Když si Konoha přeje...

1. kapitola

Jemný vánek se dotkl lístku, který po dotyku spadl na zem. Nad Konohou vycházelo letní slunce a ozařovalo celou vesnici zlatavým světlem. Svit tancoval na střechách a oznamoval obyvatelům, že je čas vstávat.
Hisagi, starý a nemotorný kouzelník přišel k hlavní bráně Konohi. Zde se zastavil a zhluboka se nadechl čerstvého ranního vzduchu. Potutelně se usmál. Konečně dorazil do svého nového útočiště. Zde může svoje kouzla plně rozvinout a pomoci lidem v nouzi, jak si od svých šesti let přál. Pomalu vešel hlavní branou do Konohi, kde ho zastavili strážní Izumo a Kotetsu.
,,Uveďte jméno a důvod pobytu?“ řekl znuděně Izumo A založil si ruce v bok.
,,Jmenuji se Katako Hisagi a jsem tu, abych zde našel svůj nový domov. Hokage mě už očekává, abych se u ní nahlasil,“ pověděl jim na vysvětlenou Hisagi a ukázal průkaz se schválením. Kotetsu se na něj jen zběžně podíval. Poté gestem ruky mu naznačil, aby pokračoval v cestě. Hisagi kývnul jako důkaz díku a pak vykročil směle do svého Nového života, jenž mu připravil překvapivý sled událostí.
Když konečně došel k Hokageho kanceláři, tak si namáhavě oddychl. Schody pro něj už nebyly jeho hrnek kávy. Už chtěl zaklepat na dveře, ale znenadání uslyšel ze dveří hluk. Řekl si, že radši počká chvíli na lavičce u kanceláře. Ještě chvíli šel slyšet ženský řev. Poté rána a dveře se rozlétly na všechny strany. Z místnosti doslova vyletěl blonďatý chlapec a se silnou ránou narazil do zdi. Poté z díry (kde ještě před chvilkou stály dveře) vyšla žena něco přes třicet let se zlostí ve tváři. Její pohled se upíral na blonďáčka, kterému strachem drkotaly zuby. Žena napřáhla ruku staženou v pěst a chystala se udeřit mladého muže.
,,Tsunade-sama, on to tak nemyslel!“ křičela za Hokagem Shizune. Tsunade na svoji asistentku nedbala a chystala se z Naruta vymlátit duši.
,,Omlouvám se, fakt mě to mrzí,“ vyhrkl ze sebe Naruto a dal ruce před obličej, aby si ho ochránil.
,,To je dobře,“ řekla už zvesela Tsunade a poplácala Naruta po hlavě. Poté vykročila zpátky do kanceláře, ale v půli se zastavila. Její pohled sklouzl po Hisagim. Ten strnul a na sucho polkl. Její výstup před chvíli ho celkem vyvedl z rovnováhy.
,,Hádám, vy jste Katako Hisagi, že? Pojďte už na vás čekám,“ řekla Tsunade a pokračovala dál do své kanceláře. Hisagi se jen vyděšeně podíval na zmláceného kluka a poté nejistě vykročil za ní.
,,Takže přečetla jsem si váš spis a myslím, že by se našel nějaký menší byt, ve kterém by jste u nás mohl žít,“ pokračovala Tsunade, jež už seděla za stolem a hledala něco v šuplíku. Shizune nabídla Hisagimu židli a ten ji s úsměvem příjmu.
,,Ano byl bych Vám vděčný i za malou komůrku. Abych se přiznal, poslední dobou se mi moc nedařilo. Hlavně po finanční stránce. Moje kouzla už nejsou tak žádaná, jak by měla,“ řekl Hisagi a nadhodil trpký úsměv.
,,Mohla bych se vás zeptat, jaké kouzla provozujete?“ zeptala se Tsunade a ze šuplíku konečně vytáhla láhev, kterou tak pracně hledala. Byla bílá a plná sake.
,,Dáte si?“ nabídla alkoholický nápoj Tsunade Hisagovi. Ten jen zakroutil hlavou.
,,Moje kouzla se zaměřují především na přání. Snažím se splnit přání každého zákazníka.“ Řekl Hisagi a se zaujetím pozoroval, jak Tsunade jedním lokem vyprázdnila celou láhev.
,,Takže vy plníte jakékoliv přání?“ zeptala se Shizune.
,,Ano podstatě, ano,“ odpověděl na její dotaz Hisagi.
,,Dobrá tedy. Tady máte adresu. Přeji vám hodně štěstí,“ řekla vesele Tsunade a už otvírala další láhev sake.

