Natsuki 02 - Katon to Hyouton

,,Ale Orochimaru-sama! To je šílenství! Vím, že máte v plánu zničit Listovou, ale není moudré to takhle uspěchat!“ vyjekl Kabuto nevěřícně.
,,Kabuto, jsi mým věrným pomocníkem už pěknou řádku let, ale takhle drzý jsi nebyl ani nepamatuji,“ zasyčel Orochimaru zlověstně.
,,Ale pane!“
,,Problémy?“ ozval se z tmavého koutu místnosti posměšný hlas. Kabuto se prudce ohlédl a spatřil asi devatenáctiletou dívku s dlouhými černými vlasy a zelenýma očima.
,,Zdá se, že Kabuto nesouhlasí s mým plánem,“ povzdychl si Orochimaru.
,,S některými pomocníky je občas potíž, tak už to bývá...“ pokrčila rameny a pohlédla Kabutovi do očí v kterých se zračilo obrovské překvapení.
,,Kabuto, to je Natsuki a řekněme, že nám odteď bude pomáhat,“ představil mu ji Orochimaru.
,,Natsuki?” obrátil se zpět na něj, v jeho hlase zazněla nevěřícnost.
,,Samozřejmě, ty o její existenci nevíš... Už dlouhá léta ji učím a rozhodl jsem se, že je načase aby se ukázala. Společně se Sasukem je naší nejmocnější zbraní,” ušklíbl se.
Kabuto se pohledem vrátil k Natsuki a poněkud důkladněji si ji prohlédl. Měla na sobě černé lehké kalhoty, tmavěšedou taktickou vestu, ochranou čelenku se znakem Zvučné a katanu v černém pouzdře připevněnou na zádech. Nemohl uvěřit tomu, že ji Orochimaru-sama před ním tajil kdo ví jak dlouhou dobu. Z toho pomyšlení ho popadal vztek.
Natsuki kolem něj bez povšimnutí prošla, zastavila se těsně před Orochimarem, poklela a sklonila hlavu. ,,Je mi ctí vám sloužit, Orochimaru-sama, nemohu se dočkat až se setkám s tím mladým Uchihou a vybojuju s ním pro vás první bitvu,” řekla, ovšem bez jakéhokoliv zabarvení v hlase.
,,Sasuke-kun se nachází v podzemních prostorách, chci aby jsi ho teď vyhledala a prověřila si jeho schopnosti. Momentálně je sice mnohem silnější než když k nám přišel, ale stále je slabší než ty,” pousmál se Orochimaru.
,,Slabší než ona?!” pomyslel si udiveně Kabuto a opět na ni pohlédl.
,,Chcete abych mu to dala patřičně najevo?” ušklíbla se Natsuki.
,,Pochopila jsi mě velice správně...” objevil se mu na tváři škodolibý úsměv. ,,Teď můžeš odejít,” pokynul jí. Natsuki vstala a vydala se pryč z místnosti. Kabuto ji nepřestával sledovat, když ho minula, zahlédl v jejich očích stejný výraz, který tak často vídával u Orochimara. Byla to touha po krvi, bolesti a utrpení. Touha zabíjet.
,,A Natsuki... nezapomeň, že je pro mne Sasuke velice důležitý...” dodal Orochimaru.
,,Nemusíte mít strach, v životě by mě nenapadlo mu skřivit ani vlásek...” řekla Natsuki a zmizela v chodbě.
,,Orochimaru-sama? Jak dlouho už...” vykoktal Kabuto po chvíli zmateně.
,,Jak dlouho je pod mým velením? Už od svých čtyř let...”
,,A co dělala doteď?” chtěl vědět.
,,Byla v několika okolních vesnicích, získávala informace nebo vyjednávala...” objevil se v jeho tváři úšklebek. Kabuto raději nechtěl vědět co si má pod slovy vyjednávání představit, ale byl si jist, že pro obyvatele těch vesnic to nebylo nic příjemného.
Natsuki kráčela chodbami a mířila hlouběji do komplexu Orochimarova paláce. Přemýšlela nad tím jak asi ten mladý Uchiha vypadá a jak velká je jeho moc, byla si však vědoma toho, že to určitě není žádný chcípáček jestliže si ho její pán tak vydržuje. Najednou zničehonic ucítila, celkem nedaleko, přítomnost cizí chakry, musel to být určitě on. Na její tváři se objevil spokojený úsměv a rozběhla se kupředu, několikrát zabočila a pak se octla v obrovské místnosti jejíž strop končil někde v temnotách. Po obvodu tohoto rozlehlého dómu byly rozmístěny pochodně. Pohupující se plamen jedné z nich osvěcoval mladíka, který byl na protější straně a stál k ní otočen zády, pravděpodobně mířil někam pryč, ale zastavil se jakmile ucítil její chakru.
,,Ty jsi Uchiha Sasuke?” zeptala se ho pro jistotu.
,,Proč to chceš vědět?” odpověděl jí otázkou aniž by se obtěžoval otáčet.
,,Protože mám od Orochimaru-sama rozkaz najít Sasukeho a vyzkoušet si jeho schopnosti...” odpověděla mu klidně a vyrazila kupředu. Tasila katanu a zamířila mladíkovi na záda, ten se však v mžiku otočil a zablokoval ji svým vlastním mečem. Byl tak rychlý, že sotva postřehla kdy tasil.
