I hate you, I love you, Part 6

,,Aha…“ vypadlo ze mě jen a zrudla jsem. Moje teorie byly správné. Co mám ale s Lightem dělat.
,,Asi tě to překvapí, zrovna já… ale už dál to nemůžu skrývat, musíš to vědět…“ řekl mi naléhavě.
,,No,ehm…Jo…“ vykoktala jsem. Nevěděla jsem, jak se Light asi zachová. Mysli, Eleonor! Možná před tebou stojí Kira. Jak bych ho ale měla odhalit? Co by dělal L? L…
,,Chtěl bych s tebou chodit, Eleonor…“ řekl mi parovinu. Polkla jsem.
,,Ehm, jo…Víš, já už ale…kluka mám…Moc ráda bych Lighta, ale jeho miluju, vážně…“ vymýšlela jsem si první, co mě napadlo. Light povytáhl obočí.
,,Aha, takže je tu jinej…Víš, rád bych se s ním setkal…“ řekl mi Light a usmál se. Zoufale jsem hledala vhodná slova.
,,Dobře…On, bude k nám chodit na školu…Brzy se setkáte…“ dostala jsem ze sebe první, co mě napadlo. Byl tu problém…
,,To je skvělé…Doufám, že je inteligentní…Hlupáka bych vedle tebe nerad viděl, Es…“ usmál se tím svým výrazem. Polkla jsem.
,,Samozřejmě…Je to génius…“ Což pravda byla, takže jsem ani moc nelhala.
,,Výborně…Pak se na něj těším…Ale říkám ti, já si na tebe počkám..Budu tu vždycky, mě se jen tak nezbavíš…“ řekl a afektovaně se usmál. ,,Sayu pořád škemrá, abys k nám přišla…Měli bychom před ní dělat, že jsme spolu, ne?“ navrhl. Byla jsem v úzkých. Ano, Sayu byla problém. Nezbylo mi, než souhlasit.
,,Výborně..Pak pojďme k nám…“ řekl Light a vstal.
,,No…dobře…“ pokrčila jsem rameny a vstala. Light zaplatil a doprovodil mě k mojí motorce.Aniž by se ptal, se na ni vyšvihl a počkal, až si sednu za něj, na svojí motorku. Nic jsem neříkala, a udělala přesně to, co chtěl. Zatím se vše vyvíjelo celkem dobře…
Zastavili jsme před domem Yagamiových. Light seskočil a zaparkoval.
,,Tak pojď, Es…“ vzal mě najednou za ruku a táhl k nim. Chtěla jsem něco říct, ale nešlo to.
Light zaklepal a čekal. Za chvíli se dveře otevřeli a v nich se objevila Sayu.
,,Páni, Es! Brácho, teda! Ty a Es…? Jupííí…“ začala nadšeně skákat, prodrala se kolem Light a objala mě. Překvapeně jsem na Sayu koukala…Byla opravdu tak nadšená?
,,Mami! Light má holku!“ vběhla do domu a nadšeně to vykřikovala. Málem jsem se hanbou propadla.
Zpoza dveří se vynořila Lightova mamka. Usmívala se od ucha k uchu.
,,Ahoj, já jsem mamka! Takže ty jsi Lightova dívka, ano?“ zeptala se.
,,Ano…“ řekla jsem, raději…,,Známe se s Lightem ze školy..“
,,Sayu mi o tobě povídala…Jsi moc hodná, že jsi se stavila…Uvařím vám čaj..“ řekla a zmizela v kuchyni.
,,Vezmu Es do pokoje…“ řekl jí Light, drapl mě a odtáhl k němu do pokoje.
Stanula jsem v doupěti možného Kiry. Nebylo zde nic nenormálního, prostě normální pokoj.
,,Máš to tu hezký…“ pípla jsem a zdrženlivě se rozhlížela kolem sebe.
,,Posaď se…“ ukázal na postel. Posadila jsem se tedy a on… se posadil vedle mě…
,,Ehm…Lighte…“ řekla jsem výmluvně a sklopila pohled. Light nic neříkal a přitáhl si mě blíž. Nevěděla jsem, co dělat, přeci jen…tohle v plánu nebylo. Najednou si prudce přitáhl můj obličej k svému a políbil mě. Zamotala se mi hlava, přeci jen on byl…bylo to docela vášnivé, na něj…Na to, že Light Yagami je pyšný jako páv…Docela slušný výkon…
Snažila jsem se ho odstrčit, ale nenechal se. Jen přidal a začal svými rty drtit ty mé…Nezbývalo mi, než ho nechat….Neříkám, že líbal špatně, byl celkem dobrý..ale raději bych na jeho místě viděla Ryuzakiho…Měla bych mu to oplatit? Je to součást plánu?

