Minulost si nevybírá 11

11. kapitola - Výčitky

Kabuto hledal tajný vchod. „Pospěš si! Začíná tu být zima!“ Popoháněl ho jeho společník.
„Vydržte to ještě chvíli, Orochimaru-sama. Snažím se, jak to jen nejvíc jde!“ Ještě chvíli trvalo, než oba vešli dovnitř.
„Je tu až moc velký klid.“ Zarazil se mladík s brýlemi.
„Sasuke!“ Křikl Orochimaru, ale nedostal vůbec žádnou odpověď.
Ze všeho nejdřív prohledali jeho pokoj. „Z dveří jsou třísky.“ Odplivl si Kabuto. „Kdo to má po něm pořád uklízet?“
„Snad sis nemyslel, že bude reagovat klidně, až mu dojde, co jsme udělali.“ Uchechtl se hadí ninja. „Každopádně… aspoň se dnes nebudeme nudit.“
„Jdu ho hledat.“ Vzdychl brýlatý mladík, vytvořil si několik klonů a každý poslal do jiné chodby. Sám se rozběhl vpřed a také se zapojil do hledání. Orochimaru ho sledoval, dokud mu nezmizel z dohledu a přitom se pochichtával.
Skutečný Kabuto měl nakonec štěstí. Sasuke spal… v Orochimarově posteli. „Provokatér! To udělal určitě schválně!“ Sykl lékařský ninja. „Vstávej!“
Trochu se zavrtěl. „To už jste zpátky?“ Protáhl, ale nezvedl se.
„Tady nemáš co dělat!“ Ještě chvíli ho zkoušel přemluvit po dobrém, pak to vzdal a rozběhl se pryč.
Orochimaru už ho vyhlížel. „Tak kdepak ho máme?“
„Spí ve Vaší posteli!“ Hadí ninja se rozchechtal zplna hrdla. „Ještě řekněte, že Vám to nevadí.“
Muž s bledou pleti se zamyslel. „Má právo se zlobit, hráli jsme s ním ošklivou hru. Nech to na mně, Kabuto. Půjdu ho vyhnat z mé ložnice.“

Orochimaru se zastavil přede dveřmi pokoje, který pravidelně obýval. „Rád bych s tebou mluvil.“ Prohlásil medovým hlasem.
„Nemám zájem!“ Odsekl Uchiha.
„Vážně? Nechceš vědět, jak dopadla naše výprava?“ Chvíli čekal a pak řekl: „Ta dívka se s námi nevrátila.“
„Zabili ji?“
„Budeš se divit, ale ne. Akatsuki ji nehodlali zbavit života.“
Sasuke zpozorněl. Parta zabijáků se nechovala přirozeně? „Dobře. Poslechnu si to vyprávění.“
„Kabuto na nás čeká v jídelně. A pamatuj si, že v tomhle pokoji tě nechci víckrát vidět!“ Nečekaně na něj zasyčel, až se mu zježily vlasy na zátylku. Polkl a zvedl se.

„No tak jak to bylo?“ Orochimaru si vychutnával tu zvědavost mladého člověka, a proto si dával pěkně načas.
„Ten boj byl rozhodně zajímavý. Nečekal jsem, že proti všem dokáže bojovat takovou dobu.“ Nechal se slyšet Kabuto.
„Jisté je, že Akatsuki ukázali značnou vynalézavost. Vymysleli plán, spolupracovali a ani jeden z nich se tu bledou krásku nepokusil vážněji zranit.“
„To nechápu.“ Divil se Sasuke. „Přece jsou to profesionální zabijáci! A co Itachi?“
Orochimaru se uchechtl. „On byl tím, kdo dokázal zastavit její běsnění, když ji uvěznil v genjutsu. Ale všiml jsem si toho překvapeného výrazu, když uviděl, jak ta mladá žena dovede používat techniku klanu Uchiha.“
„A co se stalo s ní?“
„Zůstala ležet na zemi, v bezvědomí.“ Odpověděl Kabuto.
„Proč jste mě nevzali s sebou?“
„Kvůli tvé ukvapenosti. Navíc… ještě nejsi dost silný, abys mohl porazit svého bratra.“
„Nemusíš mi to pořád dokola připomínat.“ Zaškaredil se černovlasý.
„Je to fakt, který musíš přijmout.“
Kabuto si neodpustil jízlivou poznámku. „Stejně nechápu, proč té dívce neublížil ani Uchiha. Přece mu nevadilo zbavit se vlastní rodiny.“
„Co my víme, Kabuto? Možná se změnil a je z něj ohleduplný člověk.“
„Tyhle vtipy si laskavě nechte!“ Naštval se Sasuke. „Můj bratr není schopen mít někoho rád!“
„Skutečně? Vždy byl bezcitný? Promysli si odpověď.“ Napomenul ho Orochimaru.

Nejmladší Uchiha zapátral v paměti a zabolelo ho u srdce. Před chvíli z něj mluvila zlost a nyní si uvědomil, že Itachi býval starostlivým bratrem. Nedovedl si ho ovšem představit jako milujícího muže nebo obětavého přítele. A přesto… Shisui byl jeho přítelem, tím nejlepším. Když si to vše promítal v hlavě, došlo mu, že o bratrovi vlastně neví vůbec nic. Možná měl kdysi dívku, které vyznával lásku. Třeba navázal dobré vztahy s lidmi, když studoval na Akademii a pak se zařadil k ANBU. Možná si našel přátele i v Akatsuki. Soudil ho moc přísně, protože nedokázal zapomenout na minulost.

Orochimaru sledoval jeho tvář a pohled, čekal.
„Ať je teď jakýkoli, nic mi nezabrání v tom ho zabít!“
„Ano, velmi dobře. Jen tě upozorňuji na to, že většina lidí má nějaké city, což z nich činí slabochy.“
„Chápu. Budu si to pamatovat.“
Orochimaru se pousmál. „Něco ti slíbím, milý Sasuke. Zítra tě naučím úplně nové jutsu.“ S uspokojením viděl, že si tím mladého Uchihu přece jen usmířil.