,,Jsi rychlý...” zašeptala a krátce pohlédla do jeho očí ve kterých byl sharingan. ,,Tak jo, teď vím, že jsi stoprocentně Sasuke Uchiha...” usmála se, odskočila od něj a zasunula katanu do pouzdra na zádech, Sasuke se nepatrně zamračil.
,,Uvidíme co umíš...” usmála se a provedla jednoduchou pečeť. Podlaha se mírně otřásla, vyrazil z ní obrovský proud vody a ve smyčkách zamířil k Sasukemu, který se rozhodl vyčkávat. Když byl vodní proud nebezpečně blízko, rozmáchl se a sekl, bez jakýchkoliv problémů vodu přeťal. To už se ale k němu řítily další, menší vodní proudy a útočily na něj ze všech stran. I přes to, že na něj neustále dorážely je všechny úspěšně likvidoval.
,,Hmm...” zamyslela se na chvíli Natsuki a pak provedla další jednoduchou pečeť. ,,Hyouton...” zašeptala a voda se změnila v led. Jak očekávala, Sasukemu to začalo činit menší potíže.
,,Ten led... není obyčejný...” pomyslel si a krátce na Natsuki pohlédl. Ke své smůle zjistil, že nedokáže její pohyby zkopírovat, byla to Kekkei Genkai.
,,Speciálně chakrou tvrzený led... můj vlastní výmysl... nepřesekne ho ani tvůj Kusanagi...” usmála se na něj, když si všimla jeho pohledu. Sasuke se zamračil, zajímalo ho co to na něj Orochimaru zase zkouší. Protože mu jeho meč nebyl k užitku rozhodl se pro silnější kalibr. Odskočil, provedl sérii pečetí a v ruce se mu zformovala koule tvořená blesky. Chtěl se ji zbavit co nejrychleji. Rozběhl se, cestu mu zastoupil led, který se změnil v dračí hlavu s ostrými a špičatými zuby, ale jeho technika jím projela jako nůž máslem. Jakmile se vynořil na druhé straně chystal se dívce zasadit ránu, ale ta na něj zaútočila naprosto stejnou technikou. Obě Chidori se střetly a odhodily je od sebe, oba dva skončili v přidřepu. Natsuki se zamračila a dotkla se vody na podlaze. Ta se mírně zavlnila a zformovala se do deseti vlků, kteří se rozběhli směrem k Sasukemu. Podařilo se jim ho obklíčit a pak proti němu prudce vyrazili.
,,Chidori Nagashi!” vyhrkl Sasuke a proud elektřiny, který vyslal do blízkého okolí je rozprášil, ale místo toho aby voda klesla na zem zůstala viset ve vzduchu a začala se spojovat. Sasuke se zamračil, přesekl nejbližší sloupec vody a rozběhl se na tmavovlasou dívku. Ta se, překvapená jeho rychlostí, nevzmohla na úník a jeho meč ji úspěšně zasáhl. Její klesající tělo se však rozpadlo v kapky vody. Sasuke se prudce otočil, ale bylo příliš pozdě. Obrovský vodní proud ho surově odhodil. Kvůli vodě, která se před tím neustále kolem něj vlnila nebyl schopen postřehnout to, že si vytvořila Mizu Bunshin a někde skrytě čekala na to až na něj bude moci zaútočit. Tvrdě dopadl na zem, ale vzápětí se ihned postavil a znovu se na ni rozběhl s napřaženým mečem.
,,Suiton: Suijinheki Jutsu!” vykřikla Natsuki a kolem ní se vytvořila vodní zeď. Sasuke se pousmál, když byl dostatečně blízko vložil do svého meče proud elektřiny a sekl. V místě, kde se jeho posílený meč dotkl vody se narušila struktura a vytvořila malou mezeru, kterou mohl proniknout dovnitř. A také tak chtěl učinit, ale jakmile se ke zdi víc přiblížil voda po něm vyrazila a obmotala mu paži. Natsuki se ušklíbla, napřáhla ruku s otevřenou dlaní a pomalu ji sevřela v pěst. Tlak, který voda vytvořila mu rozdrtil kosti, k tomu všemu ho jen tak nemínila pustit a začala mu obmotávat i druhou ruku.
,,Nesmím tě zabít... ale Orochimaru-sama se nezmínil, že ti ani nesmím rozdrtit ruce...” objevil se v její tváři škodolibý úsměv.
,,Chidori Nagashi!” procedil skrze zuby a podařilo se mu z vodního sevření uniknout.
,,Ale heleďme se, opět ten samý trik...” pousmála se a pohlédla na jeho bezvládnou levačku. ,,Ta bolest musí být nesnesitelná... Co myslíš, jak dlouho to ještě vydržíš?” provokovala ho a zpoza ni se vynořili dva devítimetroví hadi.
Sasuke se zamračil, zrovna když objevil její slabiny mu znemožnila použít potřebné pečetě, ale co ho ještě víc štvalo byl ten fakt, že ohledně jeho ruky měla pravdu. Bolest, kterou pociťoval byla téměř oslepující a vysávala z něj sílu.
,,Kupředu!” pokynula Natsuki hadům a ti se na něj s hrozivým zasyčením vrhli. Sasuke před nimi spěšně uskakoval a zběsile máchal mečem.
,,Jsi slabý... a proč jsi slabý? Protože ti chybí nenávist...” ... ,,Ty mi ani nestojíš za zabití, maličký pošetilý bratře...” vybavily se mu Itachiho slova a v tu chvíli ho popadl neuvěřitelný vztek...