L and Me-1.kapitola

Beggin:Caroline jako každý rok jede na prázdniny do Japonska.Ted jí tam však čeká milé-nemilé překvapení...
Omlouvám se za chyby
1.Kapitola-Sarkastická Carrie
To byl od rodičů vážně skvělej nápad poslat mě tam kde řádí masovej vrah-tena on spíš zabíjí pomocí infarktů,ale říkejme mu masový vrah.Sedím v letadle a v uších mi zní The Verve.Nudím se,protože let má už hodinu a něco zpoždění.A můj užasný notebook kiksnul.K tomu všemu vedle mě sedí žesnká,která se potí jak vosel a má zadek jak Swarzenegr!No to my řekněte.To mě nemohli šopunout aspon do první třídy.Proč zrovna druhá třída?!Aspon mi nenastrčili gardedámu.Zděsila jsem se při pomyšlení na to,že by mě na každým kroku doprovázela ženská,když mi je šestnáct.Letadlo zakodrcalo a letuška přišla oznámit,že budeme vzlétat a že si máme zapnout pásy.Tak jsem se natáhla a snažila se cvaknout pás.Nepodařilo se!Škubala jsem a snažila se ty dvě součástky strčit k sobě.Letuška procházela uličkou a když viděla můj boj s pásem,pomohla mi.Cítila jsem se trpaně,protože tohle nebylo poprvé co letím letadlem.Ale bylo to poprvé co jsem letěla sama!Asi jsem streslá.Letadlo se s kodrcáním vzneslo a mě se trošku zhoupl žaludek.Ženská vedle mě stále chrápala a to sem to slyšela i přes uplně nový sluchátka od vietnamců!Dala jsem si hlasitost na nejvyší stupeň a sledovala mraky.Začala jsem klimbat a padat na paní vedle mě.Nakonec jsem upadla a bylo mi jedno,že spím na prsou té paní!
„Slečno AirLines přistává měla by jste se probudit.“Někdo mnou cloumal a mě hlava padala ze strany na stranu.Nějak jsem si neuvědomila,že nejsem doma a tak jsem zamumlala: „No jo mami c otřeba ještě hodku?“
„Slečno?“Trhla jsem sebou a otevřela oči.Do tváře se mi usmívala ta paní.Zamžikala jsem a snažila se rozpoznat něco.Stále jsem v uších měla MP3,ale ta už nehrála.
„To je v pořádku,ale dávejte pozor přistáváme.“Dál už si mě nevšímala.Stiskla jsem MP3 a zjistila že je vybitá.Strčila jsem ji do kapsy ,džínové sukně,k mobilu a vykoukla z okna zrovna svítalo.Nevím jak dlouho jsem letěla do Japonska.Přeci jen to z Česka do Japonska je nějakej ten kilometr.Tak jsem tady.Z mikrofonu se chrpalavě ozvalo,že se máme vrátít na svá místa a připoutat se-přistáváme.Zrovna když se můj zadek dožaduje kontaktu se záchodovým prkýnkem!Přístáli jsem bez jakýkoliv potíží a když jsem vystupovali měla jsem mravenčení v noze.O půl hodiny později jsem stála v hale,v neznáme zemi a neumím japonsky.Můj strýc pan šéf Yagami mě měl vyzvednout.Sáhla jsem pro mobil a vytočila jeho číslo.Měla jsem tři kufry a v kozačkách na podpatku se celkem blbě jde.
„Halo?“ozval se hlas na druhé straně-počkat česky?Ale tenhle hlas nepatřil strejdovi.
„Halo tady je Caroline Huntová.Je tam Yagami-teda vrchní poručík Yagami?“
„Proč ho potřebujete?“
„Tak hele,ptořebuju na WC,mám mravenčení a jehlový boty-to je kec-ale já potřebuju domu-to je sarkasmus.“
„Hned vám ho dám,“Ozvalo se zaskočeně.
„Carol jsi to ty?“Tak tenhle hlas je strejdův.
„No jasný hele já vím že jsem hnusná,ale já se tady nevyznám a fakticky chci toaleták!“
„Hned jsem tam,“řek a zavěsil.No super ty japonci jsou divný.Ani neřekl čau.A navíc nejsem Carol.Sedla jsem si na jeden z kufrů a tvářila se jako hromádka neštěstí.Kolem mě procházeli samý japonci a čučeli na mě jak na debila.Copak já na pingpongy čumim taky jak na debila? V Česku.Ne!Pání asi tady budu jediná Češka.Co bubu dělat,co budu dělat?
