůl. Když se ale po chvilce uklidnil a vyškrábal se zpět na židli, byl ještě více přesvědčený o tom, že to co před chvílí slyšel byla lež.
Sedl si tak aby viděl Sasukemu zpříma do očí a s ledovým klidem prohlásil: „Dokaž to!"
„Ty blbče a jak bych to měl asi dokázat"
„O tom už jsem přemejšlel, co takhle kdybys nějakou sved"
„Ty nejseš jen obyčejnej blbec, ty seš korunovanej"
V tom se Narutovi blýsklo v očích. Otočil se k Sasukemu zády a řek: „Já věděl, že couvneš srabe"
Sasuke vystartoval tak rychle, že Narutovi došlo až po chvilce, že byl přitlačen ke zdi.
„Tak poslouchej, Uchihovi nebude nikdo říkat, že je srab. Rozumíš?!"
Naruto s úsměvem pokýval hlavou.
„A ještě něco, stačej mi tři dny na to, abych dostal nějakou holku. A abych to nějak dokázal, tak přinesu něco tý holky”
,,A co?”
,,Ježiši, Naruto, třeba náramek nebo řetízek”
,,A o co se vsadíme” zeptal se znova nechápavě Naruto.
Mladý Uchiha se zamyslel a pak jen vykřikl:
,,O čest”
,,Platí”
Oba si na to podali ruce a vrátili se ke stolu, kde pokračovali v popíjení alkoholu až do brzkých ranních hodin.

Ráno bylo pro pár obyvatel vesnice poněkud těžší než pro jiné. Obzvlášť pro ty co to noc před tím přehnali s alkoholem. A to právě docházelo mladíkovi, který se s bolestí hlavy snažil zvednout z postele. Moc si toho nepamatoval, ale jedno věděl, že uzavřel nejhorší sázku ve svém životě.
Ven se dostal až kolem večera, kdy bolest hlavy trochu ustala. Procházel se hlavní ulicí směrem k nemocnici a přemýšlel o výběru oběti. Když v tom ho z přemýšlení vytrhl známý volající hlas.
Před Sasukem stanula skupinka složená ze Sakury, Hanabi a Hinaty, která za sebou táhla evidentně nevyspalého Naruta.
,,Jéé, Sasuke co tady dělááš” ozvala se jako první růžovlasá.
To v Sasukem vzbudilo ještě větší nechuť jí na něco odpovídat a tak to jen přešel poznámkou k Narutovi ,,Ty teda vypadáš, asi jsi se moc nevyspal” uchechtl se.
Naruto jen zvedl pohled od země a s vražedným úmyslem s ním propíchl Sasukeho.
,,Hele, starej se o sebe a o to na čem jsem se dohodli” a oplatil mu úšklebek.
,,A na čem jste se dohodli?” začala se vyptávat Sakura.
,,Jak je znám, tak nic slušnýho to nebude” promluvila Hanabi.
,,Jé, ty jsi tady taky Hanabi, já jsem si tě vůbec nevšimnul” řekl Sasuke s urážlivým tónem.
,,Sprosťáku” prohlásila Hanabi a odešla.
Po chvilce se i zbylé dvě holky odebraly k odchodu.
,,Tak už máš vybráno?” zeptal se Naruto.
,,Je to těžkej výběr”
,,No jo, já zapomněl, že ty můžeš mít každou. Ale teda kromě Hanabi, ta tě očividně nesnáší” pronesl Naruto se smíchem v hlase.
Uchiha se zamyslel. Byla to jen sázka a on dokáže přeci všechno.
,,Už jsem se rozhod, bude to Hanabi”
,,Ty jsi snad dočista zmagořil. Víš co je ta holka zač? S tou si nemůžeš nic začít a navíc je to mladší sestra mojí holky. Kdyby ta to zjistila, tak si to pěkně slíznu”
Sasuke jsi byl čím dál víc sebou jistější a navíc se mu líbila myšlenka, že do toho bude Naruto taky zatažen. Stejně to vymyslel on.
,,Už jsem se rozhod”

Hanabi se trochu uklidnila a rozhodla se, že nemůže takhle utéct, že půjde Uchihovi vrátit pár ostrých slovíček. Už byla skoro na místě, když v tom uviděla jak se Naruto se Sasukem hádají. Neslyšela o čem mluví, jen to vypadalo, že se každou chvíli poperou.

