Literární

POMSTA

Vložil/a SELINA, 20. Listopad 2008 - 3:57

[=15]Předem upozorňuju, že ti co nemají rádi verše a smutné či procítěné děje, tak si to radši ani nečtěte.V opačném případě, kdo má rád v takovýhto příbězích i nějaký ten verš, a prožívá všechno co čte ohledně představivosti do hloubky, tak ať si radši k této ff přistrčí kapesníčky.
Takže předem chci říct,že nepočítám S tím, že by tato má jednorázovka na někoho nějak zapůsobyla, protože se za ní docela i stydím. Ale na přesvědčení jisté osůbky jsem se jí rozhodla vydat veřejně.

Dodatek autora::

No jo....a je to tady
Takže právě se mi teď asi možná vysmějete za takovou melanholii, či špatné verše či nněco jiného...prostě že to byla naprostá slátanina.... No upřímně si to myslím alespoň já sma Já vím... je to blbí, když si o sobě autor sám myslí špátné věi, ale já měla opravdu 100 hutí to nejlépe smazat , protože je to má druhá jednorázovka a nejspíš i totální propadák. Takže se všem moc omlouvám a děkuju za porozumění. No byli to jen směsice některýh mýh poitů, skryté a upravené do této povídky takže přípAdně GOMEN

Číst dál

Naděje 3

Vložil/a Anonym, 13. Říjen 2008 - 14:55

[=15]Už sem skoro mrtví a propadám se ještě do větší temnoty než jsem doposud,
A najednou duch a tělo mé lásky se zjevilo nade mnou,
a ihned slyším ten hezký něžní hlásek, který tak miluji.
„Itachi, neboj se sem ráda tam kde jsem a stále tě miluji“
A náhle cítím cit v rukou, nohou a postupně po celém těle,
nabíjím se energii, každou vteřinou dostávám sílu jít za tebou.
Vstávám a skáču k tobě, tenhle dotyk tebe měl cenu celého mého života,
Chytám tě i druhou rukou a dopadám s tebou na zem,
Pomalu tě pokládám a políbím…

Číst dál

Naděje 2

Vložil/a Anonym, 13. Říjen 2008 - 14:51

[=15]Probouzím se v temnotě, vidím jen věci, které nejdou popsat.
Vstávám a hledám tě tam, kde nejspíš nejsi,
ale mé odhodlání najít tě mě nepřestává hnát dopředu.
První mé kroky bolí jako tisíc bodnutí nožem,
další kroky mi berou sílu, které už moc nemám.

Stále pokračuji cestou, ve které mi brání spousta zla,
omylů a lží, ale stále ještě nepřestávám hledat tu,
pro kterou jsem ochoten obětovat desetkrát svůj bezcenný život,
který vedu jen pro tebe, ale ty se stejně pořád nevracíš.

Číst dál

Naděje

Vložil/a Anonym, 13. Říjen 2008 - 14:50

Proč jsi ode mne odešla?
Vždyť jsi nemusela...
Má smysl dál žít?
Bez naděje na lásku?
Má mysl se teď propadá do temnoty a já s ní,
nikdo mě nedrží a nikdo už nebude.

Mé ruce jsou tak plné síly, naděje a objeti,
ale k čemupak mi jsou, když nemám tebe?
Má mysl ještě žije, čekám a doufám,
ale ty se stále nevracíš.

Mé nohy jsou tak slabé, bez tebe,
ale stále čekají.
Mě tělo umírá, tuhne a vzdává se.
A to vše kvůli tobě,
má největší lásko, Sakuro.
"Promiň."