Ne, rozhodla jsem se. Neoplatím. Je to přece Light Yagami, který právě..Co to dělá? Nějak jsem se ocitla na zádech a Light se nade mnou nakláněl a líbal..Ano, zarazím to…
Odstrčila jsem ho od sebe.
,,Ehm..promiň Lighte, ale jdeš na mě moc rychle…“ řekla jsem a sklopila pohled k zemi, moje tváře byly značně zrůžovělé…Light se třásl, zřejmě vzrušením….Nikdy jsem ho takhle neviděla…
Někdo zaťukal a dovnitř vešla paní Yagami, právě včas..
,,Tady to máte, děti..“ položila čaj na stolek, usmála se a odešla.
Vrhla jsem se raději po čaji a začala pít, aby se náhodou Light nerozmyslel…
,,Máš pravdu, Es…Promiň…“ mírně se usmál a v očích mu blýsklo. Co jsem to vlastně dělala? Co na to bude říkat L? L se to nedozví… Bylo by to moc trapné…Nechci o tom mluvit před ním…
,,Já…Lighte, budu muset jít…“ dopila jsem čaj a zvedla se. ,,Musím dělat úkoly…“ zalhala jsem a zrudla.
,,Dobře…“ řekl prostě, podal mi kabát a vyprovodil mě ke dveřím.
Uslyšela jsem nějaký šramot. Light si mě opět přitáhl k sobě a políbil.
Zpoza rohu vyšla Sayu s její mamkou, zřejmě to viděli.
,,Tak se měj, Es..Uvidíme se zítra, miluju tě…“ řekl mi Light…Hrál to teda pěkně..
,,Škoda, že už musíš, Es…Doufáme, že brzy přijdeš..“ řekla Sayu nadšeně a zamávala mi. Usmála jsem se a vyšla ven. S oddechem jsem nastartovala motorku a vydala se zpět k hotelu…Konečně bylo po rande…
Vysíleně jsem seskočila a zamířila přímo do ústředí. Pustili mě bez problémů. Tvář už jsem neměla zarudlou, alespoň něco…
Jakmile jsem vešla, nebylo něco v pořádku. Dědouš Yagami mě pozoroval se zvláštním výrazem… Neptala jsem se, co se děje a zamířila jsem přímo za L…
Seděl ke mně zády a chroustal banán… zase….
,,Jsem tu, Ryuzaki…“ řekla jsem a zastavila se před ním…L se pomalu otočil.. a ve tváři měl ten podivný výraz…
,,Light Yagami je obyčejný středoškolský nadržený prase…“ řekl se zasyčením…Nechápala jsem, o čem mluví..
Pohlédla jsem za něj a uviděla…počítač.. a tam…ale ne! Sebe a Lighta…
,,Ach můj bože…vy..oni tam jsou kamery?“ zašeptala jsem a dala si ruce do dlaní.
,,Ano…Nechali jsme je tam zabudovat…“ řekl L a prohlížel si mě.
,,Já..Ryuzaki…Nechtěla jsem…On…mě donutil…“ špitla jsem. Cítila jsem, jak se mi krev hrne do tváře..
,,Já vím, Es…Není to tvoje vina.“ Zamumlal.
,,Viděl to jeho otec, že?“ řekla jsem a sklopila pohled.
,,Ano…A vůbec z toho není nadšený…“ řekl a vzal si dortíček.
,,Já vím…Chápu ho…“ pokrčila jsem rameny.
,,Zítra s tebou půjdu do školy…“ řekl najednou L a pohlédl na mě. Překvapeně jsem se otočila.
,,Proč?“ zeptala jsem se s nechápavým výrazem
,,Potřebuju se na Lighta podívat osobně…“ řekl L a usmál se. Měl něco za lubem, určitě…Je to přeci L!
,,Tak…dobře…“ souhlasila jsem… ,,Myslím, že půjdu spát…“ pohlédla jsem na hodiny. L pouze kývl a já se mohla odebrat do svého nového pokoje, kam mi přesunuli zavazadla…
Ulehla jsem a odletěla do říše snů…Kde jsem byla jen já a Ryuzaki….