„Carrie,“zařval někdo z druhý strany a hned se ke mně řítil vrchní velitel Yagami a Matsuda-jeho podřízenej.
„Ach,“vydechla jsem ulehčením jak jsem dosedla na záchodový prkýnko.Líp to dopadnout nemohlo.Na záchodcích se o něčem bavili dvě japonky.Odfrkla jsem si.Když jsem si stoupla před zrcadlo můj zjev připomínla ospalýho trilobita.Vodou jsem si pocákala čelo.Udělala si culík na stranu,nasadila si kšiltovku s nápisem I LOVE NEW YORK!,nasadil si brýle,a upravila si oranžové triko se zipem.Ted jsem aspon trošku vypadala jako člověk.
Vyšla jsem ze záchodků a zamířila k Matsudovi,který na mě zběsile mával.Pamatovala jsem si ho zdřívějška když jsem tu byla na prázdninách.
Cestou k Yagamiům jsem si četla na bilbordech něco jako kam zmizel bůh Kira?!Svět je plný nečistoty!Kiro vrat se!
„Kdo je to ten Kira vlastně zač?“zeptala jsem se rádoby nesměle.
„Kira je chycen,“odpověděl pohotově strejda.Všimla jsem si jak se Matsuda na předním křesle nervozně zavrtal.
„To jsem se toho dozvěděla,“zamručela jsem mezi zuby.
„Misa Amanová-zemřela!“četla jsem u jednoho novinového stánku.Misa Amane?Neni to ta herečka.
„Detektiv L-dopadl Kiru-je to dobře nebo špatně?“hlásal další.
Doufám že se tady dá koupit Bravíčko nebo aspon Cosmo.Dojeli jsme před velký barák,který jsem si pamatovala už z dřívějška.Tady jsem ztrávila polovinu prázdnin.Tady jsem měla druhé rodiče,druhý domov.Už jsem se těšila na Lighta a na Sayu.Bez váhání jsem vtrhla do domu a zarazila se.Na pohovce seděl takovej divnej omo-gothic týpek.Ládoval se bonobonama a pak se na mě otočil.Měl takovej ten znuděnej výraz.
„Carol nemůžeš být stále tak roztržitá!“ozval se otcovský hlas z předsíně.
„Ahoj,“zamumla jsem nesměla k tomu klukvi a zvedla ruku jako na pozdrav.
„Zdravím,“řekl jen a vrátil se k pojídání bonbonu.
„Lighte,Sayo,“zavolala jsem nahoru.Kluk s černýma vlasama a světlejší kůži sebou mírně tehla,ale pak se vrátil do normálu.
„Light je v Asii,“oznámil Soichiro a vypadala tak nějak zahanbeně.
„A Sayu?“zeptala jsem se skleslá.Jestli i tahle bude pryč tak se dám do řeči s kytkama.
„Ta je na nákupu s Hisakou(njn nevim pravý jméno jeho manželky)na nákup,“oddychla jsem si.
„A co ten typas v obýváku?“Soichiro se zakuckal a raději odešel pro kufry.
„Hele kdo ty si?“Zeptala jsem se zvědavě a sedla před emouše.
„Ryuzaki,“Odpověděl pohotově a dál jedl.
„Tos mi toho řekl,Ryu,“
„Dobře jsem L stačí,“řekl znovu.Povytáhla jsem obočí.L.No jo v novinách psali že je to intoš a strejda s nim spolupracuje,hmm,takže já sedim naproti eLovi.
„Tak si to užij!“procedila jsem.
Večer když už jsem byla zbalená v pokoji.Po radostném objímání se Sayu a Hisakou.Jsem volala kámarádce Lauře.
„Halo?“Ozvalo se z druhé strany po čtvrtém pípnutí.
„Ahoj tady Caroline,jak se máš?zeptala se Laura a vypadalo to že vedle ní kape voda.
„Ale jo fajn,ty?“
„Super,mám novýho kluka.“řekla zvesela.To bylo normální to že měla kluka já jsem nikdy žádnýho neměla a to zase nejsem Ošklivka Betty-to není samochvála.
„Hmm,“řekla jsem nezaujatě a natáčela si pramínek červených vlasů.
„Je tam nějakej dostupnej týpek,kterej by bal tvrdej oříšek?“zeptala se lišácky.
„No,“už jsem chtěla říct ne,ale vzpoměla jsem si na Ryuzakiho, „vlastně jo.“
„Tak ho zbal,“řekla tak rychle až jsem přemýšlela jestli to fakt řekla.
„Cože mám udělat?!“vykřikla jsem šokovaně a spadla z postele.
To be continued…