Naruto se rozčílil natolik, že se rozhodl to Sasukemu rozmluvit ručně. Napřáhl se. Sasuke by se té ráně mohl v klidu vyhnout. To by, ale před tím nemohl vidět, jak pár metrů za Narutem stojí Hanabi a sleduje je. Tohle byla jeho chvíle. Neuhnul. Narutova pěst přesně zasáhla svůj cíl a Sasuke odletěl několik metrů. Hanabi vytřeštila oči a rozeběhla se ke zraněnému Uchihovi. Přesně jak předpokládal.

Lidé se začali otáčet a zvědavě se rozhlíželi po aktérech rozruchu. Hanabi si to začala přikládat za vinu, i když nic nezpůsobila, protože ten kdo za to mohl byl přítel její sestry. Skoro rodina.
Snažila se dostat Sasukeho na nohy, i když to nebylo nějaké velké zranění Sasuke stačil ještě párkrát zavrávorat než se konečně postavil. Nikdy ho neměla moc v lásce, ne pro to, že by se jí nelíbil, ale proto jeho snobské a nadřazené chování. Ale tohle byla jiná situace, někomu v nouzi pomoc nemůže odmítnout i kdyby chtěla.
Jako na povel Sasukemu začal stékat malý pramínek krve z obočí.
,,Odvedu tě do nemocnice”
,,Ne, to je dobrý, nic to není” a opět na oko zavrávoral.
,,No to určitě, jen se na sebe podívej, ani nedokážeš stát a navíc ti teče krev”
,,To spraví malá náplast. Ale já doma zrovna žádnou nemám” zamyslel se.
,,Ach jo, pojď prosim tě” Hanabi chytla Sasukeho za ruku a táhla ho, směr Hyuga rezidence.
Když procházeli kolem Naruta neodpustil si Sasuke úšklebek ,,Dik”. To Naruta vytočilo ještě víc, ale věděl, že s tím teď stejně nemůže nic dělat.
Netrvalo dlouho a Hanabi konečně dovlekla Uchihu k sobě domů. Posadila ho do obývacího pokoje a jedním výhružným pohledem mu naznačila, aby se ani nehnul. Nesnažil se odporovat, protože ten dům sám o sobě vzbuzoval respekt. Bylo to takové neosobní místo. Rozhodně tady nemohl očekávat teplo rodinného krbu.
Hanabi se mezitím jala hledat do koupelny nějakou náplast. Ale skříňka s tímhle materiálem byla až úplně nahoře. Snažila se, ale ani na špičkách tam nedosáhla. V tu chvíli ucítila na zádech lidské teplo. Rozbušilo se jí srdce.
,,Počkej, podám ti to” promluvila osoba. Už podle dechu Hanabi poznala, že je to Sasuke. Ten si také musel stoupnout na špičky, aby na skříňku dosáhl. Ale to jen zapříčinilo, že se na dívku před sebou, ještě více natiskl. Sice se Hanabi zvedl tlak, ale ona nepatřila k těm holkám co se nechají tak snadno zblbnout. Vytrhla náplast Sasukemu z ruky a odpochodovala si to zpět do obýváku a kde si sedla na pohovku. Po chvíli si přisedl i Sasuke, aby mohl být konečně ošetřen.
,,No tak s sebou nevrť, nebo to nenalepím rovně” stěžovala si Hanabi a vyhýbala se očnímu kontaktu, který ale stejně přišel. Nevydržela to a podívala se mu do očí. Úplně ji zhypnotizoval. Dívala se do těch jeho černých očí, byla tak mimo, že si ani nevšimla, že se Sasuke přiblížil na nebezpečnou vzdálenost. Jejich rty se spojily v polibek.
Hanabi se probrala až po chvíli a uštědřila Sasukemu facku.
,,Já…já…já myslím, že bys měl jít. Náplast si dostal a v pořádku jsi evidentně taky, tak není důvod proč bys tu měl být” a sklopila pohled k zemi.
Potom slyšela už jen jak klaply domovní dveře.

Skoro celé dva dny uběhli od toho incidentu s polibkem a fackou. Sasukemu docházel čas. Byl večer a jemu zbývalo jen několik hodin, něž prohraje sázku a to nemohl dopustit. Plánovaně se ocitl opět před vchodem do domu Hyuga. Byl tam malý záhon s růžemi, a tak neodolal, utrhl jednu a strčil jsi ji do kapsy. Zaklepal.
,,Co tady děláš Uchiho?!” dveře otevřel rozzlobený Neji.