Hisagi se pomalu loudal ulicí a hledal místo, kde by se mohl najíst. Kolem něho kráčeli lidé a slunce se už vyhouplo nad obzor. Ve vzduchu ucítil nádhernou chuť rámenu. V břiše mu při tom ohromě zakručelo. Hledal odkuť vůně šla- Ichiramen.
Sedl si na židli a objednal si vepřoví rámen. Až poté si všiml, kdo tam s ním sedí. Byl to blonďatý kluk, kterého Hokage zmlátila. Blonďáček na něj upřel svoje modré oči.
,,Nebyl jste dneska ráno u Hokage?“ zeptal se Naruto a pozorně si prohlížel Hisagiho. Ten jen přikývl na souhlas a potutelně se usmál.
,,Jste nějaký vyslanec nebo pošťák z Písečné?“ vyhrkl Naruto další otázku.
,,Ne jsem nový obyvatel Konohy, Katako Hisagi. Kouzelník z Mlžné vesnice,“ odpověděl mu hrdě Hisagi a začal se věnovat rámenu.
,,Já jsem Uzumaki Naruto a jednou se stanu velkým Hokage. Vy jste kouzelník? To je drsný. Ukážete mi nějaký trik?“ začal ze sebe chrlit Naruto a jeho obličej byl přitisknutý těsně u Hisagiho obličeji.
,,Cože? Trik? Milí hochu já jsem praví kouzelník. Plním přání,“ řekl uraženě Hisagi a odtáhl svůj obličej od Naruta.
,,Takže vy opravdu plníte přání? A za kolik?“ to už v Narutovích očích lítali jiskřičky.
,,Když mě koupíš dvě misky rámenu, tak ti splním jakékoliv přání. Ale musím tě varovat, kouzla jsou nebezpečná. Dávej si pozor, co si přeješ,“ poslední slova, které Hisagi vyslovil byli zbytečné, protože Naruto už objednal dvě porce rámenu navíc. Poté se na staříka zamyšleně podíval a uvažoval, co by si tak mohl přát. Poté se mu nad hlavou objevila rožnutá žárovka a oči se mu rozzářily.
,,Už vím, co si budu přát,“ vyhrkl Naruto ze sebe a ukazováčkem si třel nos. Hisagi se na něj tázavě podíval a zvědavě nazdvihl obočí.
,,Chci být nejsilnější z celé vesnice,“ odpověděl Naruto.
,,To je zajímavé přání, ale né neobvykle. Dobrá tedy, dám ti lektvar, který musíš vypít přesně ve čtyři odpoledne,“ řekl Hisagi a podal mu lahvičku se zeleným tekutým obsahem. Naruto ho s divným obličejem vzal a strčil si ho do kapsy.
,,Tak a teď mě omluv. Konečně se pořádně najím,“ řekl zvesela Hisagi a pustil se do jídla.

Sakura běžela vesnicí a dívala se na všechny strany. Kouzelníka Hisagiho hledala už přes hodinu. Když ji to Tsunade-sama řekla nemohla uvěřit svým uším. Mohla by to být možnost, jak dostat Sasukeho zpátky do vesnice. Musí to aspoň zkusit. Musí vyzkoušet všechny možnosti.
Když se zrovna dívala doleva, nevšimla si hocha, který se pomalu blížil k ní. Bohužel ten hoch si zase nevšiml Sakuri a tak z toho vznikla velká srážka. Sakura spadla zadkem na zem s velkou ranou. Koutkem oka zahlédla, kdo do ni vrazil. Byl to Naruto.
,,To neumíš dávat pozor na cestu ty baka!“ vykřikla zlostí Sakura a zdvihala se ze země.
,,Promiň, Sakura-chan jen mám velkou radost. Zrovna jsem potkal pravého kouzelníka a ten…“
,,Cože? Kde jsi ho potkal?“ vyhrkla ze sebe Sakura a ani nenechala Naruta, aby dořekl větu.
,,V Ichiramenu,“ odpověděl ji stručně Naruto a běžel dál svou vlastní cestou. Sakura rychle vystartovala směrem, kde měl být údajně kouzelník Hisagi. Už se nemůže dočkat, až vysloví své přání.